Co když hrubou stavbu bez střechy zastihne zima?

Přestože zatím to vypadá, že letošní zima nám všem přeje – i když to samozřejmě rovněž znamená, že by se teplé počasí mohlo podepsat na letošní úrodě, z hlediska stavebnictví je počasí více než příznivé. Jelikož se ovšem meteorologové často mýlí a počasí umí být vrtkavé, podívejme se na jedno z oblíbených zimních témat: Co dělat s hrubou stavbou, kterou jsme nestihli dostat pod střechu?

Jaké máme možnosti?

V první řadě – dokud přeje počasí, pokud máme dostatek pracovních sil, okamžitě objekt zastřešme. Střecha je pro hrubou stravu prakticky nejdůležitější konstrukcí, protože obnažené materiály chrání před sněhem, větrem, deštěm… a dalšími divokými nápady zimního počasí. Letošní zima je pro opozdilce ideální. V prosinci sice byl velmi nepříjemný týden mrazů, jinak ovšem můžeme vesele pracovat a možná si myslet i na některé mokré procesy, protože při teplotách nad 5 °C už prakticky mluvíme o počasí ve stavební sezóně.

Pokud ovšem není v našich možnostech objekt zastřešit, než se počasí pokazí, budeme muset přikročit k náhradnímu řešení.

Hrubá stavba s krovem

Pokud máme postavenou krovovou konstrukci, hurá, máme půl práce hotovo – krov je třeba pouze potáhnout plachtou a důsledně vše uchytit a zajistit, aby dovnitř neteklo.

V této fázi nám prakticky stačí pravidelně docházet na stavu a kontrolovat, že nedošlo k utržení nebo protržení plachty a konstrukce jsou stále suché a dovnitř nikudy neteče. Problém ovšem může nastat ve chvíli, kdy tento hotový krov, plachtu a zimní počasí neuhlídáme – pokud nám náš finální krov zvlhne (nedej bože mokrý zmrzne), koledujeme si o problémy s dřevokaznými houbami nebo o statické potíže, jakmile zima pomine. Pokud si tedy nevěříme, že bychom plachtu na finálním krovu uhlídali, je vhodnější konstrukci za všech okolností dostat pod střechu.

Konstrukci zakrýváme minimálně hydroizolací, standardně se používá pevná fólie, která zabrání pronikání vody. Je ovšem lepší se poohlédnout po jiném, neméně spolehlivém materiálu, protože hydroizolace má tendenci křehnout.

Hrubá stavba bez krovu

Pokud máme pouze hrubou stavbu bez krovu – ovšem ve fázi dokončených svislých a stropních konstrukcí, bude třeba vystavět provizorní krovovou konstrukcí, která umožní objekt dostat pod plachtu a do sucha.

V takovém případě je třeba se rozmyslet, v jaké fázi se nachází náš finální krov – pokud máme všechny jeho součásti uskladněné někde poblíž stavby, možná bude rozumnější, pokud to počasí a lidské síly dovolí, zatlačit a pokračovat ve stavbě, tedy postavit finální krov a položit krytinu.

Pokud to počasí nedovolí, musíme se spokojit s provizorním krovem z materiálů jiných než finální krov. A samozřejmě pokud se finální krov povaluje uskladněný na parcele, bude třeba toto dřevo zajistit proti vlhkosti (a to nejen plachtou zhora, ale i zdola proti vlhkosti od země!).

Samozřejmě existuje i varianta zazimování stavby aniž bychom vztyčili provizorní krovovou konstrukci, v takovém případě ovšem bude značně složitější zamezit hromadění sněhu nebo vlhkosti na plachtě.

Před zazimováním hrubé stavby ve fázi před/po vztyčení krovu bychom rovněž měli promyslet tepelné odizolování věnce, než k zakrytí plachtou přistoupíme (samozřejmě pokud izolaci již nemáme zajištěnou).

Nedokončená hrubá stavba

I to se může stát. Je samozřejmě mnohem lepší, pokud vše naplánujeme tak, aby stavba přes zimu stála zastřešená taškami a s okny a dveřmi na svých místech, ale nikdo není dokonalý a zima nás může zastihnout i ve fázi, kdy nejsou dokončené ani svislé konstrukce. V první řadě je proto důležité chránit veškerý nepoužitý materiál skladovaný na parcele (nejen před počasím, ale i před krádeží) – to provedeme například zakrytím asfaltovým pásem s přesahem zhruba 10 cm na každou stranu, ten dostatečně přitížíme a zajistíme proti sfouknutí.

Pokud jsme skončili ve fázi základové desky, přikročíme k jejímu překrytí fólií, abychom ji chránili před povětrnostními vlivy, přebytečnou vlhkostí a mrazem. Okolí desky upravíme tak, aby zde bylo co nejméně vlhkosti. Můžeme použít například štěrk, který zabrání hromadění přebytečné vlhkosti a vody – zejména na jaře se totiž kolem desky (nebo i stavby samozřejmě) často vše rozbahní.

K ochraně zdiva je ideální přistoupit již preventivně například použitím odpovídajících soklových cihel s impregnací, které budou mnohem méně náchylné k vlhkosti. Pokud jsme se dostali nad úroveň soklu nebo jsme použili klasické cihly, opět budeme muset sáhnout po spolehlivém zakrytí, tedy například asfaltovém pásu.

Zakrytí krovu a otvorů

Jak již bylo řečeno, pokud krov zakryjeme (ať už finální nebo provizorní), je vždy třeba stavbu pravidelně kontrolovat – ideálně osobně, ne se spolehnout na stavebníky, kteří ve stavbě nikdy bydlet nebudou – a hlídat, že je stále vše na svém místě a nic neprotéká.

Kromě střechy budeme rovněž muset zakrýt (a hlídat) i všechny otvory, tedy okna a dveře. Pokud jsme na tom časově dobře, měli bychom dbát nejen na pokládku střešní krytiny před příchodem zimy, ale i na osazení oken a dveří. Ať už je stihneme či zůstaneme jen s prázdnými otvory, zakrývat musíme v každém případě, dokud nejsou všechny konstrukce upraveny finálně – pro tyto účely jsou ideální jak fólie, tak polystyren nebo dřevěné kryty. Soustředíme se zejména na ochranu parapetních konstrukcí (ať už jsou okna instalována nebo ne), kde by se mohl sníh, ev. vlhkost, velmi snadno hromadit.

A co dál?

Zakrytí objektu na zimu nám mj. umožní pokračovat v pracích v interiéru. Pokud samozřejmě ještě nemáme ani hotovou střechu (a tedy nejspíše ani okna a dveře), nejspíš toho nebude moc, v opačném případě se můžeme vrhnout na některý ze suchých procesů, u kterého nehrozí zmrznutí použitých materiálů. V takovém případě musíme pamatovat na osvětlení vnitřních prostor a alespoň přenosné vytápění, aby pracující osoby a materiály měli alespoň trochu přijatelné podmínky.