Došková střecha – bude i u nás znovu běžnou krytinou?
Zatím je u nás došková střecha spíše luxusní výjimkou. Abychom mohli obdivovat na nových rodinných domech a vilách kouzelné doškové střechy ze slámy nebo rákosu, musíme jet pro inspiraci až do Německa, Dánska nebo Holandska. U nás se na renesanci tradiční přírodní střešní krytiny ověřenou staletími teprve čeká. Doškové střechy mají výdrž a celému domu umějí změnit atmosféru.
Severozápadní Evropa: došky na novostavbách
Na rozdíl od zmíněných států, kde se došková střecha používá kontinuálně a běžně i na moderních domech, u nás došky dávno zmizely a přesunuly se jenom do chaloupek ve skanzenech. Takže ačkoliv až každá třetí střecha novostaveb v Dánsku, Holandsku a částech Německa je z rákosu, my došky skoro neznáme. Sílící se zájem o přírodní materiály a ekologické bydlení nám je ale vrací – zatím alespoň jenom do povědomí.
Výjimečný vzhled sedlové střeše a celému domu
Svazek stébel (došek) může být uvázán ze žitné slámy nebo z rákosu, existuje ale i došek kukuřičný. Uvažovat o doškové střeše může ideálně například ten, kdo chce opravovat střechu, ale také by rád změnil vzhled celého domu. Což právě došková střecha dokonale umí – úplně redesignovat budovu a dát jí přírodnější, ale také v našich krajích naprosto výjimečný vzhled. Slaměná čepice se může instalovat jen na sedlovou střechu s minimálním sklonem 45°. Rovnější střecha totiž nezaručuje odolnost došků proti dešti a sněhu.
Došková střecha ze žitné slámy
Doškovou střechu z žitných došků nebudete mít hned, dočkáte se jí třeba až za 10 měsíců nebo za rok. Nejprve je nutné najít firmu, která doškové střechy instaluje a má volnou kapacitu (hledejte mezi těmi, kdo rekonstruují střechy skanzenů). Je to pomalejší záležitost proto, že vaše střecha musí totiž doslova nejprve vyrůst na poli: hustě se zaseje speciální vysoká odrůdu žita se stonky metr a půl dlouhými, za takových se dají došky vázat. Obilí se musí sklidit ručně a vymlátit tak, aby v kláscích nezbyla zrna.
Vysoká životnost
Došková střecha není nějaká krátkodobá záležitost! Slaměná došková střecha vydrží při správné údržbě minimálně 30 let; a to ta střecha, u které se došky vážou klasem dolů. Došky vázané obráceně, klasem nahoru (tato metoda se používá na Slovensku), mají životnost dokonce až 50 let. Údržba střechy není náročná – občas se vyleze na střechu a zkontroluje se celistvost hřebenu, pokud je ze slámy. Plechový nebo keramický hřeben je nápadnější a trvanlivější, proto se pro něj lidé často rozhodnou.
Nepřehlédněte na asb-portal.cz
Odolný a dostupnější rákos
Dostupnější a trvanlivější než střecha z došků obilných je střecha z rákosových došků (na Slovensku se jí říká střecha nabíjaná). Rákos se nemusí zasít jako obilí, ale koupí se od svých pěstitelů, je k dispozici průběžně, a to zejména v Maďarsku. U nás se vyskytuje rákos už málo, jen na bývalých mokřadech, které jsme ale často v minulosti vysušili, a tak zdroje rákosu doslova „vyschly“. Rákos si může maximálně někdo nasbírat třeba na stříšku altánu.
Text: Alena Gembalová
Foto: Alena Gembalová, Hliněný dům
