Evropa sází na zelené střechy. V boji s vedry však nejsou jediným řešením

Studie University of Technology v Sydney z roku 2023 uvádí, že zelené střechy v kombinaci se solárními panely zvyšují nejen biologickou rozmanitost, ale i samotný solární výkon – a to o těžko uvěřitelných 107 %. Mimo to rovněž snižují vzdušnou teplotu o významných 8 °C.

Tím ovšem nejnovější výzkumy v oblasti zelených střech nekončí – nová studie zveřejněná v lednu 2024 prokázala, že přidání sopečného popela do skladby střechy stabilizuje teploty, odpuzuje plevel, zvyšuje odolnost vůči extrémnímu počasí, účinně odvádí vodu a snižuje nároky na údržbu, což opět katapultovalo zelené střechy na výsluní a zvýšilo obecný zájem o toto řešení.

Evropa vede svět v oblasti zelených střech

Evropa se může pochlubit třemi desetiletími výzkumu a vývoje produktů, které jsou základem prosperujícího odvětví zelených střech. Německo, Švýcarsko a Skandinávie provedly většinu tohoto průkopnického výzkumu. Podle Německé asociace pro ekologizaci budov (BuGG) nashromáždilo Německo do roku 2020 přibližně 3,1 milionu km2 plochy zelených střech. Několik měst, včetně Stuttgartu a Kodaně, začalo nařizovat zelené střechy pro většinu nových stavebních projektů. Byla to ovšem Francie, která se v roce 2015 stala první zemí, která přijala celostátní zákon, který požaduje, aby střechy nových budov v komerčních zónách měly zeleň nebo solární panely.

Jak na tom jsou zelené střechy za oceánem?

Výzkum zelených střech v Severní Americe začal později než v Evropě. Odhaduje se, že investice do zelených střech ve výši 10 miliard dolarů (9,2 miliardy eur) by mohla vytvořit 190 000 pracovních míst a pokrýt 4,5 miliardy m2 střešní plochy, což představuje pouhé jedno procento celkové plochy střech v komunitách USA s populací nad 50 000.

Podle nejnovějšího průzkumu trhu vzrostl v roce 2023 sektor zelených střech v Severní Americe o více než 45 % s přibližně 1215 projekty zelených střech. Chicago, které má již nyní více zelených střech než kterékoliv jiné město ve Spojených státech, loni nainstalovalo kolem 56 000 m2 zelených střech a plánuje dalších 600 projektů, aby se jejich celková plocha zvýšila na přibližně 650 000 m2.

Několik regionů motivuje vlastníky budov a developery k instalaci zelených střech. Například projekt Ecoroof v Oregonu nabízí až 35% slevu na celkové poplatky za dešťovou vodu. Město Philadelphia nabízí daňový kredit pokrývající 50 % nákladů na zelenou střechu až do výše 100 000 USD (91 900 EUR).

Která evropská města trpí vedry nejvíce?

Sevilla, Španělsko (35–40 °C): Důvodem extrémních teplot je poloha města v jižním Španělsku, kde ho ovlivňuje horké, suché klima z afrického kontinentu. Sevilla rovněž leží ve vnitrozemí, což znamená, že teploty nejsou snižovány například vlivem oceánu. Současné plány pro snížení těchto teplot obsahují zelené střechy a vertikální zahrady, stejně jako jiné zelené plochy ve městech, jako jsou parky a zahrady. Obdobně se pak staví i k modrým plochám, tedy vodním plochám v parcích či fontánám, které přispívají k osvěžení a ochlazení vzduchu ve městě. V neposlední řadě je pak na programu i veřejné stínění – například speciální markýzy v historickém centru, které by měly snížit přehřívání ulic.

Athény, Řecko (35–38 °C): Vysoké teploty jsou důsledkem kombinace středomořského klimatu a městského tepelného ostrova, což je jev, při kterém betonové povrchy ve městech akumulují teplo a zvyšují teplotu. Kromě toho je město také sevřeno kopci, což brání přirozenému větrání. Atény k situaci přistupují s větším rozmachem – plánují zalesnit své okolí a vytvořit zelené koridory, které by sloužily k chlazení a zlepšení proudění vzduchu. Na druhém místě jsou pak opět vodní prvky, zejména obnovení historických kašen, které by poskytly ochlazení na veřejných prostranstvích.

Madrid, Španělsko (35–40 °C): Teploty jsou zde extrémně vysoké zejména kvůli vnitrozemské poloze města na náhorní plošině, která leží daleko od pobřeží. Kombinace městské zástavby a nedostatku přírodního ochlazení z vody vede k tomu, že město často přehřívá. V rámci ochlazení město zavádí iniciativy na podporu výsadby stromů a rozšiřování zelených ploch, včetně ploch zelených fasád a zelených střech. Cílem je zvýšit podíl městské zeleně a zlepšení kvality ovzduší. Samozřejmostí jsou i plány na zvýšení počtu vodních ploch.

Marseille, Francie (30–35 °C): Město je situováno poblíž Středozemního moře, vítr Mistrál, který občas vane z vnitrozemí, ovšem přináší suchý a teplý vzduch, čímž zvyšuje teplotu. Také hustá zástavba a nedostatek městské zeleně přispívají k akumulaci tepla. Marseille proto rovněž plánuje rozšířit parky a zelené prostory – a, podobně jako Sevilla, osadit stínění ulic.

Valletta, Malta (30–35 °C): Hlavní město Malty, je jedním z nejteplejších měst v Evropě, a to zejména díky své poloze na jihu kontinentu a blízkosti Afriky. Horké vzdušné masy ze Sahary přispívají k intenzivním vlnám veder. Historická architektura s úzkými uličkami a omezeným přístupem k zeleným plochám navíc způsobuje, že město zadržuje teplo. V odpovědi na tento problém Valletta plánuje rozšířit zelené prostory na střechách budov a ve veřejných prostranstvích a nainstalovat ochlazovací prvky, které by zároveň nenarušovaly architektonický ráz, stejně jako stínění pěších zón a ulic, aby pro pěší nebyl pohyb po ulicích peklem.

A jak jsou na tom zelené střechy?

Basilej, Švýcarsko (25–30 °C, zastoupení zelených střech 23 % v roce 2006, nyní se odhaduje až 40 % plochých střech): Basilej je z hlediska zelených střech jedno z nejpokrokovejších měst v Evropě. Město má propracovaný systém podpory a regulací, který nařizuje výstavbu zelených střech na všech nových budovách a při renovacích starších objektů, což je samozřejmě i podpořeno dotací na výstavbu a udržování zelených střech.

Vídeň, Rakousko (25–35 °C, zastoupení cca 11 %): Vídeň je dalším evropským městem, které významně investuje do zelených střech. Letní teploty zde často překračují 30 °C, což zvyšuje potřebu chladících opatření ve městě. Vídeň má zavedené dotační programy, které podporují výstavbu zelených střech, a v některých částech města jsou zelené střechy na nových budovách povinné.

Kodaň, Dánsko (20–25 °C, zastoupení cca 7 %): Kodaň je známá svou ambicí stát se jedním z nejudržitelnějších měst na světě. Zelené střechy hrají v této strategii klíčovou roli, zejména při adaptaci na změny klimatu. I když jsou letní teploty v Kodani o něco mírnější než v jiných evropských městech, město klade velký důraz na využívání zelených střech k ochlazování, zadržování dešťové vody a zlepšení kvality ovzduší.

Hamburk, Německo (20–30 °C, zastoupení 10 %): Hamburk patří mezi německá města s největším podílem zelených střech. Město již v roce 2014 spustilo program „Zelená střecha Hamburk“, který podporuje výstavbu zelených střech finančními příspěvky. Tato iniciativa vedla k výraznému rozšíření zelených střech, zejména na administrativních a průmyslových budovách.

Paříž, Francie (30–35 °C, cca 5 %): Pařížské léto je často velmi horké a teploty mohou přesahovat 35 °C. Zelené střechy v Paříži jsou tak klíčovým nástrojem v boji proti tzv. městskému tepelnému ostrovu. Do budoucna má Paříž ambiciózní plán zelené střechy ještě více rozšířit, včetně povinné instalace zelených střech na komerční budovy.

A co Česká republika?

Odborníci odhadují, že celková plocha zelených střech v ČR je stále relativně malá ve srovnání s jinými evropskými zeměmi (konkrétně do 1 %). Mnoho projektů zelených střech se nachází například v Praze a dalších větších městech, jako je Brno či Ostrava. Podpora ze strany státu a městských samospráv ovšem roste, což by mohlo přispět k výraznému zvýšení jejich počtu v budoucnu, což by znamenalo i velký posun v boji s letními vlnami veder, které z velkých českých měst pomalu ale jistě začínají dělat hotspoty.

Zdroj dat: EuronewsGreen