Jak se dopracovat k funkčnímu komínu

Máte už negativní zkušenosti s vlhnutím komína, rychlým opotřebováním krycí desky, či dokonce vyhořením domu? Pokud ne, máte štěstí nebo kvalitní komín. Je však mnoho případů, kdy se stavitelé domů dali zlákat levnými řešeními komínových těles a po krátkém čase byli nepříjemně zaskočeni. „Výhodnější“ komíny se nevyplatí. Zárukou kvality a dlouhé funkčnosti jsou praxí ověřené komíny. Nejmodernější komínová technika díky své kvalitě osvobozuje majitele domu od strachu z požáru. Už dnes jsou u nás dostupné komíny pro energeticky efektivní otopné systémy, které jsou v souladu s trendem trvale udržitelného stavebnictví a podílejí se i na snižování emisí CO2.

Typ topného paliva
Před samotnou stavbou komína byste měli zvážit typ paliva, kterým chcete v domě vytápět. Na tom totiž závisí i výběr vhodného komínového tělesa. Je třeba zhodnotit cenu topného paliva, předpisy o úspoře energie, ale i pohodlí a komfort bydlení.

Cílem každé novostavby nebo modernizace rodinného domu by měla být i možnost změny topného média – paliva. Upřednostňujete-li plynové vytápění, neznamená to ještě, že v nejbližších letech nebudete chtít přejít na levnější dřevo nebo ekologičtější biomasu. Zvažte, jestli chcete komín s jedním, nebo dvěma průduchy. Ten první vás totiž obírá o možnost změny paliva v budoucnosti. S dvojprůduchovým komínem nemusíte řešit přestavbu. Systémový komín je podobný stavebnici – z jednotlivých komponentů lze poskládat kompletní komínové těleso.

Když komín vypoví poslušnost Když začne klesat účinnost komína, je třeba naplánovat jeho rekonstrukci. Častou poruchou komínů je nedostatečné těsnění a plášť promočený dehtem. To snižuje tah komína a zvyšuje průnik spalin do interiéru. Poruchy odstraníme omítnutím komína vhodnou maltou. Před obnovou je třeba odstranit starou omítku, vyškrabat spáry ve zdivu a až potom nanést novou vrstvu. Při opravě komína poškozeného dehtem musíme změnit způsob vytápění nebo vyměnit nekvalitní palivo za jiné. Vhodnými řešeními jsou oddělení omítky od zdiva vrstvou laku, obložení komína nehořlavým obkladem nebo použití dvojvrstvé sanační omítky. Také se můžeme rozhodnout pro renovaci komína jeho vyvložkováním. Komínové těleso však musí mít dostatečný rozměr průduchu, který by měl být rovný a kolmý. Na vložkování se mohou v současnosti použít pevné antikorové nebo šamotové roury. Na rozdíl od v minulosti používaných hliníkových vložek jsou odolné proti korozi, vysokým teplotám a mají delší životnost. Při obnově komínů však nesmíme zapomínat ani na opravu komínových hlav. Poškozené zdivo pod komínovou hlavou je třeba odstranit až po neporušené zdivo. Chybějící část komína se znovu vyzdí a potom se na komín osadí komínová hlava. Novou komínovou hlavu na závěr zalícujeme zdivem.

Návrh komína nechte na odborníka
Návrh komína byste měli nechat na projektanta, který ovládá normy konstrukce komínového tělesa. Tak si můžete být jisti, že komín bude na správném místě a bude splňovat všechny zákonem stanovené podmínky. Projektant musí vědět, jaký máte typ topného spotřebiče, aby mohl komín správně nadimenzovat. Aby byly zabezpečeny dobré rozptylové podmínky při volném proudění vzduchu, měl by se komín umístit do středu objektu.

Součástí návrhu komínového tělesa je i stanovení minimální výšky a průměr průduchu komína. Počet výduchů ze všech systémů musí být podle zákona co nejmenší, aby se eliminovalo množství emisí. Výška vyústění komína nebo výduchu musí být minimálně 4 m nad terénem. Nezanedbatelnou podmínkou je také převýšení ústí komína nad šikmou a plochou střechou. Převýšení komína se řídí podle vyhlášky č. 575/2005, která vychází z evropské normy ČSN EN 12 391-1.

Hned na začátku je třeba stanovit i průměr průduchu – jeho velikost závisí na typu připojeného spotřebiče a jeho výkonu. Pokud průměr průduchu nezodpovídá výkonu spotřebiče, spotřebič ztrácí účinnost, čímž se zvyšují náklady na vytápění. Pro rodinný dům postačí komín s průměrem průduchu 140 mm. Pro odvod spalin z krbové vložku musí být průměr průduchu 16 až 20 cm, z kachlové pece 18 až 20 cm a z otevřeného krbu 20 až 30 cm. Pokud byste podcenili fázi projektování, mohli byste mít s komínovým tělesem vážné problémy.

Dodržujte vzdálenost komína od dřevěných konstrukcí
Předcházet vzniku požáru lze i správným umístěním komína a dodržováním vzdáleností hořlavých látek a konstrukcí od pláště komína nebo palivového spotřebiče. Minimální vzdálenost dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komína určuje výrobce komínového tělesa. Podle zákona musí být minimální vzdálenost tělesa komína od dřevěných konstrukcí 50 mm. Vzdálenost stavebních dílů z hořlavých látek nebo vestavěného nábytku od čisticích otvorů komínového tělesa musí být minimálně 60 cm. Stejně i podlahy z hořlavých materiálů pod čisticími otvory je třeba chránit nehořlavými materiály.

Jaký komín si vybrat?
Při výběru komína zvažte jeho skladbu a vlastnosti. Jestli si kladete otázku, jakou komínovou vložku si obstarat, odpověď je jednoduchá. Současným požadavkům vyhovuje antikorová a šamotová vložka. Antikorová vložka s laserovým svarem z vysokokvalitní antikorové ocele zabezpečuje ochranu před korozí a vyhoření sazí. Je odolná proti vysokým teplotám a dostatečně těsná. Ostatní kovové vložky (pozinkovaná, hliníková a podobně) se vyznačují častou lámavostí, rychle se opotřebují nebo jsou nedostatečně odolné. Pokud upřednostníte šamotovou vložku, získáte vysokou odolnost a maximální těsnost komína. I když v porovnání s moderními keramickými vložkami má kratší životnost, pro rekonstrukce komínů je vhodná.

Součástí komína je kromě vložky i izolace, která brání prudkému poklesu teploty spalin. Do komína se často používá perlit nebo izolace určená do omítek. Oba tyto způsoby však nejsou vhodné, protože už po krátkém čase komín vlhne a trpí tím jeho funkčnost. Z tohoto důvodu se doporučuje izolace z minerálních vláken, která zamezuje úniku tepla a v komínu zajišťuje optimální provozní teplotu. Kromě toho odolává vysokým teplotám a vyznačuje se dobrou přilnavostí.

Precizní stavba
Montáž moderního komínového systému skládajícího se z kompatibilních prvků je rychlá a jednoduchá. Kvalitní komín se skládá z komínové tvárnice s integrovanou tepelnou izolací a vnitřní keramickou nebo antikorovou rourou. Komínové těleso začínáme stavět na základ nebo na konstrukci hrubé podlahy. Jednotlivé tvárnice se musejí spojovat klasickou maltou. Doporučuje se používat maltovací šablonu, s jejíž pomocí nanesete maltu přesně a úsporně.

Rozhodnete-li se pro komínové těleso se zadním odvětráváním, musíte dodržet způsob kladení tepelné izolace do komínové konstrukce. Spoj izolace musí být v ose kolmé na stěnu tvárnice – zabrání se tím ucpání kanálků zadního odvětrávání. Při stavbě komínového systému je třeba zohlednit i napojení kouřovodu. Kouřovod by měl mít možnost se roztahovat. Z tohoto důvodu musí být mezi kouřovodem od spotřebiče a vnitřní hranou kusu napojeného na kouřovod mezera minimálně 0,5 cm. Napojovací kus se musí vyvést kolmo na stěnu komínové tvárnice, nikdy ne přes roh, protože by se přerušilo proudění vzduchu v zadním odvětrávání. Nezapomeňte na dostatečné množství čisticích otvorů v kouřovodu, abyste komín mohli pravidelně kontrolovat a vymetat. Kouřovod a způsob napojení topného zařízení musí před spuštěním schválit revizní technik.

Předtím než uložíte komínovou patu na určené místo, dejte pod ni izolaci proti vlhkosti. Špachtlí naneste tenkovrstvou maltu. Nanášejte ji však jen na betonovou vrstvu tvárnice.	Položte tvárnici. Styčné plochy očistěte od prachu a v případě vyšších teplot dostatečně navlhčete.	Osaďte napojovací kus kouřovodu.
Při prostupu střešní konstrukcí by měl být otvor ve stropě z každé strany tvárnice o 3 cm větší než rozměr tvárnice. Takto vzniklý prostor je třeba vyplnit nehořlavou izolací.	Osaďte komínový plášť a k jeho vystředění použijte středicí šroubek.	Osaďte kónické vyústění tak, aby dosedlo až na krycí desku. (Schiedel)

Náročný prostup střešní konstrukcí
Při stavbě komína je náročnou úlohou řešení prostupů střechou. Otvor ve střešní konstrukci musí být o 3 až 6 cm větší než vnější rozměr komína – vzniklá mezera se vyplní nehořlavými izolačními materiály. V místě, kde komín prostupuje střešní konstrukcí, je třeba komínovou hlavu oplechovat. Při řešení prostupů musíte vždy zohlednit typ střechy.

Pokud máte rodinný dům se šikmou střechou, musíte počítat se dvěma prostupy, a to stropem nebo podhledem a druhým střechou. Pozornost soustřeďte hlavně na detail napojení krytiny na komín z hlediska hydroizolace. Jinak můžete mít už brzy problémy se zatékáním.

Řešení prostupu komína plochou střechou je jednodušší, protože stačí jen jeden prostup stropem. V okolí prostupu se musí po obvodu komínového tělesa použít hydroizolační fólie. Aby se předešlo problémům s kondenzací spalin, měli byste komín v nadstřešní části a v místě styku se střešním pláštěm tepelně izolovat.

Posledním krokem je ukončení komína
Po vyřešení prostupu komína střechou zůstává už jen poslední krok – ukončení komína. Protože nadstřešní část komína ovlivňují nejvíce povětrnostní vlivy a korozivní účinky spalin, je třeba jí věnovat dostatečnou pozornost. Právě ukončení komínů bývají často vážným problémem. V první řadě byste měli používat nehořlavé materiály. Pokud upřednostníte obezdívku, vsaďte raději na kvalitní materiály a precizní provedení. V současnosti jsou však oblíbené zejména různé prefabrikované dílce. Jako obklady komínových hlav se používají desky z nehořlavých materiálů nebo šablony střešních krytin (například vláknitocementových, plechových, břidličnatých). Těsným obložením komína zamezíte vznícení hořlavých stavebních materiálů použitých ve spodní nosné konstrukci obkladu.

Text: Silvia Neuročná
Foto: Marína Ungerová, Schiedel