Příčiny poruch šikmých střech v praxi

18. ledna 2010

Partneři sekce:

Najít společného jmenovatele vzniku poruch šikmých střech není vůbec jednoduché. Ze zkušeností expertních a znaleckých kanceláří vyplývá, že kvalita střešní konstrukce objektu obecně závisí na zodpovědném a individuálním přístupu ke každé zhotovované střeše ze strany projektanta, investora i zhotovitele. Následující praktické ukázky totiž poukazují na skutečnost, že problémy se střechami vždy ovlivňuje lidská činnost. Na výsledku se může podílet i myšlenka – tedy hledání nových technologií, materiálů či konstrukčních řešení – i vlastní provedení střechy. Často však lze příčinu negativních důsledků hledat i v nedostatku financí.

Když se zateplení nepodaří
Na šikmé střeše rodinného domu projektant zvolil variantu tzv. lehké střechy – dřevěný krov se zateplením z minerální vlny s malou objemovou hmotností. Všechny ostatní materiály ve skladbě odpovídaly běžným podmínkám – parotěsná fólie, pojistná difuzní fólie, latě a kontralatě, které tvořily odvětrané mezery. Po dvou bezproblémových zimách se ale střešní krytina začala viditelně rozpadat. Sonda ve střešním plášti odhalila příčinu.

Po obnažení krytiny se objevila odvětraná vzduchová vrstva, zcela ucpaná zvětšeným objemem tepelné izolace (obr. 1). Příčinou zvýšení objemu bývá právě nízká objemová hmotnost izolace. Důvodem destrukce odvětrané vzduchové vrstvy (obr. 2) však v tomto případě byla i zvířecí rodinka kuny lesní, která se nastěhovala do prostoru pod krytinou, vytvořila si v něm přístupové chodbičky a vykonávala v něm svoje základní potřeby. Na obrázku jsou patrné zbytky potravy – vajíčka a peří ze slípek (obr. 3).


Obr. 1: Odvětraná vzduchová vrstva ucpaná zvětšeným objemem tepelné izolace	Obr. 2: Destrukce odvětrané vzduchové vrstvy

Obr. 3: Zbytky potravy, které pod krytinou zanechala kuna lesní.	Obr. 4: Střecha rodinného domu, na níž vznikl problém při realizaci střešních vikýřů.

Nevydařený detail
Ukázkou nesprávného postupu může být i střecha rodinného domu, na níž vznikl problém při realizaci větších vikýřů (obr. 4). I když střechu pokrývala kvalitní krytina a skladba střešních vrstev odpovídala běžným podmínkám, tj. nevynechala se žádná z vrstev pro odvětranou dvouplášťovou střechu, do střechy poměrně silně zatékalo, a to hned na několika místech. Nejexponovanější části tvořila ukončení střešních vikýřů, která byla identická na obou podélných stranách rodinného domu. Po prohlídce střechy bylo možné konstatovat nevydařený a nedořešený detail přechodu střechy nad vikýřem s nižším sklonem na šikmější části konstrukce (obr. 5). Řemeslník stál před problémem, jak vyřešit ukončení krytí nároží s vlastní střechou, ale výsledek napovídá, že se úkolem v podstatě nezabýval.

Krytina použitelná pro všechny sklony
V tomto případě nebylo důležité posuzovat střešní skladbu, i když ani ta nepředstavovala ideální řešení. Použitou krytinu tvořila plechová taška, která se namontovala na střechu se sklonem 9,5° (obr. 6). Došlo však ke zjevné deformaci vlastních šablon krytiny, a to i přesto, že se střecha realizovala v roce 2001, tedy poměrně nedávno. Krytinu navíc výrobce dodal na stavební trh s komentářem, že vydrží neomezenou dobu a může se montovat již od sklonu 10 až 15°. Ale stav střechy bylo možné označit za havarijní (obr. 7).


Obr. 5: Nedořešený detail nad vikýřem	Obr. 6: Deformace plechové tašky

Projevovalo se to viditelným růstem mechů a pronikáním vlhkosti do střešní krytiny. Za tímto problémem často stojí tzv. obchodní politika některých výrobních firem, která hlásá: „Nabízíme krytinu pro nejnižší sklon.“ V takovém případě by však bylo lepší popřemýšlet o změně názvosloví a namísto pojmu střešní tašková krytina používat spojení estetická úprava pojistné hydroizolace nebo hlavního hydroizolačního systému – krytiny umístěné pod ní.

Chybná montáž a podcenění větrání plechové krytiny
Čtvrtý typ poruchy se projevil na střeše nad přístavbou školního pavilonu s poměrně nízkým sklonem, kde střešní krytinu vytvářel trapézový plech na latích. O nesprávném způsobu montáže svědčil pohled z vnější strany (obr. 8) – velká mezera mezi příčným spojem dvou trapézových plechů, chybějící uchycení ve spoji, viditelné šrouby mimo spoj apod. Dalším nedostatkem montáže bylo řešení na okrajích střechy.


Obr. 7: Tato krytina rozhodně nebyla vhodná pro střechu s nižším sklonem.	Obr. 8: Nesprávná montáž plechové krytiny – pohled z vnější strany

V této části došlo k porušení základních principů oplechování, v důsledku čehož do střechy pronikaly atmosférické srážky (obr. 9). Chybu dokazují i průniky samořezných šroubů mimo střešní lať a protékající voda (obr. 10). Navzdory tomu, že střecha byla v projektovém řešení odvětraná, zhotovitel odvětrání odmítl s tím, že do podstřeší bude pronikat prach a sníh. Důsledek je vidět na obr. 11.

Zásah odborníka
Na začátku celého procesu výstavby střešní konstrukce stojí architekt, projektant a investor. Pokud se právě v této fázi udělá základní chyba, například ve výběru nevhodného materiálu na střešní krytinu, nebo nevěnuje-li se pozornost individualitě každé střechy, pak je téměř stoprocentně jisté, že tyto konstrukce se budou projevovat podobně jako v případě praktických ukázek. Projektant a investor by nikdy neměli přistoupit na filozofii, že na stavbě se všechno nakonec nějak vyřeší. To bychom zveličeně mohli nazvat nedbalostí z důvodu nedostatečné technické vyspělosti. Jde v podstatě o přenesení odpovědnosti na úplně poslední článek celého procesu. A i když již známe kladné výsledky toho, že celou technickou a technologickou část dořeší pokrývač, většinou se tak nestane.

Nejlevnější variantou je oslovení odborníka – specialisty na střešní konstrukce – se žádostí o posouzení návrhu střechy, výběru střešního materiálu a dalšího postupu, a to hned na začátku celého procesu. Toto řešení je nutné v případech, kdy architekt stavby postaví před technické problémy projektanta, který je není schopen vyřešit. V této situaci se náklad rovná částce desítky tisíc korun podle jednotlivých případů, avšak provedení oprav střešní konstrukce se může z důvodu všech uvedených nedostatků vyšplhat na cenu sta tisíců korun i více. Mnohé nedostatky vyplývají i z nedůsledností v kontrole každého kroku na předmětné střeše. Při důkladné kontrole vyhotovení střechy investorem, ale i nadřízenými pracovníky příslušného zhotovitele by k poruchám vůbec nemuselo docházet.


Obr. 9: Porušení základních principů oplechování	Obr. 10: Průnik samořezného šroubu mimo střešní lať

Význam údržby
Důležitou roli sehrává i vliv údržby střech na jejich životnost. Pod údržbou je možné rozumět vizuální prohlídku střešního pláště, jeho odvodnění apod. Při takové pravidelné prohlídce se mohou odhalit eventuální začínající poruchy střechy, prasklá taška, trhlina v oplechování a další chyby. Všechny neřešené drobnosti mohou způsobit následné problémy. Úkolem projektanta střešní konstrukce by rovněž mělo být stanovení cyklu údržby nebo prohlídek (investor by to měl zase od projektanta požadovat) se stanovením úkolů, na co se má příslušný pracovník zhotovitele zaměřit. Ještě před zahájením prací, a to nejen na střešních konstrukcích, je třeba konzultovat základní záměr. Po vypracování projektového řešení je dobré nechat si vypracovat i oponentské vyjádření. Zhotovitele by investor měl vybírat podle jeho realizací, ale i podle konkrétního řemeslníka, který střechu zhotovil. V takovém případě budou splněny základní předpoklady dobrého fungování střešního pláště.