Plochá střecha – jak se to nedělá aneb čeho se vyvarovat

23. října 2018

Partneři sekce:

Izolatéři plochých střech zdaleka ne vždy pracují v ideálních podmínkách, nelze proto generalizovat a říci, že chyby, které se na střechách vyskytnou, jsou důsledkem nepozornosti, nedůslednosti nebo nekvalitní práce. Existují však objekty, které mezi ostatními značně vyčnívají – jedním takovým je novostavba rodinného domu v Radějovicích. Bez nadsázky lze říci, že tento objekt se počtem hrubých chyb, které se vyskytly při realizaci ploché střechy, vymyká běžné praxi. Jaké chyby to byly, jak je opravit a jak jim předcházet?

Radějovický dům byla dvoupodlažní novostavba se střechou ze skládané krytiny, doplněnou navazující malou plochou střechou. Pod novými střechami ovšem docházelo k zatékání do interiéru. Dle majitelky, která se s původním zhotovitelem snažila domluvit na řešení situace, jí bylo doporučeno celý problém řešit překrytím stop po zatékání novou výmalbou interiéru – což samozřejmě není přijatelné řešení a ani správný přístup ze strany zhotovitele.

Průzkum na místě

Šikmá část střechy při první zběžné prohlídce nevykazovala závažnější poruchy. Totéž se ovšem nedalo říct o ploché části střechy s hydroizolační mPVC fólií. Již od pohledu bylo patrné, že zdrojem potíží je nevhodně uložená povlaková krytina.

Bylo jasné, kde hledat zdroj potíží – nejvyšším místem střechy byla vpusť a krytina postrádala spád. Dále bylo zjevné, že při stavbě nebyly použity fóliové koutové lišty. Fólie se proto oddělovala od atiky, což měla vyřešit cihla, pórobetonová tvárnice a několik fošen, které fólii zatěžovaly.

Zcela nepochopitelně byly také použity fasádní kotvy přes svislou část fólie, a to bez jakéhokoli dalšího zakrytí. Rovněž vpusť nebyla řádně ukotvená k podkladu a nebylo zřejmé, zda její spoj s odpadním potrubím je správně proveden a je dostatečně soudržný. Zběžný výčet problémů lze uzavřít plechovým lemováním skládané krytiny, které leželo ostrou hranou na mPVC fólii.

Průběh oprav

Bylo očividné, že bez podrobnějšího průzkumu pod povlakovou krytinou a ověření podkladu střešního pláště – tedy zda byla namontována parozábrana a jak bylo řešeno napojení vpusti na odpadní potrubí – není možné majitelce sdělit bližší údaje o opravě a předpokládané ceně.

K opravám proto bylo možné přistoupit až po zodpovědné prohlídce a pečlivém zhodnocení všech nalezených pochybení. Plocha střechy byla vyspádována pomocí doplnění spádových klínů EPS a rovněž muselo být přikročeno k instalaci nové mPVC krytiny. Atika střechy byla proražena a v místě byl instalován bezpečnostní přepad.

Během oprav byly bohužel objeveny další závady. Původní povlaková krytina nebyla pod skládanou krytinu vytažena dostatečně vysoko, což byl patrně hlavní důvod zatékání. Rovněž výrobní šarže fólie byla z roku 2008, ačkoli dům se stavěl v roce 2014. Plechové úžlabí skládané krytiny bylo uloženo mimo osu střešního úžlabí a zhlaví atiky nebylo vyspádováno – z finančních důvodů však při opravách poslední zmíněný problém nebyl opraven.

Zhodnocení

Opravné práce byly prováděny v zimním období. Během provádění několikrát náhle přišel mrznoucí déšť – pokaždé tak bylo nutno pracně rozkrývat a zase vrátit nemalou část skládané krytiny. Opravy byly provedeny ve dvou lidech a i kvůli nepřízni počasí trvaly několik dní. Celkový náklad na nápravu chyb na této dvanáctimetrové „malé“ střeše přesáhl 40 000 korun.