Malý velký pomocník
Nabídka strojní techniky pro stavební práce se stále rozšiřuje; její výrobci přicházejí s novými stroji a pracovními pomůckami pro usnadnění manuální práce a zefektivnění jednotlivých procesů. Vzhledem k tomuto vývoji je třeba informovat technickou veřejnost o novinkách a možnostech používání stavební mechanizace. Nejmenší a přitom nejproduktivnější stroje jsou smykem řízené řiditelné nakladače.
Mechanizace prací vyjadřuje úroveň techniky a technologie realizace stavebních procesů a přispívá k vyšší produktivitě práce. Je měřítkem vyspělosti stavební firmy a vytváří předpoklady pro kvalitní provádění stavebního díla.
Kompaktní nakladače
Výkony se pohybují v rozmezí od 56 do 70 kW, točivý moment od 230 do 300 Nm, jejich provozní hmotnost bývá od 1 200 kg do 3 900 kg. S velikostí stroje souvisí i výška zdvihu lopaty, která je nejvyužívanějším nástrojem; výška v čepu lopaty se pohybuje těsně nad hranicí 3,0 m. Nakladače jsou jednak na klasickém kolovém podvozku, jednak na pryžových pásech, s jejichž pomocí je jim dovolen (díky nízkému měrnému tlaku na zem) pohyb ve velmi těžkém a nesoudržném terénu.
Díky kompaktnosti rámu a radiálnímu zdvihu ramen jsou nakladače vhodné zejména v situacích, kdy je nutno zkombinovat výkon a dobrou schopnost manévrovat na poměrně malém prostoru. Jejich provedení s ideálním poměrem rozvor k rozchodu, nízkou průjezdnou výškou a s radiálním zdvihem ramen umožňuje nasazení těchto strojů i ve velmi úzkém prostoru.
V rozmezí užitečné nosnosti od 700 kg do 1 000 kg jsou nakladače připraveny pro nejnáročnější nasazení, jako je hloubení bazénů, skrývka zeminy a zpracování odpadů. Tyto nakladače jsou silnými, rychlými a obratnými stavebními stroji nejen pro stavebnictví, ale i zemědělství a zahradnictví. Typy nakladačů s větším výkonem hydrauliky jsou schopny pracovat také s přídavnými zařízeními. Mezi ně patří fréza a okružní pila na asfalt nebo beton, pumpa na beton, radlice na skrývku ornice a snadno rozrušitelné zeminy, damper, rypadlo, vrták, fréza na pařezy, drážkovací fréza-rýhovač apod.
Další inovace
Novým trendem ve výbavě smykem řízených nakladačů je utěsněná přetlaková kabina, která je nutná především při práci v prašných podmínkách. Samozřejmostí je odpružení a regulace světlé výšky podvozku, což je žádoucí pro bezproblémovou průchodnost terénem. Každé vylepšení s sebou přináší vyšší komfort pro řidiče (strojníka), a tím i lepší účinnost řízení, resp. ovladatelnost nakladače. Cestu k novým zákazníkům si výrobci razí modernizací podvozku nakladače, která s sebou přináší nároky na co nejlepší provozní vlastnosti s tím spojený tlak na snížení finančních a provozních nákladů, samozřejmostí je i poskytování kvalitního a snadno dostupného servisu. Pro bezpečnou a rychlou práci s těmito stroji se stále zlepšuje výhled řidiče a zvyšuje se výkon motoru. K dalším krokům, vedoucím k vylepšení technických parametrů smykem řízených nakladačů, patří úsilí výrobců zvýšit zdvih a sílu při překlopení a snadno proveditelnou údržbu včetně menších oprav.
Komfort pro řidiče
Výkon a ovládání
Možnost volby režimu ovládání umožňuje řidiči (strojníkovi) zvolit režim, který je pro něho pohodlný, a tím zaručuje dosažení vyšší produktivity. Na sedadle namontované ovládací joystiky jsou stále ergonomičtější a jejich obsluha je méně namáhavá. Pneumaticky odpružené sedadlo (s regulací výšky) umožní prodloužit dobu pracovního cyklu bez únavy řidiče (strojníka). Zvětšené zorné pole zajišťuje dobrý výhled na pracovní nářadí (strojníka) a okolní pracoviště, zvyšuje jeho pozornost, snižuje počet chyb a tím i prostoje. To je pouze částečný výčet současných trendů v konstrukci smykem řízených nakladačů.
Článek není porovnáním jednotlivých výrobků od společností Bobcat, Caterpillar, Gehl, Mustang, Stroje Novotný a dalších. Jedná se o pohled uživatele na ovládání a provoz těchto malých velkých strojů.
doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc.
Foto: Bobcat CZ, a. s., Phoenix – Zeppelin, spol. s r. o.
Článek byl vypracován v rámci řešení výzkumného záměru MSM6840770006 Management udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území.
Autor je vedoucím Katedry technologie staveb Stavební fakulty ČVUT v Praze.