Stavbyvedoucí a jeho vliv na kvalitu staveb

Je proto nutné se zaměřit na nové koncepční řízení podniku, které je v současné době v mnoha případech nedostačující. Je třeba, aby se převratné ekonomické změny promítly i do systému vzdělávání, a to zavedením otevřených ročníků kreditních systémů, případně v cyklech celoživotního vzdělávání a odborných školeních se zaměřením studia odborných učebnic technologie. Na vysokých školách v Německu vznikají v posledních letech katedry zaměřené na nové modely podnikového a staveništního řízení a provádění staveb. U nás je těmto otázkám v současném výukovém plánu věnován zatím jen velmi malý prostor. Výjimkou je nově připravený a již akreditovaný studijní obor realizace staveb, který bude pro akademický rok 2008/2009 nově otevřen v rámci magisterského navazujícího studijního programu na Fakultě stavební VUT v Brně.

Kvalita staveb

Cena, lhůta provádění a kvalita stavebních prací jsou tři důležité faktory, které spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Změna požadavků nebo dosažení jiné úrovně u jednoho z nich vyvolá nutně změnu u obou zbývajících. Kvalitu je možno definovat jako souhrn vlastností vyjadřujících schopnost výrobku plnit po určitou požadovanou dobu a za předem stanovených podmínek funkce, pro které je výrobek určen. Kvalita tedy vyjadřuje užitnou hodnotu výrobku nebo provedené práce. Objednavatelé neustále zvyšují požadavky na kvalitu stavebních prací a staveb. Stavební firmy se musejí tomuto trendu v rostoucí konkurenci přizpůsobit. Jinak se dostanou do značných potíží při získávání zakázek. Zhotovitel musí již v rámci soutěže o získání zakázky respektovat požadavky objednavatele na kvalitu stavby.

Výrobky pro stavební objekty musejí technicky i ekonomicky vyhovovat zamýšlenému použití jak ve stavebním objektu jako celku, tak i v jeho jednotlivých částech, a přitom splňovat požadavky stanovené stavebním zákonem 183/2006 Sb., ve kterém je uvedeno, že stavební úřad má provádět kontrolní prohlídky rozestavěné stavby a o kontrole vést jednoduchou evidenci.

Stavební objekt musí být navržen a proveden tak, aby při jeho užívání a provozu nevznikla nepřiměřená rizika, jako jsou úrazy následkem uklouznutí, pádu, nárazu, popálení elektrickým proudem nebo výbuchem. Z hlediska těchto základních požadavků stát zajišťuje způsoby ověřování shody výrobků s technickými vlastnostmi a sleduje schopnost výrobců a stavebních firem zabezpečit trvale stálou úroveň kvality.

Zajišťování kvality staveb je jev dynamický, který je závislý na čase a prostoru, v němž je stavba realizována. V tomto procesu se promítají požadavky objednavatele, které jsou realizovány technickými, výrobními a obslužnými útvary firmy. Přitom musejí být dodrženy požadavky, které jsou dány ustanoveními technických norem, požadavky metrologie a zkušebnictví a rovněž musejí být dodržena právní a společenská pravidla, tj. zákony, prováděcí vyhlášky a smlouvy.

Řízení kvality

Jedním z nástrojů k dosažení kvalitního stavebního díla je zavedení systému řízení kvality.
Systém musí být funkční, musí postihovat všechna rozhodující místa (uzly) v průběhu přípravy i vlastního provádění stavby. Musí rovněž zabezpečovat účelné provádění zkoušek, měření a inspekce. Přitom je nutné dbát, aby veškerá kontrolní činnost byla hospodárná.

Při vytváření systémů řízení kvality se postupuje podle mezinárodních norem ISO 9000 až 9004. V případě, že stavební firma chce svůj systém certifikovat, musí být postup podle těchto norem striktně dodržen. Soubor mezinárodních norem ISO řady 9000 stanovuje systémové požadavky na řízení kvality výrobků a produkce (staveb). Jedná se o návod, jak systém ve firmě vytvořit, eventuálně zrekonstruovat, dát mu věcnou náplň v každém určitém případě stavby, výrobku pro stavění nebo technologii provádění. V systému je kladen důraz na dodržování stanovených technologických postupů a propracování stavebních detailů. Prováděné zkoušky, měření a inspekce činnost systému pouze dokumentují. Systém řízení kvality je závazný pro všechny zaměstnance firmy. Jeho porušování nebo improvizační odchylky, které zpravidla vedou ke snížení kvality stavby, nejsou přípustné a mohou být důvodem k propuštění zaměstnance.

Během stavby je stavbyvedoucí zástupcem stavební firmy a přímo řídí stavební práce; má pravomoc, kterou mu určila stavební firma, a povinnosti, které mu ukládají obecně platné právní předpisy. Tuto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb. Právnické osoby musejí zabezpečovat výkon těchto činností pouze prostřednictvím autorizovaných inženýrů nebo techniků.

Úloha stavbyvedoucího

Stavbyvedoucí je jediný odpovědný zástupce organizace na stavbě a je přímo podřízen vedoucímu pracovníkovi, který řídí výrobu podniku. Stavbyvedoucí by měl být hmotně zainteresován na hospodářských výsledcích stavby, což se v mnoha případech neděje. Činnosti, které zabezpečuje z oblasti provozní přípravy, jsou:

1. řídicí a organizační činnosti

• Řídí samostatně všechny práce podle schválené projektové dokumentace (PD), smluv, dokumentace výrobní přípravy;
• je povinen znát celou koncepci díla, smluvní vztahy s objednavatelem i subdodavateli a také nejaktuálnější stav prací i okolních podmínek stavby;
• musí znát celou projektovou dokumentaci a rovněž výstupy výrobní přípravy, obsah všech podepsaných smluv, jakož i vnitropodnikové dohody, přísliby dodávek zdrojů;
• přebírá staveniště a vede všechna jednání s objednatelem, kromě těch, které přesahují jeho pravomoci dané organizačním řádem a pracovní smlouvou;
• řídí stavební a montážní práce v souladu s PD, výrobními dokumenty podle zásad správného a hospodárného nasazení a využití zdrojů a dokončení stavby v řádném termínu, podle plánovaných finančních limitů a v řádné kvalitě;
• svolává podle potřeb výrobní porady a řeší na nich důležité provozní otázky;
• včas připravuje stavbu pro pokračování prací v zimním období.

2. řízení lidských zdrojů

• Koordinuje a kontroluje práci svých podřízených, koordinuje nástupy a průběh prací specializovaných středisek, resp. subdodavatelů;
• ukládá konkrétní úkoly mistrům, připravuje jim nezbytné podmínky pro jejich činnost a kontroluje splnění úkolů;
• vede a důsledně vyžaduje informace ke zpracování o všech změnových pracích;
• předává včas podklady pro účetní práce mzdové, materiálové, výrobní, finanční a statistické;
• dbá o správnou mzdovou politiku na stav­bě, popřípadě organizuje úkolové listy;
• kontroluje vedení evidence docházky pracovníků.

3. řízení dodávky materiálů a zdrojů

• Objednává a upřesňuje dodávky zdrojů v kvalitě, kvantitě, prostoru a čase;
• reklamuje v zákonné lhůtě vadné dodávky materiálů, výrobků, nářadí, mechanizace;
• sleduje dodržování pravidel kvalitní práce a sjednává nápravy při jejich nedodržování;
• sleduje a zabezpečuje odstraňování vad v záručních lhůtách.

4. manipulace s materiálem

• Určuje osoby odpovědné za přejímku materiálů a výrobků včetně uskladnění;
• zabezpečuje provedení řádných inventur.

5. dodržování předpisů na staveništi

• Ovládá hlavní legislativní a technické předpisy;
• dbá o důsledné dodržování předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZ); protipožární ochrany (PO), předpisů o ochraně životního prostředí (ENV – z angl. environment), zastavuje práce, popřípadě odvolává pracovníky z procesu, pokud stav neodpovídá požadavkům;
• zajišťuje seznámení pracovníků s předpisy BOZ, PO, ENV pro konkrétní stavbu;
• v případě vzniku pracovního úrazu jej řeší v souladu s platnou legislativou, resp. vnitropodnikovými předpisy;
• dbá na dodržování pracovní kázně na pracovišti a plné využití pracovní doby;
• zabezpečuje ochranu stavby před požárem, záplavami, krádežemi (vnitřními i vnějšími);
• dbá na dodržování přísného pořádku na staveništi (cesty uklizeny, materiál roztříděný na určených skládkách, nářadí a součásti mechanizace a drobné předměty uloženy v uzamykatelných prostorách, stroje očištěny, namazány, v kancelářích, šatnách, hygienických prostorách uklizeno a vyčištěno).

6. evidence a aktualizace prací

• Provádí komplexní a permanentní aktualizaci a doplňování technické dokumentace a výrobní (technologické) dokumentace;
• zajišťuje, aby aktualizace veškeré dokumentace byla prováděna i všemi subdodavateli;
• eviduje měsíčně všechny provedené práce podle skutečností;
• potvrzuje provedení prací objednávatelem, projednává s ním technické návrhy změn prací, ekonomické a časové dopady tzv. změnových prací;
• vystavuje podle dohod měsíční soupisy prací, zjišťovací protokoly a po jejich odsouhlasení rovněž zajišťuje vyhotovení patřičných faktur.

7. plánování činností

• Vytváří podmínky pro uplatňování technických a organizačních opatření, vedoucích ke zlepšení výstavby;
• sestavuje čtvrtletní a měsíční operativní plány;
• projednává tyto operativní plány se svými podřízenými;
• kontroluje dodržování operativních plánů, při zjištění nesouladu ihned činí opatření k nápravě uvnitř i vně organizace;
• upozorňuje permanentně na nedostatky a vyzdvihuje úspěšné výsledky.

8. stavební deník

• Vede řádně stavební deník se všemi potřebnými pravidelnými i zvláštními zápisy;
• dbá na řádné vedení stavebních deníků všech subdodavatelů.

9. kontrola a kolaudace

• Má k dispozici všechny nezbytné technické pomůcky pro provádění řádné kontroly stavby a pro řádné vyměřování a zaměřování konstrukcí;
• provádí vstupní, mezioperační a výstupní kontrolu stavebních objektů, konstrukcí, technologických etap, jakož i zařízení staveniště a staveniště jako celku;
• dbá o včasné předávání objektů objednatelům, účastní se předkolaudační prohlídky;
• dbá o včasné odstranění identifikovaných vad a nedodělků;
• účastní se uvedení hotové stavby do provozu;
• podílí se na závěrečném vyhodnocení stavby.

Nedostatečná příprava stavby

Příprava provádění stavebního díla je v současné době u menších firem často podceňována, i když na ní závisí celý další průběh a rychlost výstavby, kterou v případě nedostatečné předvýrobní přípravy dokáže stavbyvedoucí jen stěží ovlivnit.

V rámci výuky doktorandského studia sleduje Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb výstavbu větších stavebních celků bytových a rodinných domů v různých lokalitách v okolí Brna. V minulém roce byly sledovány dvě lokality výstavby rodinných domů s jednou firmou jako hlavním dodavatelem. V obou případech šlo o víc než 20 nepodsklepených dvoupodlažních domů s garáží. V prvním případě bylo použito zdivo z keramických tvárnic a v druhém případě to byly tvarovky a stropy z pórobetonu. Ani v jednom případě se nepodařilo zajistit, aby do obvodových konstrukcí nezatékala srážková voda. V případě domů z keramických tvarovek bylo v jarním období vinou zatékání jen pozdrženo omítání domů, ale v případě zdiva z pórobetonu byla situace kritická, neboť k poruše zdiva došlo v zimní období. Je tedy zřejmé, že v obou případech nebyla provedena kvalitní příprava staveb.

Dále uvedeme příklad nedostatečně připravené stavby z lokality s výstavbou více než 20 rodinných domů z pórobetonu; tento dům nebyl dlouhodobě zabezpečen při přerušení prací proti dešťovým srážkám. Budeme průběžně sledovat případné změny pevnosti zdiva, výskyt plísní a vznik trhlin. Dá se říct, že ve své podstatě banální zanedbání může podstatně ovlivnit kvalitu celého domu.

Při provádění stavebních prací bylo postupováno v souladu s projektovou dokumentací a některé nedostatky zjištěné v průběhu prací byly na popud stavbyvedoucího odstraněny (prohloubení základů, vrcholová vaznice a ležatá kanalizace). Domy měly být dokončeny do konce roku 2007, ale vzhledem k nedostatku tvárnic a stropních panelů a nedostatečného zajištění subdodávky na střechu včetně krovů byl termín dokončení posunut do dalšího roku, a to do nejméně vhodného období. Za největší nedostatek považujeme nedostatečnou ochranu zdiva před dešťovými srážkami domů bez krovů a střešních konstrukcí.

Po dvou měsících zatékání do obvodového zdiva byly provedeny krovy s pojistnou difuzní fólií bez ochrany zdiva v kritickém místě u dilatace mezi domy (obr. 1). Přestože nebyla dokončena střecha, byla nanesena stěrka na vnější i vnitřní stěny. To považujeme za další hrubé porušení technologických zásad, neboť se tím uzavřela vlhkost ve zdivu (obr. 2 a 3). Tyto práce byly provedeny snad proto, že zedníci neměli zajištěny další práce.

Před nanesením stěrkové vrstvy jsme provedli orientační měření vlhkosti zdiva a v některých místech byly naměřeny hodnoty vyšší než 35%, a to i u obvodového zdiva mezi domy s vlhkou výplní dilatace z minerální vaty. Je známo, že při rychlém vysychání u pórobetonu při 15% vlhkosti dochází ke smrštění 0,2 mm na 1 m zdiva. Dále je třeba si uvědomit, že při zvýšené vlhkosti podkladu u probarvených disperzních omítek dochází k nestejnému probarvení a vzniku skvrn (obr. 4).

V současné době je třeba tento stav řešit i s výrobcem tvárnic a navrhnout taková opatření, aby jednotlivé rodinné domy byly zdárně dokončeny. Je třeba, aby stavební dozor objednavatele důsledně kontroloval plnění navržených opatření a zajistil případné pevnostní zkoušky a měření vlhkosti pórobetonového zdiva.

Obr. 1Realizované zastřešení objektů – provedená pojistná hydroizolace a laťování a nedostatečně řešený detail okolo štítového zdiva – na objektu je viditelný následek zatékání vody do konstrukce.		Obr. 2 Pohled na štítovou zeď z interiéru – na obrázku je patrné zatékání vody do konstrukce zdiva a přes následně provedené stěrkování jsou již prokresleny spáry mezi tvárnicemi.
Obr. 3 Pohled na štítovou zeď z interiéru – jiná část konstrukce zdiva – i zde jsou jasně patrné následky zatékání vody do konstrukce – vlhké skvrny na stěrkách a prokreslené spáry zdiva.		Obr. 4 Skvrna na omítkové vrstvě, která vznikla v důsledku vysoké vlhkosti podkladu na zateplovacím plášti bytového domu.

Závěr

Kvalita stavebního díla je souhrn vlastností, které ovlivňují uživatelský komfort a životnost celého objektu. Budoucím stavebníkům doporučujeme, aby si vybrali takového dodavatele, který má udělený funkční systém jakosti. Také by si měli před uzavřením smlouvy o dílo (která bude mít podrobný položkový rozpočet a přehledný harmonogram postupu prací) zabezpečit zkušeného nezávislého odborníka k provádění technického dozoru, který jednotlivé části smlouvy může před podpisem smlouvy připomínkovat.

Mgr. Petr Lízal, CSc., Ing. Michal Novotný
Foto: autoři

Petr Lízal je zaměstnancem Ústavu technologie, mechanizace a řízení staveb v Brně. Zaměřuje se na kontrolu staveb, ověřování výskytu možných tepelných mostů a zjišťování zvýšené vlhkosti obvodových konstrukcí, jejich vliv na výskyt plísní a snížení tepelného odporu.

Michal Novotný je doktorandem na Fakultě stavební VUT v Brně. Tématem jeho doktorandské práce je ověření vlivu rozpěrek na kontaktní zateplení a vznik kondenzace vodních par v konstrukci. Jeho školitelem je Mgr. Petr Lízal, CSc.