Střecha

Při vytváření zateplených šikmých střech či dodatečného zateplování podkrovních prostor již mnozí stavebníci, projektanti i investoři pochopili, že pro takovou konstrukci je nutno použít dostatečnou vrstvu či vrstvy odpovídajícího tepelného izolantu, vytvořit odvětrávací vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a střešní krytinou, popř. pod střešní krytinou použít správný typ podstřešní pojistné membrány či fólie.

Výrobci hydroizolačních materiálů nabízejí pro každý tvar střechy, na každý druh podkladu a pro konkrétní po­užití vždy technicky a ekonomicky nejlepší řešení při respektování požadavku na maximální spolehlivost a dlouhou životnost. Doporučujeme dát si poradit, jaké složení jednotlivých vrstev střešního pláště je optimální, a každý materiál používat pro účel, pro který je určen.

Současná praxe zná dva základní druhy zelených střech, extenzivní a intenzivní. Extenzivní zelená střecha je střecha pohledová a intenzivní zelená střecha je řešena jako místo pro relaxaci a pohyb osob a někdy bývá označována jako střešní zahrada. Extenzivní zelené střechy získávají v posledních letech stále větší popularitu hlavně ve městech, kde je o dostatek zelených ploch nouze.

Dřevo je materiál reagující na vlhkost degradací, jejíž následky lze často odstranit pouze výměnou poškozené části konstrukce. Proto je u dřevěných konstrukcí velmi důležitý správný návrh a realizace hydroizolace. Správným použitím hydroizolace a vhodným konstrukčním řešením lze předejít poruchám, které vyžadují náročnou a nákladnou rekonstrukci.

Budova elipsovitého tvaru, sloužící jako ekologické centrum ve Sluňákově u Olomouce, se měla stát také jakousi vstupní bránou do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Její autoři z architektonického ateliéru Projektil pro ni zvolili zajímavý tvar i ojedinělé konstrukční řešení. Poté museli promyslet i to, jak budovu založí, odizolují a jaké typy konstrukcí zvolí. Dům je příkladem stavby s mnoha složitými izolačními konstrukcemi, které na sebe navzájem navazují, a s množstvím konstrukčních detailů.

Sanaci dřevěných konstrukcí lze vykonat přímým zpevněním jednotlivých prvků (protézováním, příložkováním, výškovým nadstavením, aplikací uhlíkových vláken, ukotvením do ocelové konzoly apod.), jejich nepřímým zpevněním (podepřením, odlehčením apod.) nebo zpevněním konstrukčních celků (spřáhnutím formou dřevo – dřevo, dřevo – beton a jiných nosných soustav, stáhnutím ocelovými táhly apod.). Tento článek se zaměřuje na metody protézování, příložkování a ukotvení do ocelových konzol, které se uplatňují např. při sanaci stropů a krovů.

Popudem k napsání následujícího článku byly nejčastěji se vyskytující dotazy k montáži systémových komínů i ke komínům obecně. Chceme vám proto nabídnout praktické informace, rady a tipy pro vaši každodenní práci s komínovými systémy, vyvinutými pro odvod spalin od té nejširší škály spotřebičů paliv, které se na našem trhu vyskytují. Dále pak podat výklad k ustanovením norem, zákonů a předpisů, se kterými jste ve své praxi denně konfrontováni a kdy určité praktické realizace či postupy, a to ať konstrukční či procesní, vyžadují rozšířený komentář v porovnání ke strohé formulaci předpisu. Pro přiblížení byly vybrány odpovědi na tři otázky.

Nová střešní krytina KMB Beta 2008 je řečeno motoristickou terminologií výsledkem „faceliftu“ profilované betonové střešní krytiny od společnosti KM Beta, a.s. Úpravy lícní a rubové strany zvýšily technické i užitné vlastnosti novinky. KMB BETA 2008 vyniká nižší hmotností při zachování požadované vysoké pevnosti, zvýšenou vodní drážkou, větší vůlí v této vodní drážce a navíc i vylepšenou stabilitou řezaných tašek. Novinka je podobně jako ostatní krytiny od společnosti KM BETA a.s. vyráběna z kvalitních surovin, především z křemičitého písku z lokality zvané „Moravská Sahara“. KMB BETA 2008 je dostupná ve třech variantách povrchové úpravy a v sedmi barevných odstínech.

Balkony, terasy a střechy jsou v poslední době stále častěji vnímány jako plnohodnotné součásti obytného prostoru. Jejich využití stále stoupá a zároveň narůstá i zájem o další způsoby uplatnění funkčních vegetačních prvků na těchto místech.

Ploché střešní pláště jsou v současnosti často využívaným prvkem konstrukčního řešení staveb. Zejména v případě objektů větších rozměrů jsou vhodným kompromisem investičních nákladů, konstrukčních možností a architektonického vzhledu. Kvalita nejčastěji používaných povlakových krytin plochých střech je dnes již na velmi vysoké úrovni. Stále častěji se dostává do popředí otázka kvalitního zpracování detailů, a to nejen z hlediska realizačního, ale také projekčního. I nadále platí staré známé izolatérské heslo: Čím méně detailů a prostupů povlakovou krytinou, tím lépe. Bohužel realita je často opačná a dnes se již zpravidla bez umístění nějakého zařízení nebo prostupu střešním pláštěm neobejdeme. Proto je nutné věnovat těmto případům zvýšenou pozornost jak při návrhu, tak při realizaci.

K nejzávažnějším problémům současného industriálního světa patří měnící se poměr velikosti ploch pokrytých vegetací a ploch zastavěných. Jednou z možností, jak přiblížit svůj příbytek co nejvíce přírodě, je zakládání zahrad na terasách a střechách našich domů.

Doslova nové horizonty otevírá ojedinělá konstrukce výlezu pro ploché střechy, který v letošním roce uvádí na český a slovenský trh společnost ROTO.

Komín je místem, které přichází do styku s vysokými teplotami, proto jsou nároky kladené na součásti komínových systémů přirozeně větší než na jiné části stavby. Musejí být vyrobeny z vhodných materiálů a patřičnými způsoby. Technické požadavky včetně požadavků na bezpečnost stanovují normy dané státem a EU.

Panelákové zástavby s plochými střechami z asfaltových pásů takřka bez výjimky vykazují již po několika letech problémy se zatékáním. Jedná se o obecné problémy plochých střech, které jsou u panelových domů dominujícím typem zastřešení. Příčinami nedokonalosti těchto střech jsou chyby v projektech, nedostatečná kvalita práce a neprováděná pravidelná údržba.

Navrhnout vhodnou technologii opravy nebo rekonstrukce střechy je vždy úkol náročný. Jeho řešení vyžaduje posouzení technických možností sanační technologie zejména s ohledem na stávající stav každé střešní konstrukce. Situace bývá daleko komplikovanější v případech, kdy je nutné zohledňovat nejen technická a technologická, ale i estetická a další hlediska. Nejsložitější situace proto zpravidla vzniká u památkově chráněných objektů.