Prostupy hydroizolací na plochých střechách
Rozvoj technologií především v oblasti tepelněizolačních a vodotěsných materiálů podmínil – v období současného stavebního boomu – neustále se zvyšující výskyt plochých střech. Spolu s rostoucími nároky na vnitřní vybavení budov se zvyšuje i počet prostupů střešním pláštěm k vnějším částem technologických zařízení, a tím narůstá riziko porušení kompaktnosti hydroizolace. Tento článek přináší několik návrhů, jak toto riziko co nejvíce omezit.
Prefabrikované tvarovky je možné poměrně výhodně aplikovat v případě syntetických, převážně PVC-P fólií (obr. 1). Jejich použití na asfaltové pásy se zatím nerozvinulo v takové míře, s jakou se u tohoto typu izolací využíval řemeslný způsob opracování (obr. 5).
Na obr. 2 je znázorněna varianta tvarovky určené na prostup elektroinstalačních kabelů střešním pláštěm, který se v praxi zatím nejvíc osvědčil. Využívá ohnutí tvarovky v horní části směrem dolů, díky němuž se zabrání průniku srážkové vody stékající po povrchu kabelů do interiéru. Tvarovka může být plastová nebo ji může vyrobit klempíř či zámečník. Tento systém se využívá také při povlakových krytinách z asfaltových pásů.
Obr. 1, 2, 3
Dilatované prostupy střešním pláštěm
Samostatnou kapitolou je opracování tzv. dilatovaných prostupů střešním pláštěm. Prostupující konstrukce není v tomto případě pevně spojena s nosnou konstrukcí a je jí umožněn nezávislý pohyb buď z důvodu předpokládaných vibrací, např. vedení vzduchotechniky nebo průmyslové technologie, nebo z důvodu rozdílných teplotních roztažností či průhybů vodorovné nosné konstrukce, např. komíny, technologická vedení nebo i velmi časté odvětrání svislých kanalizačních svodů. Zde se postupuje za pomoci tzv. plášťové trouby podle obr. 3 nebo obr. 4. Hydroizolačně je bezpečnější tzv. vytažení povlakové krytiny na plášťovou troubu, opět se stažením objímkou a dotmelením vrchní hrany (obr. 3).
V případech, kdy není pod povlakovou krytinou měkká tepelná izolace, se stále poměrně často používá napojení povlakové krytiny na vodorovnou manžetu plášťových trub (obr. 4).
U asfaltových pásů musejí být manžety samozřejmě ošetřeny penetračně-adhezním nátěrem nebo poplastovány, jedná-li se o plastové fólie, či řešeny jako tzv. svěrné, šroubované. Mírně diskutabilní je varianta s plášťovou troubou u staveb s vlhkým vnitřním prostředím; zde je nutno zabezpečit spáru mezi plášťovou troubou a vlastním prostupem proti prostupu vodní páry nebo jiným způsobem vyloučit negativní dopady případné kondenzace vodní páry na povrchu plášťové trouby či jejího zakrytí (obr. 5).
Obr. 4, 5, 6
Prostupy provozním pláštěm
Určitou specifickou skupinou jsou prostupy tzv. provozním užívaným střešním pláštěm. V tomto případě máme na mysli přístupné plochy – např. terasy, balkony nebo střešní parkoviště, kdy je nutno případná vytažení povlakové krytiny nad úroveň pochozích nebo pojížděných vrstev zabezpečit proti okopu nebo jinému mechanickému poškození (obr. 6).
Velmi častou variantou prostupů provozním střešním pláštěm, teras a balkónů je kotvení zábradlí. Zde lze v zásadě postupovat podle již předložených principů na obr. 1 a 6. Avšak i zde platí princip: Čím méně prostupů, tím lépe. Proto je vždy vhodné promyslet, zda nelze kotvení zábradlí provést buď do přilehlých svislých, nejčastěji obvodových, konstrukcí, nebo z čela či zespodu vodorovných balkónových konstrukcí (obr. 7 a 8).
 |
 |
| Obr. 7 | Obr. 8 |
Příkladný přístup izolatérů ke své profesi je vidět na ukázce značně zdařilého řešení detailu na obr. 9. Zde byl obtížně opracovatelný detail z důvodu blízkosti komínového tělesa obetonován. Obetonování bylo zaizolováno a vrchní hrana klempířsky opracována.
Kvalitnímu zpracování prostupů ve střešní hydroizolaci je třeba věnovat patřičnou pozornost. Snad se v tomto článku podařilo alespoň určitou měrou poukázat na důležitost zodpovědného řešení této problematiky.
Ing. Ivan Misar
FOTO, OBRÁZKY: archiv autora
Autor je vedoucím technického oddělení Siplast-Icopal, s. r. o. Působí rovněž jako spolupracovník A.W.A.L., s. r. o. – expertní a poradenské kanceláře se zaměřením na stavební fyziku a stavební izolace. V neposlední řadě je členem české technicko-normalizační komise TNK 65 – Izolace staveb.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.
