Motorizovaná kolečka a pásové transportéry aneb Mechanizace proniká i do malých staveb

Po staletí rozšířená ruční kolečka dostávají na stavbách motorizovanou konkurenci, která bez dřiny a efektivněji zvládne transport a manipulaci se sypkými i kusovými materiály. Uplatní se zejména na stavbách a rekonstrukcích objektů ve svažitém terénu, kam se nákladní automobily a nakladače jen těžko dostávají.

Chvála ručního kolečka
Díky využití principu rovnováhy na páce uvezou ruční kolečka nejméně tolik, kolik sami vážíme. Přepravit náklad je z hlediska vynaložené energie čtyřikrát úspornější, než jej přenést. S naloženým kolečkem pracovník projede i v nezpevněném terénu, po prknu či nakloněné rovině, dokonce až na lešení. Korba se snadno plní a ještě snadněji vyprazdňuje vysypáním nákladu na kteroukoliv stranu. Oproti původním celodřevěným kolečkům, zařazovaným mezi deset největších vynálezů středověku, se dnešní stavební kolečka zmodernizovala. Dřevěná loukoťová kola nahradila disková kola s bandáží či pneumatikou. Dražší typy s bezúdržbovými nebo valivými ložisky se nemusejí přimazávat, rezavá či poškozená korba uložená v trubkové konstrukci s držadly se dá nahradit novou.

Vlastnosti současných stavebních koleček
Současná ruční stavební kolečka, která na našem trhu nabízí desítka výrobců, mají plechovou pozinkovanou nebo lakovanou, výjimečně i plastovou korbu pro 60 až 100 litrů sypkého nebo kusovitého nákladu a rám svařovaný z ohýbaných ocelových trubek. Jejich hmotnost se podle provedení pohybuje od 10 do 13 kg. Převážně se nabízejí s polyuretanovými bandážovanými koly o průměru 400 mm, kterým nevadí jízda s přetíženým kolečkem po štěrku s ostrými kamínky, nebo s koly s bezdušovými pneumatikami.

Běžná tloušťka plechu korby se pohybuje od 0,8 do 1,25 mm a výztužné prolisky, návarky a olemovaný okraj zabraňují její deformaci. Na držadlech se konečně objevilo i něco z ergonomie: směřují mírně od sebe a lépe padnou do ruky.

Na rozdíl od zahradních koleček dávají stavbaři přednost dřevěným madlům, kterým nevadí malta a špína. Díky trubkovému rámu do oblouku před kolem lze náklad snadno vyklopit, aniž by přitom kolečko ujíždělo dozadu.

Nejčastěji jsou používána k přepravě písku, štěrku, hlíny, pytlovaného cementu či fasádních směsí, ale i k transportu dlažebních desek či kostek až k místu pokládky. Na přepravu kubického metru sypkého materiálu bývá potřeba 12 až 16 jízd. S oblibou se v jejich korbě míchají menší šarže malty, spárovacích hmot, tmelů a betonu přímo u místa spotřeby.

O čínská kolečka s párem bandážovaných nebo pneumatikových kol pod korbou na 65 až 75 litrů kupodivu nejeví naši stavbaři zatím zájem, zřejmě proto, že se s nimi obtížně projíždí staveniště s nakupenými překážkami.
–>–>
Elektrické kolečko umí víc!
S nápadem, jak zmenšit fyzickou námahu a udělat z kolečka všestrannějšího pomocníka, který umí i odhrabovat sníh v zimě, přišel v roce 2010 český výrobce Isolit-Bravo. Jejich motúčko má totiž v disku předního kola namontovaný akumulátorový elektropohon s planžetovou převodovkou (převzatý z jihokorejských elektromotocyklů), který táhne nebo tlačí kolečko i do značného stoupání, a ušetří tak obsluze značnou část námahy. Pojezdová rychlost (od 3 do 4,5 km/h) se řídí otočným držadlem na jedné z rukojetí. Výměnný gelový akumulátor Panasonic (12 V) je skryt pod korbou a plný náboj vystačí na ujetí asi 10 km s pytlem cementu na korbě, protože výkon je prodlužován rekuperací. Při jízdě z kopce je kolečko bržděno elektromotorem přepnutým do role generátoru, energie z něho se vrací do akumulátoru.

Motúčko je sice těžší (asi 30 kg), zato podle použité plastové korby o objemu 120 nebo 180 litrů umožňuje naložit až 150 kg nákladu. Větší průměr pneumatiky s terénním vzorkem pláště umožňuje i jízdu po schodech. Elektromotor i akumulátor jsou tak dobře chráněny před vodou a vlhkem, že motúčko lze po práci očistit postříkáním hadicí. V zimě, zatížené pískem nebo kameny dokáže s nasazenou radlicí odhrnovat sníh v šíři 65 cm.

Namontováním bubínku na osu kola se kolečko změní v lanový naviják, který po ukotvení ke stromu či jinému pevnému bodu dokáže odtáhnout těžké předměty či překážky z nepřístupných míst.

Motorová kolečka a minidumpery
Větší náklady (od 140 až do 350 kg) lze jak v terénu, tak například i po schodech a rampách přepravovat dvoukolovými nebo čtyřkolovými vozíky, poháněnými většinou snadno startovatelnými ekologickými čtyřtaktními motory Honda.

Do ČR se dovážejí zejména německá kolečka PowerPac, jihokorejská kolečka Mini–Dump a anglické čtyřkolky Muck-Truck, vyráběné i v ČR. Ceny za ně se pohybují v rozpětí 30 000 až 50 000 Kč, ale zpravidla se dají vypůjčit v půjčovnách stavební techniky. Většina z nich má i bohaté příslušenství v podobě adaptérů na odklízení sněhu, rotační kartáč, vysavač a jiné. Důležitým pomocníkem je dvoudílná nakládací rampa, která po rozložení umožní výjezd vozíku a vyklopení korby do kontejneru nebo na nákladního auto.

Dvoukolová motorová kolečka Mini-Dump s pomocným kolečkem na zadní ostruze uvezou na sklápěcí korbě s obsahem 85 litrů až 100kilogramový náklad rychlostí 3,6 km/h vpřed nebo 2 km/h vzad. Vedou se rozvidlenými řidítky.

PowerPac nabízí lehčí dvoukolový Mini-Caddy RC350 s nosností 140 kg a stoupavostí 35° nebo těžší jednorychlostní Multi-Caddy RC500 pro 180kilogramový náklad se zdvojenou montáží pneumatikových kol a se silnějším motorem Honda 5,5 kW. Má i elektrickou verzi MCE-100 s dvojí rychlostí (0 až 6 km/h vpřed a 0 až 3 km/h vzad) a s elektrickým sklápěním korby.

Nejrozšířenější čtyřkolový Muck-Truck uveze na korbě až 250 kg kusového nebo sypkého nákladu. Objem korby 170 litrů lze zvýšit nástavcem o 30 %. Díky čtyřrychlostní převodovce (se zpátečkou) a benzínovému čtyřtaktu s výkonem 4 kW zdolává stoupání až do 30°. Čtyři větší kola s terénním vzorem neprokluzují a neboří se ani v nezpevněném terénu. Jízda se ovládá řidítky, zatáčky je nutné projíždět mírným nadzvednutím zadních kol. Utáhne až 2,5 tuny přívěsy a dá se doplnit vidlicovým nosičem palet.

Víceúčelové pásové transportéry
Ještě lepší průchodnost a větší náklady (až 600 kg) i v nepřístupném a měkkém terénu vykazují malé pásové transportéry – na našem trhu je v cenách 60 000 až 130 000 Kč nabízejí Honda, Neumeier, Active a některé japonské firmy.

Elastické pojezdové pásy, mechanické převodovky typu 2 + 1, případně 3 + 1 nebo dražší hydraulické tempomaty umožňují jízdu rychlostí do 4,5 km/h při stoupavosti kolem 25°. Řízení se provádí zablokováním příslušného pásu řídicími páčkami na rukojetích řidítek, řidič může stát na malé podlážce. Korby, obvykle s možností bočního i zadního otevírání, se sklápějí hydraulicky. Pohon obstarávají převážně čtyřtakty Honda OHC s výkony od 3,2 do 4,5 kW, s elektrickým startováním. Spotřeba benzínu se pohybuje kolem 1,2 l/h.

Výkonnější typy (například NTD60, Honda HP500), užívané například pro přepravu tvárnic, dlaždic a cihel, a to dokonce i po schodech rozestavěné budovy, bývají v nabídce označovány jako minidumpery. Některé typy s poměrně vysokou korbou využívají hydrauliku nejen k jejímu sklápění, ale i k pohonu čelní nakládací lopaty nebo naopak zdvíhacích vidlic, po vzoru vidlicových vozíků. Proto se hodí i k přepravě palet se stavebními materiály a na stavbě si téměř neodpočinou.

TEXT: Ing. Jan Tůma
FOTO: archiv autora

Autor je odborník s dlouholetými zkušenostmi v oblasti ručního nářadí a autor řady odborných publikací.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.