Stroje pro zemní práce a jejich bezpečné používání

Postupná mechanizace zemních prací zcela vytlačila velice namáhavou ruční práci. Pomocí zemních strojů se dnes realizuje většina výkopových prací. Na stavbě tak zbývají pouze některé dokopávky, které se stále ještě musí provádět ručně.

Způsob a rozsah opatření pro ochranu pracovníků se stanoví v technologickém předpisu. Ve fázi zpracování projektové dokumentace má být jako příloha Zásad organizace výstavby zpracován orientační časový plán, ze kterého lze vyvodit, kdy může dojít k rizikovým střetům vybraných pracovních postupů. Podle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, mezi tyto činnosti patří práce vystavující pracovníky riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m. Při realizaci zmíněné činnosti tedy vzniká povinnost zpracovat plán BOZP.

Stroje pro zemní práce
Zemní práce se vykonávají stroji různých druhů a velikostí. Základními druhy strojů pro zemní práce jsou rypadla, nakladače, dozery, skrejpry, grejdry a zhutňovací stroje.

Pomocí rypadel se zemina těží a nakládá. Nakladače se používají k naložení a přemístění zeminy pouze na kratší vzdálenosti. Dozery se uplatní všude tam, kde je třeba zeminu rozpojit a odhrnout opět na kratší vzdálenost. Skrejpry se využívají k rozpojení, naložení i odvezení zeminy. Jsou schopny zeminu opět v požadované tloušťce ukládat a rozprostírat. Grejdry nám pomáhají při odhumusování, rozhrnutí kameniva a při přesném urovnání plochy. Zhutňovací stroje slouží k odstraňování dutin a pórů, které vznikly při rozpojování zemin nebo při jejich sypání. Současná stavební technika je často konstruována jako kombinace výše uvedených základních druhů strojů (např. rypadlo – nakladač, rypadlo – dozer apod.).

Práce stroje na uzavřeném staveništi
Zemní stroj pojíždí nebo pracuje vždy v takové vzdálenosti od okraje svahu nebo výkopu, aby nedošlo k jeho pádu do hloubky. Vzdálenost od okraje má být stanovena v technologickém postupu. Pokud tomu tak není, před zahájením zemních prací vzdálenost určí osoba pověřená zhotovitelem.

Při práci pod svahem nebo stěnou zemní stroj pojíždí nebo pracuje v takové vzdálenosti, aby nemohl být zasypán. Převisy, které při rýpání vzniknou, se musí ihned odstraňovat. Strojem hloubené rýhy, zářezy a výkopy se strmými stěnami, do kterých nebudou v souladu s technologickým postupem vstupovat osoby, mohou zůstat nezapažené. Pokud se musí po strojním výkopu pažit, je orientační doba pro vybudování pažení uvedena v tabulce 1. Pokud je současně nasazeno více strojů, musí být mezi nimi dodržována taková vzdálenost, aby se vzájemně neohrožovaly. Výložník lanových rypadel může být přestavován pouze tehdy, když není zatíženo jeho pracovní zařízení.

Tab. 1 Orientační doba na vybudování pažení u strojních výkopů se strmými stěnami

Při jízdě nakladače s naloženým materiálem musí být jeho pracovní zařízení zajištěno tak, aby náklad neomezoval výhled obsluhy a stroj nemohl ztratit stabilitu. Ložná plocha vozidla se plní materiálem rovnoměrně. Při nakládání materiálu na dopravní prostředek se manipuluje s jeho pracovním zařízením pouze nad ložnou plochou vozidla. Pokud to není možné, nesmí se během nakládání v kabině nakládaného vozidla nikdo zdržovat.

Při hrnutí horniny dozerem nesmí za žádných okolností břit jeho radlice, případně lopaty přesáhnout okraj výkopu nebo svahu. Výjimkou je pouze zahrnování výkopů. U dozerů nesmí dojít k nebezpečnému překročení bočního náklonu ve svažitém terénu při hrnutí zeminy.

Před zahájením zemních prací se skrejprem musí být provedena taková opatření, aby stroj nenarážel do pařezů, kořenů a kamenů. Tyto překážky musí být předem odstraněny nebo viditelně označeny. Viditelně musí být označeny i uzávěry vody, kanalizační poklopy a požární hydranty. Nesmí dojít k jejich poškození.

Pokud se skrejpr pohybuje, ve směru jeho jízdy se nemůže nikdo zdržovat. Rovněž není možné vstupovat do prostoru skrejpru a jeho tahače. Stejně tak se nemůže přecházet přes tažený skrejpr. Při přesunu prázdného i plného skrejpru na jiné místo musí být jeho korba vždy zvednuta a uzavřena.

Ze zhutňovacích strojů jsou nejrozšířenější vibrační pěchy a vibrační válce. Počet přejezdů strojem je potom dán typem hutněného materiálu a tloušťkou vrstvy. Tyto stroje se mohou používat pouze tam, kde vibrace nezpůsobí škody na výkopech, podzemních vedeních a přilehlých budovách.

Obr. 2 Bez ručních zemních prací se stále neobejdeme.

Práce na komunikacích za provozu
Pokud je stroj pro zemní práce nasazen na pozemní komunikaci za omezeného provozu, musí být vybaven světlem oranžové barvy. Bezpečnost provozu a dohled nad strojem se zajišťuje odpovídajícím počtem pracovníků. Stroj musí pracovat na takovém místě, kde nezasahuje do provozu na komunikaci, kde není ohrožena jeho stabilita a kde není ohrožen samotný stroj činnostmi probíhajícími v jeho okolí.

Stroje pro zemní práce jako zdvihadla
Při aplikaci zdvihacího zařízení dodaného k rypadlu nebo nakladači platí podmínky stanovené výrobcem stroje. Přiměřeně se potom obsluha takového zdvihadla řídí požadavky na bezpečné používání zařízení pro zdvihání zavěšených břemen uvedenými v ČSN ISO 12480-1 – Jeřáby – Bezpečné používání.

Obr. 3 Práce rypadla

Povinnosti obsluhy zemního stroje
Při práci stroje musí být obsluhou neustále kontrolována především jeho stabilita. Pokud je stroj vybaven stabilizátory, v pracovní poloze stroje se vysunou takovým způsobem, aby zabránily boření nebo posunu zemního stroje.

Po výstražném signálu uvede obsluha stroj do chodu až tehdy, kdy všechny osoby již opustily ohrožený prostor. Zvlášť důležité je to u méně přehledných pracovišť. Pokud to není v průvodní dokumentaci stroje uvedeno jinak, za prostor ohrožený činností stroje se vždy považuje prostor vymezený maximálním dosahem jeho pracovního zařízení navýšený o dva metry. Pokud nemá obsluha stroje při souběžném ručním provádění výkopových prací dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru, práci se strojem zastaví.

Obsluha stroje nikdy nesmí dnem lopaty roztloukat horninu nebo otáčením lopaty urovnávat terén. Při práci na svahu musí obsluha dbát na to, aby nedocházelo k nebezpečnému posunutí těžiště stroje. Tím by zemní stroj snadno ztratil svoji stabilitu. Obsluha nesmí opustit své místo, dokud pracovní zařízení zemního stroje nespustí na zem nebo na podložku na terénu. Lopata stroje se čistí pouze při vypnutém motoru.

Obr. 4 Rypadlo jako nakladač

Obr. 5 Kontrola práce rypadla
 
Povinnosti zhotovitele
Před nasazením zemního stroje musí zhotovitel seznámit jeho obsluhu s místními provozními a pracovními podmínkami. Informuje ji o únosnosti půdy, přejezdů a mostů, o sklonu pojezdové roviny, o uložení podzemních vedení, technickém vybavení, podzemních i nadzemních překážkách a o umístění nadzemních vedení. Zhotovitel rovněž stanovuje, jak má být zajištěna bezpečnost fyzických osob a ochrana podzemních sítí v dotčeném území.

Před zahájením prací při odstraňování poruch vzniklých havarijní situací pracovník pověřený zhotovitelem určuje způsob zajištění technické infrastruktury. Současně rozhoduje i o opatřeních k zajištění bezpečnosti práce. Způsob těžby a eventuálního rozmrazování zeminy určuje zhotovitel v písemném technologickém postupu.

Obr. 6 Rypadlo sloužící současně k nakládání

Obr. 7 Použití vedeného hutnicího stroje

Autor: Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací.

Literatura:
1.    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
2.    ČSN ISO 12480-1 (27 0143) – Jeřáby – Bezpečné používání, část 1: Všeobecně.
3.    ČSN 73 3050 – Zemní práce (zrušena k 1. 3. 2010).
4.    Archiv autora.

Článek byl uveřejněn v Realizace staveb.