Bezpečnost při opravách komínů

Komíny bývají nejčastěji poškozeny v oblasti nad střechou budovy, kterou nazýváme komínovou hlavou. Komíny se často zdily z režného zdiva z ostře pálených cihel a spárovaly se cementovou maltou. Kryly se kamennými nebo betonovými deskami tl. 100 až 120 mm s přesahy 60 až 80 mm. Takto lépe odolávaly povětrnosti než komíny omítané. Omítnutá komínová hlava není vhodným řešením, protože časem dochází k jejímu provlhání a snadno ji rozrušují kouřové plyny. Následky jsou vidět na jejím povrchu, který se zbarví tmavě. Nedostatkem komínů bývají nevhodně provedené krycí desky, které praskají a rozpadají se.

Přípravné práce

Proti pádu musí být zaměstnanci zajištěni vždy, když jsou ohroženi pádem z výšky, propadnutím nebo sesutím. Mezi práce a činnosti vystavující fyzickou osobu poškození zdraví nebo zvýšenému ohrožení života patří aktivity, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky větší než 10 m. V tom případě musí být zpracován plán BOZP. Práce ve výšce v prostorech nechráněných před povětrnostními vlivy musí být přerušeny při teplotě prostředí nižší než -10 °C a při dohlednosti menší než 30 m. Nebezpečí pádu se výrazně zvyšuje při pracích ve výškách, pokud vítr dosahuje rychlosti nad 11 m/s.

Související profese

Mezi profese, které se zabývají opravami komínů a musí být chráněny proti pádu, patří především zedníci, kteří provádějí komínářské práce při opravách, adaptacích a rekonstrukcích historických i novodobých objektů. Jedná se zejména o odborné práce při jejich vyzdívání. V rámci těchto prací mohou provádět i bourání nevyhovujících starých komínů. Pokrývači zvládnou i jednoduché zednické práce, které spojí s jejich hlavní činností, jíž je oprava střešní krytiny. Drobné opravy komínů mohou provádět rovněž kominíci.

Opláštěný komín

Materiály

Minimální požadavek na komínové cihly vyzdívané jako režné zdivo je kromě jiného odolat povinným 25 zmrazovacím cyklům (ve zkušebně). Kvalitní cihly odolají minimálně 50 zmrazovacím cyklům provedeným v laboratoři. Proto se doporučuje orientovat se na lícové cihly typu Klinker apod. Pro zdění a spárování komínů je třeba použít pouze takový materiál, který doporučí výrobci cihel. Pokud se nebudeme jejich radami řídit, budeme mít problémy s vynášením obsahu malty na povrch režného komínového zdiva a následně se skvrnami a záteky na povrchu.

Komín se stříškou

Komínová lešení

Komínová lešení pro opravy a zdění komínů jsou určena k použití na střechách se sklonem 30° až 60°. Nejčastěji se konstrukce těchto lešení včetně podlah montuje z dílců pojízdných lešení z hliníkových slitin. K zavěšení přes hřeben střechy se používá konstrukce s hákem. Lešení u vyšších komínů může být i patrové. Aby byl umožněn pohyb po celém obvodu komína, kladou se podlahové dílce po obou jeho stranách.

Opravené komíny na historických objektech

Pracovní podlaha

Místo práce musí být bezpečně přístupné. Za uspokojivé řešení, a někdy jediné vzhledem ke složitosti staveb při rekonstrukcích, lze považovat žebřík. Abychom mohli opravu komína provádět pohodlně, je třeba k tomu vytvořit pracovní podlahu na lešenářských a podobných konstrukcích. Pracovní podlaha se přednostně staví z vnitřku budovy. Menší opravy komínů u střech se sklonem větším než 10° mohou být prováděny pouze z bezpečné pracovní plošiny o minimální šířce 600 mm. Pro zdění komínů je třeba zajistit takový pracovní prostor, aby zůstal alespoň po jedné straně komína volný pracovní pás široký minimálně 600 mm určený k pohodlné práci. I připravený zdicí materiál musí být vždy složen k místu zpracování tak, aby pro práci zůstával neustále volný prostor široký minimálně 600 mm.

Oprava komína byla spojena s výměnou střešní krytiny

Práce v ochranném pásmu

Pokud se pracovníci pohybují v blízkosti venkovních elektrických vedení pod napětím, musí být zajištěna taková opatření, aby nedošlo k dotyku nebo přiblížení se k částem s nebezpečným napětím v souladu s bezpečnostními předpisy o zacházení s elektrickým zařízením. K elektrickým vodičům se nesmí za bezpečnou vzdálenost přiblížit kromě pracovníků ani jejich nástroje, mechanismy nebo používaný materiál. Ochranným pásmem nadzemního vedení se rozumí souvislý prostor, který je vymezen svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení.

Tab. 1 – Ochranná pásma kolem objektu při opravě komína

^{Ve složitých případech, kdy není možný stálý zábor, instalují se dočasné ochranné konstrukce.}

Vzdálenost se měří od krajního vodiče vždy na obě strany. Například pro napětí nad 1 kV do 35 kV včetně je požadována pro závěsná kabelová vedení minimální vzdálenost 1 m, pro vodiče s izolací základní 2 m a pro vodiče bez izolace 7 m. Práce, při kterých by mohla být ohrožena bezpečnost pracovníků, technický stav elektrického vedení nebo jeho provoz, mohou být prováděny pouze se souhlasem jejich správce a za dozoru osob jím ustavených.

Tab. 2 – Ochranná pásma nadzemního el. vedení nad 1 kV do 110 kV

Tradiční způsob opravy

Pokud jsou porušeny pouze spáry komínové hlavy z lícových cihel, vyškrábou se co nejhlouběji a po vyčištění se znovu vyspárují. Není-li předepsáno jinak, spáruje se například cementovou maltou. Pokud je narušeno komínové zdivo, nadstřešní část komína se rozebere a znovu vyzdí. Lze použít i původní nepoškozené cihly. Jinak je třeba vybrat nejkvalitnější mrazuvzdorné cihly s nízkou nasákavostí (např. vápenopískové, betonové, lícovky apod.), odpovídající malty pro zdění (např. vápenocementové, cementové, speciální apod.) a pro spárování. Konzistence malt pro zdění by měla být tuhá. Cihly se nemáčí obvyklým způsobem, jako je tomu při běžném zdění, ale pouze krátce. 

Komín táhne o to lépe, čím je jeho vnitřní povrch hladší. Po vyzdění čtyř až pěti vrstev se obezdívaná dřevěná šablona (např. dřevěný truhlík, hranol, špalek apod.) vždy povytahuje nahoru. Nejdříve se však šablona poklepe zednickým kladivem, pokropí se vodou a povytáhne nejprve nahoru a potom zase kousek dolů. Tím se vnitřní povrch hladí. Na vyzdívaný komín se nesmí nikdy vstupovat. Komín se nesmí ani zatěžovat jiným než zdicím materiálem nebo pomocnými konstrukcemi. Není to možné ani v případech, kdy kontrolujeme svislost a provázanost rohů. Osazování zabudovaných prvků do komínového zdiva musí být vyřešeno již v projektové dokumentaci. Výjimkou jsou prvky s nízkou hmotností, které stabilitu prováděného zdiva v žádném případě nenaruší. Ukotvení nebo připevnění těchto prvků musí být vždy bezpečné, aby se nemohly za žádných okolností posunout nebo zcela uvolnit.

Oprava komínů spojená s opravou fasády

Spárování

Spáruje se nejdříve po 3 až 5 dnech po dokončení zdění. Spáry nejdříve vyčistíme a vyškrábeme do hloubky zhruba 15 mm a navlhčíme je nejlépe ručním rozprašovačem. Spárovací maltu připravíme vždy v takovém množství, které stihneme zpracovat během 1 až 2 hodin. Malta se vtlačuje spárovačkou nejdříve do ložných spár a teprve potom do styčných spár. Vyhlazením spár dosáhneme jejich dokonalého povrchu. Tvar spárové výplně volíme vždy takový, aby nedocházelo snadno k zachytávání vody a nasávání vlhkosti do zdiva. Ložné spáry je proto vhodné zkosit vždy šikmo tak, aby do spodní cihly nemohla vtékat voda a vnikat atmosférická vlhkost.

Oprava komínové hlavy včetně oplechování

Krycí deska

Vyztužená krycí betonová deska se provádí v tl. 80 mm a se sklonem 1 : 15 od průduchů k okrajům. Její povrch se uhladí nejlépe ocelovým hladítkem. Je vhodnější, když komínová deska lícuje se zdivem komína. Přečnívá-li deska výrazně před líc komínového zdiva, zhoršuje se tím významným způsobem tah komína.

Vysoký komín

Montážní způsob opravy

Protože opravy komínů jsou velice náročnou činností a provádění pracovních otvorů ve střešní krytině je někdy velmi komplikované (např. střešní plášť byl již zateplen, pod střechou je obytné podkroví apod.), hledají se způsoby, jak práci na střeše zjednodušit. Jednou z možností je vyzdění nadstřešní části komína předem na zemi a osazení na střechu jeřábem. Postup je následující. Nejdříve se přesně zaměří stávající poškozené nadstřešní komínové těleso. Styčná spára mezi původním komínem a novou částí komína se zpravidla volí minimálně 150 mm pod dřevěnými prvky krovu. Následně se vypracuje výrobní výkres skladby všech vrstev komína. Komín se vyzdí například v kryté dílně na paletě a může se opatřit i krycí betonovou deskou. Pokud by byl komín příliš vysoký, lze ho vyzdít v několika samostatných blocích, které se sestaví na střeše.

Před osazením na střechu pomocí autojeřábu se odbourá původní část komína. Suť se naloží do kontejneru a odveze na skládku. Pracovníci, kteří osazují novou část komína, stojí na vodorovné pracovní plošině (lešení) umístěné například na žebřících ležících na střešní krytině. Následuje osazení nové části komína do čerstvé malty na jeho dosedací ploše. Přestože je tato metoda finančně poměrně nákladná, pro použití do těžko přístupných míst nebo při výměnách více komínových hlav dává smysl. Její předností je to, že nemusíme vnitřkem budovy přemísťovat žádný stavební materiál.

Omítaný komín a režný komín

Oplechování a komínové doplňky

Po jednodušší opravě se plechové komínové lemování přizpůsobí nebo vymění a dočasně odstraněná střešní krytina se vrátí na původní místo. Co se týká oplechování při průniku střešním pláštěm, buď se použije obvyklý postup (tj. klempířské zasunutí plechů do horizontálních spár zdiva), nebo se k utěsnění spáry (vhodné zejména pro šikmé spáry) použije jako ucpávka například asfaltová kartuše vytlačovaná tmelicí pistolí. Těsnicí hmota se vtlačuje do volného prostoru mezi oplechováním a komínovým zdivem. Nakonec se spára navlhčí vodou rozmíchanou s čisticím prostředkem a těsnicí hmota se ještě uhladí například prstem.

Na opravený komín lze osadit regulátor tahu komína, který pracuje na principu optimalizace spalovacího procesu a regulace komínového tahu. Je to velmi jednoduché zařízení a snadno se na komínovou hlavu i osazuje. Tato úprava současně prodlužuje životnost komína. Tím, že nemá žádné pohyblivé části, je provoz regulátoru prakticky bezporuchový. Dlouhou životnost zaručuje také použitý materiál (hliníková slitina). Náklady na vytápění podle použitého topného média lze takto výrazně omezit. Ušetřit lze takto například 70 % dřeva, 40 % uhlí, 20 % topného oleje,
20 % plynu apod.

Komínová deska

Povinnosti zhotovitele

Zhotovitelé zabývající se opravami komínů a jejich údržbou musí zajistit, aby byly splněny všechny požadavky na organizaci práce a předepsat konkrétní pracovní postupy. Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví se považuje jejich provádění podle stanovených pracovních a technologických postupů fyzickými osobami způsobilými pro výkon této činnosti. Zaměstnavatel musí dbát na to, aby byli pracovníci chráněni proti pádu a aby byli současně chráněni před nahodile padajícími předměty nebo materiálem. Pracovat na více výškových úrovních současně je možné pouze za situace, kdy jsou realizací konkrétních opatření vytvořeny podmínky pro bezpečnost osob pracujících na nižší výškové úrovni. Zaměstnanci musí být seznámeni se základními pravidly dorozumívání, protože často na sebe ani pořádně nevidí a neslyší se.

Do povinností zhotovitele patří dodržování podmínek v souvislosti s ochrannými pásmy. V ochranném pásmu není možné provádět činnosti, které by mohly ohrozit zdraví, životy nebo majetek osob, spolehlivost a bezpečnost provozu elektrického vedení nebo zařízení technického vybavení. S ochrannými pásmy a podmínkami provádění prací v těchto pásmech musí být před zahájením prací prokazatelně (písemně) seznámeni příslušní pracovníci, kteří budou práce provádět. Zvláštní opatření při pracích v ochranných pásmech jsou předmětem záznamů do stavebního deníku. Práce by měla být vždy završena revizí nového komínového tělesa. 

Omítaný komín na historickém objektu

 

TEXT + FOTO: Ing. Kamil Barták, CSc.

Literatura:

(1) Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(2) Nařízení vlády č. 362/2006 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
(3) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(4) Novotný, K.: Lešení, SATES, Šumperk, 2007
(5) Serafín, P., Sláčal, J.: Ochranná a bezpečnostní pásma ve výstavbě, ČKAIT, Praha, 2009
(6) ČSN EN 771-1 (72 2634) – Specifikace zdicích prvků – Část 1: Pálené zdicí prvky
(7) ČSN 73 4201 – Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
(8) archiv autora

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 2/2018.