Pořádek na staveništi jako podmínka bezpečné práce

Podle § 3 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnavatel povinen při práci na přípravě projektu a realizaci stavby udržovat pořádek a čistotu na staveništi. Při realizaci stavebních prací je pořádek nutností, která stojí nemalé úsilí. Pořádek na staveništi je základem úspěšné a bezpečné realizace stavebních prací.

Zdroje nepořádku na staveništi

Mezi faktory, které mají pozitivní vliv na chování pracovníků na staveništi, patří pořádek.
Zaměstnavatel, který realizuje jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně-montážní a udržovací práce, musí zajistit na staveništi podmínky pro bezpečný výkon práce.

Pokud není možné zajistit pořádek na staveništi, je zaměstnavatel povinen významně omezit jeho vliv na pracovníky stavby. Provést se to může například technickými opatřeními, technologickými opatřeními, úpravou pracovních podmínek, dobou výkonu práce, zřízením kontrolovaných pásem apod.

Na staveništi vzniká nepořádek v souvislosti s postupem výstavby a logistikou spojenou s touto výstavbou. Příčinou vzniku nepořádku může být například nevhodné skladování materiálů a obalů, dodatečné zpracování surovin na staveništi, samotné stavební práce, demoliční práce apod.     
Zhotovitel je vždy povinen bez zbytečného odkladu pokaždé, kdy dochází ke změně podmínek pro práci, zajistit, aby byl jejich vliv co možná nejmenší.

Přípravné práce

Koncepční opatření by měla být vyřešena již v projektové dokumentaci. Později by se touto otázkou měla zabývat příprava zakázky. U staveb menšího rozsahu lze vycházet ze zkušeností z předešlých realizací, a opatření k udržení pořádku navrhnout až v rámci běžné přípravy stavby.

Svou nezastupitelnou roli může sehrát i autorský dozor projektanta. Rozumí se jím činnost zpracovatele prováděcí dokumentace. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací. Nedostatky, které zjistí na stavbě, návrh na jejich odstranění a způsob jejich odstranění zapisuje autorský dozor do stavebního deníku.

V rámci výkonu autorského dozoru lze zajistit dohled nad projektem s přihlédnutím k podmínkám uvedeným ve stavebním povolení včetně dodržování pořádku. Dále by měl autorský dozor poskytnout vysvětlení potřebná pro plynulost výstavby, posoudit návrhy zhotovitele na změny a odchylky od projektu, sledovat postup výstavby z technického a technologického hlediska apod.

Podobné zaměření jako autorský dozor může mít i technický dozor investora (TDI). Obecně se technickým dozorem rozumí výkon některých činností (včetně kontrol dodržování pořádku) v průběhu realizace stavby ve prospěch stavebníka. Provádí ho osoba s autorizací ve výstavbě, která je na návrh stavebníka určena ve stavebním povolení. Zodpovídá se jak stavebníkovi, tak i státu.

Hlavním předmětem činnosti technického dozoru je například prověřování realizace stavby v jejím průběhu, sledování stavebního deníku, zaujímání stanovisek k záznamům ve stavebním deníku apod. Technický dozor dbá na to, aby stavba byla realizována v souladu se smlouvou o dílo, dohlíží na kvalitu díla, přebírá dokončené části stavby, účastní se kolaudace i zprovoznění stavby.

Technická opatření

Je třeba využít všech technických opatření, která mohou vést ke zlepšení pořádku.
Oplocení staveniště musí být správně pospojováno a zavětrováno. Nelze namísto systémových spojek u jednotlivých dílců oplocení používat například tenký vázací drát.

Projektant může na základě podkladů od koordinátora BOZP doplnit příslušná stavebně technická opatření, která zajistí možnost bezpečného provádění údržby. Někdy se stává, že projektová dokumentace dostatečně neřeší po dokončení stavby pohyb osob na střeše. Může se jednat například o bezpečné čištění střešních vpustí, péči o osvětlovací světlíky, údržbu fotovoltaických panelů umístěných na střeše, revize komínů, revize bleskosvodů, odstraňování sněhu ze střechy apod.

Technologická opatření

Pro minimalizaci vlivu nepořádku platí, že nejvhodnější je předcházet jeho vzniku správnou volbou stavební technologie. Současně je třeba dbát na úzkostlivé dodržování čistoty na stavbě.

Zhotovitel stavby, který je na stavbě zastoupen zpravidla stavbyvedoucím, je povinen nejpozději 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora BOZP (pokud je na stavbě ustaven) o rizicích vznikajících při technologických nebo pracovních postupech, které jako zhotovitel se svými případnými podzhotoviteli vybral. Pokud není koordinátor BOZP ustaven, informuje o rizicích přímo zadavatele stavby (investora, stavebníka).

Podmínky pro zařízení staveniště bývají v případě rekonstrukcí objektů ve městě zpravidla velmi stísněné. Musí se počítat s tím, že například potrubí pro čerpání betonu umístěné na chodníku musí být pečlivě obedněno tak, aby neohrožovalo chodce. Přičemž, pokud se na komunikaci nachází překážka vyšší než 100 mm (např. náhlý výstupek nad povrchem komunikace), musí být tato překážka opatřena pro chodce přechodem nebo pro vozidla přejezdem s odpovídající únosností.

Pracovník manipulující s kovovou lahví s plynem pro svařování se nemůže proplétat mezi chodci.
Pohyblivé přívody elektrické energie (např. kabely) nesmí být pokládány přes frekventovaná místa a tam, kde hrozí poškození vozidly. V těchto případech se elektrické vedení chrání krytem, ochranným obložením nebo jiným vhodnějším umístěním (např. vyvěšením do výšky).

Svislou (vertikální) dopravu zdicích prvků zajišťujeme zvedacími mechanismy (jeřáby nebo nákladními výtahy) do určeného podlaží. Pokud svislou přepravu zajišťujeme jeřábem, pokládají se europalety s cihlami co nejblíže k místu zpracování a odtud se jednotlivé zdicí prvky postupně přemísťují na definitivní místo zpracování.

Europaletami s cihelnými prvky nemůžeme nepřiměřeně zatěžovat balkony a stropy. Pokud si nejsme zcela jisti velikostí dovoleného zatížení dopravních cest na podlaží, rozhodne o maximálním možném zatížení statik stavby. Poslední fází dopravy je doprava vodorovná (horizontální), kdy se jedná o dopravu od zdvihacích zařízení k místu pracoviště zedníků. Jednotlivé cihly se v místě pracoviště zedníků vyrovnávají min. 600 mm od vnitřního líce zdiva do figur dlouhých maximálně 2 m.

Části bednění se bezprostředně při odbedňování ukládají na určená místa tak, aby nepřetěžovaly odbedňovanou konstrukci a nemohly být příčinou úrazu.
Často se vyskytují nevhodně zakryté otvory ve stropech, které jsou umístěny navíc na frekventovaných trasách apod. Je nepřípustné otvory ve stropě zakrývat různými zbytkovými plechy nebo dokonce horizontálně položenými vyřazenými dveřmi.

Může také dojít k tomu, že rozestavěný objekt je zazimován tak, že do okenních otvorů jsou vloženy plastové fólie. Uvnitř potom dochází k vysoké kondenzaci vodních par, protože interiér nemůže být větrán. Trapézové stropní plechy, které jsou umístěny na ocelových I-nosnících, mohou začít korodovat. Tomu všemu je třeba zabránit.

Podlaha na lešení musí být pro práci na vnitřních i vnějších omítkách dostatečně široká. Výkopy pod lešením lze provádět pouze výjimečně na základě návrhu, který prokáže, že touto činností nebude ohrožena stabilita a bezpečnost provozu na lešení.

Nikdy nesmí dojít k přetížení stávající stropní konstrukce nahromaděným vybouraným materiálem. Ani dočasné konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo kolem pláště budovy nesmějí být v průběhu bourání zatíženy vybouraným materiálem, pokud nejsou k tomuto účelu výslovně určeny. Vybouraný materiál je třeba vždy průběžně odstraňovat.

Vybouraná suť se musí ihned odstraňovat pomocí uzavřených skluzů. Nepotřebné zbytky se musí ze staveniště co nejdříve odvézt. Stavební suť vznikající při bouracích a demoličních pracích musí být ze stavby okamžitě odvážena. Nesmí se na staveništi hromadit.
S veškerým odpadem je třeba na stavbě nakládat v souladu s požadavky stanovenými zvláštními předpisy.

Úprava pracovních podmínek

Vzhledem k tomu, že nepořádek zvyšuje možnost úrazů, mezi standardní opatření patří průběžný úklid jednotlivých staveništních pracovišť. Týká se to velmi rozsáhlých a komplikovaných stavenišť. Zde je třeba provádět průběžný celodenní úklid. Například tím, že se sbírají zbytky materiálů, drobné odřezky, plastové obaly z ochranných nápojů apod.

Materiály pro malíře a natěrače se skladují v suchých a větraných skladech v dobře uzavřených nádobách. To znamená, že nejlepší způsob uložení těchto hmot během i při přerušení práce je jejich ponechání v původních obalech. Skladování hmot v otevřených původních nebo jiných nádobách není možné.

Zásady zacházení s používanými hmotami jsou uvedeny v jejich bezpečnostních listech. Nebezpečné látky mohou být skladovány pouze na místech k tomu určených a v předepsaném množství. Společně je možné skladovat pouze ty látky nebo jejich směsi, které spolu nebezpečně nereagují.

Není povoleno shazovat z výšky materiál a předměty v případě, že nemůžeme předem odhadnout místo jejich dopadu nebo odrazu. Není možné shazovat ani předměty, které by mohly pracovníky spolu s jejich odhozením strhnout z výšky dolů.

K takovým předmětům patří například velké desky, tabule plechu, původní oplechování, kovové tyče apod. Z výšky se neshazuje ani sypký materiál. Na ten se použijí uzavřené shozy. Není možné shazovat žádné materiály, které obtěžují svým rozstřikem, práší nebo jsou při letu příliš hlučné.

Úprava doby výkonu práce

Do opatření na omezení zdrojů nepořádku by měli být zainteresováni i jednotliví dodavatelé. A to finančním postihem za poškozování práce předchozí profese, nedodržování pravidel třídění odpadů, předání neuklizeného pracoviště další profesi apod.

Za silného větru je třeba omezit nebo zcela zastavit všechny práce, které udržování pořádku komplikují. Jedná se například o práce v exteriéru, které snadno znečistí okolí staveniště (např. dělení polystyrenových desek apod.).

Zřízení kontrolovaných pásem

Pro svařování v uzavřených prostorech musí být zajištěn přívod čerstvého vzduchu a odsávání. Vodiče elektrického proudu a hadice rozvádějící plyn ke svářecímu zařízení se vedou tak, aby nedocházelo k jejich poškození ostrými ohyby, materiály, chemikáliemi, mastnotou a vlastním svařováním. V případě nebezpečí mechanického poškození se chrání pevným krytem.

Velkým nebezpečím jsou například popraskané hadice, prasklá sklíčka tlakoměrů redukčních ventilů apod. Ochranné pásmo se z hlediska požární ochrany stanovuje individuálně podle použité technologie svařování. Za minimální ochranné pásmo se považuje kruh o poloměru 10 m se středem v místě svařování. Pro správný způsob skladování lahví pro svařování platí ČSN 07 8304 – Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla.

O pořádek na staveništi by se měla nejlépe starat úklidová firma na základě uzavřené smlouvy. Může to být i firma, která bude pracovat v návaznosti na subdodavatele (např. dokončovacích prací). Pro úklid se používají speciální zařízení. Vůbec tedy není od věci, pokud se použijí moderní úklidové stroje (např. mycí, vysávací apod.), které úklid zrychlí a ulehčí.

Občanské iniciativy i dopravní policie zpravidla věnují pořádku v okolí staveniště dostatečnou pozornost a rychle vyžadují nápravu vzniklé situace.
Skládání materiálů přímo na pozemní komunikace je dovoleno pouze v těch případech, kdy to není možné provést mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být složen pokaždé co možná nejrychleji, aby touto operací nebyla ohrožena bezpečnost provozu.

Povinnosti zhotovitele

Zhotovitel by měl upozorňovat zaměstnance stavby na to, aby si uvědomovali svou odpovědnost za dodržování pořádku.
Na stavbě by měla být prováděna pravidelná kontrola pořádku a současně by měla být ve stavebním deníku uváděna konkrétní opatření s cílem dosáhnout jeho zlepšení.

Závěry z kontroly pořádku by měly být pravidelně probírány s odpovědnými pracovníky stavby přímo na staveništi,  přičemž některé drobné prohřešky mohou být odstraňovány ihned.
Dojde-li v průběhu práce k takové změně podmínek, která by mohla ovlivnit bezpečnost práce, zajistí zhotovitel nezbytné změny technologického postupu a seznámí s nimi příslušné pracovníky.

Zhotovitel přeruší práci, pokud by její další pokračování vedlo k ohrožení zdraví fyzických osob na staveništi. Důvod pro přerušení práce posoudí a o jejím přerušení rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem.

Literatura:
(1)    Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(2)    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(3)    archiv autora

TEXT + FOTO: Ing. Kamil Barták, CSc.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 5/2016.