Poruchy šikmých střech obytných podkroví a nástaveb
Galerie(8)

Poruchy šikmých střech obytných podkroví a nástaveb

Partneři sekce:
  • Prefa

Značný rozmach výstavby obytných podkroví a nadstaveb přináší s sebou mnoho problémů. Ty se týkají především hydroizolační bezpečnosti, tepelnětechnických řešení, infiltrace a exfiltrace vzduchu a difuze vodních par. Tento článek řeší problematiku pojistných hydroizolací, jejich správného návrhu a řešení detailů.

Poruchy pojistných hydroizolací
S poruchami pojistných hydroizolací (PHI) se můžeme nejčastěji setkat už při jejich návrhu. Problémem je hlavně nesprávně navržený pojistný hydroizolační systém, nevhodně uložená hydroizolační vrstva nebo neodborné vypracování detailů. V případě realizace střešního pláště je důležité věnovat pozornost především správnému provedení detailů ve všech vrstvách.

Fragment pojistné hydroizolace – představuje riziko, použijí-li se nevhodné materiály vzhledem ke sklonu a těsnosti pojistné hydroizolace.

Detail u okapu – nejčastějším problémem je nesprávné odvodnění. Protože primární funkcí pojistné hydroizolace je odvádět srážky, které proniknou krytinou, a zkondenzovanou vodní páru na spodní straně krytiny, je nutné ji vyvést na okapový plech a zabezpečit pevný spoj.

Prostupující konstrukce (komíny, odvětrání kanalizace, anténní průchodky) – je třeba správně napojit na pojistnou hydroizolaci. V mnoha případech se však napojení vůbec neřeší, takže v těchto detailech zatéká voda nebo infiltruje vzduch.

Hřeben střechy
– výběr hřebene musí odpovídat typu pojistné hydroizolace. Těsnější typy vyžadují odvětrání hřebene, přičemž u difuzně otevřených typů pojistných hydroizolací lze hřeben uzavřít. Správné je navrhnout řešení, které odpovídá extrémním klimatickým podmínkám.

Problémy však vznikají i u jiných komplikovaných detailů, jako jsou vikýře, úžlabí s nízkým sklonem nebo štítové stěny.

Správný návrh pojistné hydroizolace
Při navrhování šikmých střech je nutné klást důraz hlavně na to, aby všechny vrstvy střešního pláště zabezpečovaly požadované klima vnitřního prostředí a správnou funkci. Neoddělitelnou součástí při návrhu je i výběr pojistné hydroizolace šikmé střechy. Základními parametry pro správný návrh pojistné hydroizolace jsou typ krytiny, sklon střechy a zvýšené požadavky. Na základě těchto faktorů lze určit správný typ pojistné hydroizolace, která zajišťuje šikmou střechu z hlediska hydroizolační bezpečnosti. Podle takto zvolené pojistné hydroizolace je vybírán typ střešního pláště, tloušťka tepelné izolace, typ parozábrany a konstrukční řešení střešního pláště.

Správný návrh pojistné hydroizolace z hlediska hydroizolační bezpečnosti
Šikmá a strmá střecha musí splňovat v prvé řadě hydroizolační funkci, kterou ovlivňuje typ krytiny, sklon střechy a zvýšené požadavky. Sklon šikmých a strmých střech se pohybuje od 10° do 89°. Hlavním hydroizolačním systémem jsou různé typy skládaných krytin, které však nezabezpečují hydroizolační bezpečnost sklonu střechy. Každý typ krytiny má svůj bezpečný sklon udávaný výrobcem (podle ČSN 73 1901). Jde o nejmenší doporučený sklon skládané krytiny, který zabezpečuje nepropustnost srážkové vody bez doplňkových hydroizolač­ních opatření. Při návrhu pojistné hydroizolace je nutné řídit se příslušnou tabulkou, která rozlišuje čtyři kategorie sklonů střechy.

Zvýšené požadavky vyplývají:

  • ze sklonu střechy;
  • z konstrukce střechy – pokud jde o členité střešní plochy, složité tvary střech, dlouhá úžlabí a nároží, množství střešních oken a vikýřů;
  • z využití střechy – především pokud se podkroví využívá k obytným nebo jiným účelům; větší spolehlivosti lze dosáhnout vhodnými dodatečnými opatřeními, přičemž je třeba zohlednit fyzikální požadavky, jako jsou tepelná ochrana, ochrana proti vlhkosti, hluku a požáru;
  • z klimatických poměrů – v případě, že jde o exponovanou polohu, horskou oblast, oblast s extrémními teplotami, o zvýšené působení větru, zvýšené zatížení sněhem či o zvláštní povětrnostní podmínky;
  • z místních podmínek a ustanovení (případných předpisů stavebního dozoru, místních stavebních nařízení, nařízení týkajících se ochrany památek).


Správný návrh pojistné hydroizolace z hlediska difuze vodních par
Následně po správném návrhu pojistné hydroizolace z hlediska hydroizolační bezpečnosti se doporučuje řešit i vlhkostní stav střešního pláště v obytných podkrovích šikmých a strmých střech. Správně navržený střešní plášť musí splňovat několik tepelnětechnických parametrů (např. možnost kondenzování vodní páry na povrchu nebo uvnitř konstrukce střešního pláště, která se prezentuje difuzním odporem Rd, difuzním schématem, resp. roční bilancí zkondenzované a odpařené vodní páry).

Kondenzace vodní páry závisí na teplotě vnitřního a vnějšího vzduchu, vlhkosti a na tepelnětechnických charakteristikách materiálů zabudovaných ve střešním plášti. Při návrhu konstrukce je nutno kondenzaci deklarovat výpočtem.

Vzhledem ke kondenzaci, hydroizolační bezpečnosti a k materiálové charakteristice navržené pojistné hydroizolace je třeba řešit, o jaký typ a konstrukční skladbu střešního pláště půjde (např. zda bude střecha dvou-, nebo tříplášťová, jak bude řešeno větrání, jaký bude výběr tepelné izolace apod.). Střešní plášť je nutno řešit tak, aby zabezpečoval ochranu vůči vnějším povětrnostním vlivům, pohodu vnitřního prostředí a vyhovoval příslušným ČSN.




Řešení detailů

Řešení detailů pojistných hydroizolací se doporučuje věnovat stejnou pozornost jako samotnému návrhu této vrstvy střešního pláště. Pro každý typ hydroizolace však platí jiné konstrukční zásady, které je nutno dodržovat. Vhodné řešení detailů dvouplášťové střechy pro druhý stupeň těsnosti třídy C je znázorněno na obr. 5. Pojistná hydroizolace 2. stupně třídy C se vyznačuje spoji přelepenými v přesazích, utěsněnými detaily u prostupujících konstrukcí a těsnicími pásky pod kontralatěmi.

Závěr

Poruchy šikmých střech obytných podkroví a nadstaveb často souvisí s řešením pojistných hydroizolací. Z tohoto důvodu bývá doporu­čováno při návrhu a realizaci střešních plášťů dodržovat konstrukční zásady a technologii sladit s použitými materiály. Přímo s konstrukčními zásadami souvisí i řešení detailů. To znamená, že jen správně navržený a provedený střešní plášť může být funkční po celou dobu své životnosti objektu.

Tab. 1: Správný návrh pojistné hydroizolace

Tab. 2: Rozdělení pojistných hydroizolací do stupňů těsnosti a tříd

Bezpečné sklony skládaných krytin podle ČSN73 1901
Skládaná krytina  /  Sklon
Krytina z pálených tašek

  • dvojitá krytina z obyčejných tašek – bobrovka    30°
  • z drážkových tažených tašek    35°
  • z drážkových ražených tašek se spojitou vodní drážkou    22°
  • z drážkových ražených tašek s přerušovanou vodní drážkou    30°
  • z vlnovek (esovek)    35°
  • korýtková    40°

Krytina z drážkových profilovaných betonových tašek    22°
Krytina z obyčejných betonových tašek – bobrovka    30°
Krytina z přírodní břidlice

  • jednoduchá    30°
  • dvojitá    25°

Krytina z vláknocementových rovinných prvků

  • jednoduchá    30°
  • dvojitá    25°

Krytina z vláknocementových vlnitých desek    15°
Krytina z asfaltovaných šindelů    18°
Krytina z asfaltovláknitých
vlnitých desek    15°
Krytina z vlnitého plechu a plechů imitujících tvar taškových krytin    15°
Krytina z trapézových plechů    8°
Hladká plechová krytina na dvojité drážky nebo lišty    7°
Hladká plechová krytina na jednoduché drážky nebo lišty    25°
Krytina z dřevěných šindelů

  • jednoduchá    40°
  • dvojitá     35°

Krytina z rákosí a slámy    45°
U střešní plochy, která je ve směru sklonu delší než 10 m, v nadmořských výškách nad 600 m a v nechráněných polohách s intenzivními větry se doporučuje uvedené sklony zvětšit nejméně o 5°.

Ing. Igor Kajan
Foto: autor

Autor je technický poradce pro šikmé střechy ve společnosti Icopal, a. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.