Rekonstrukce dřevěných krovů historických objektů

Při současných opravách historických staveb jsou krovy stále jednou z nejohroženějších konstrukcí. Obecně jsou považovány za technicistní konstrukci bez historických hodnot a kromě hradů, zámků, klášterů a kostelů jim v návrzích oprav není věnována dostatečná pozornost a úcta.

V Čechách a na Moravě stejně jako v celé střední Evropě se nejčastěji vyskytují střechy šikmé, se sklonem do 45°. Historicky nejběžnější šikmé střechy používané u nás jsou střechy sedlové. U církevních staveb byly často používány střechy jehlanové, jehlové, kuželové nebo půlkuželové, se specifickými rozdíly pro jednotlivé stavební styly.

Šikmé střechy staveb jsou neseny různě složitými podpůrnými konstrukcemi – krovy. Při jejich zhotovování se tradičně používalo především dřeva, jehož přirozené vlastnosti umožňují navrhovat trámové prostorové soustavy o velkém rozpětí.

Dokládají vysokou úroveň tesařského řemesla s prostorovou geometrickou a konstrukční představivostí tehdejších řemeslníků spolu s výtvarným citem a smyslem pro řemeslný detail.

Z každého prvku lze díky dendrochronologii vyčíst obrovské množství informací. Jsme schopni přesně na rok určit, kdy byl pokácen strom, z nějž je prvek vyroben. Podle detailů, které jsou v něm zachovány, jsme schopni poznat, zda byl na stavbu dopraven po souši na voze nebo zda byl plaven na voru po řece.

Podle stop, které na něm zanechaly tesařské sekyry (99 % dřeva bylo opracováno tesařskými sekyrami), jsme schopni říct, zda byl kmen osekáván na zemi nebo ve vzduchu na tesařských kozách, jestli byl tesař levák nebo pravák, najít stopy po rozměřování jednotlivých prvků a jejich spojů a další zajímavé informace. Schopnost dřeva uchovávat tyto informace po celá staletí je pozoruhodná, již proto bychom měli historické krovy chránit.

V současné době řada historicky významných objektů chátrá. Je to způsobeno kombinací vlivů – opotřebením v čase, nepřízní počasí a nedostatečnou údržbou. Z hlediska střech a střešních krovů se nejčastěji setkáváme s napadením dřevěných částí krovů biotickými škůdci – dřevokaznými brouky (např. červotočem, tesaříkem, pilořitkou) nebo dřevokaznými houbami (např. dřevomorkou, outkovkou, trámovkou). Tito škůdci dokážou svým působením narušit pevnost dřevěných částí natolik, že nosnost důležitých nosných trámů je nedostačující a hrozí zřícení střechy. V takových případech je třeba provést odbornou rekonstrukci.

Na základě mykologického průzkumu odborník doporučí míru a způsob rekonstrukce konkrétního objektu. Staticko-konstrukční posouzení musí být korigováno památkovou ochranou materiálu. Při posuzování opravy by měly být vytipovány pouze skutečně poškozené prvky nebo jejich části napadené hnilobou nebo dřevokazným hmyzem, které ohrožují stavebnětechnickou funkci celé konstrukce.

Výměna napadených částí krovu
Pokud se jedná o lokální destruktivní napadení, přistupuje se obvykle k výměně nebo opravě napadených dřevěných částí, kdy se odstraní napadená část plus navíc půl až jeden metr zdánlivě zdravého dřeva, a nahradí se novým dřevem. Při ověřování stavu konstrukce je nutné věnovat zvýšenou pozornost zhlaví trámů a styku dvou nebo tří konstrukčních prvků. Nové dřevěné části se dosazují tzv. tesařským spojem. Při částečné výměně prvků je nutné měněné části krovů staticky zajistit podepřením, podchycením nebo zavěšením tak, aby se nedeformovala zbylá část dřevěných konstrukcí. Poté je možné demontovat nebo vyřezávat poškozené části dřevěných prvků.

Podle vzájemné polohy spojovaných konstrukčních prvků a účelu rozlišujeme tři základní druhy tesařských spojů:

• podélné vazby (srazy, plátování),
• příčné vazby (čepování, přeplátování, kampování, osedlání/zadrápnutí),
• zesilování dřeva (zesilující vazby, rozšiřující vazby).

Veškeré dřevěné části, ať původní či nově doplněné, je třeba ošetřit chemickým přípravkem proti biotickým škůdcům – podle doporučení odborníka. Vhodné přípravky pro konkrétní stavbu jsou obvykle uvedeny ve zprávě o mykologickém průzkumu. Je-li však objekt ve vysokém stádiu destruktivního napadení, v případech, kdy by hrozil jeho zánik, přistupujeme k celkové výměně všech dřevěných stavebních prvků. Znamená to, že se celý krov vyrobí nově; buď podle původních plánů, nebo přímo podle původní konstrukce.

Výměna celého krovu
Jako první krok se provádí šetrná demontáž stávajícího krovu, a to zejména je-li napaden dřevomorkou domácí (Serpula lacrymans), která je nejnebezpečnější celulózovorní houbou z čeledi Coniophoraceae. Tato dřevokazná houba se kromě rhizomorf množí též výtrusy, které se při nešetrné manipulaci roznesou po celém objektu a hrozí jeho zamoření.

V tomto případě se doporučuje napadené dřevo ihned spálit. Po rozebrání konstrukce zabezpečíme objekt speciálními stavebními plachtami proti nepřízni počasí a přistoupíme k výrobě nové konstrukce, která musí být přesnou kopií historického krovu, jedná-li se o památkově chráněný objekt, kde je kladen důraz i na nejmenší detail.
 
Případová studie: Rekonstrukce krovu kostela
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Skutči – původně se jednalo o gotickou stavbu (první písemná zmínka je z roku 1350), která byla po požáru v roce 1550 renesančně upravena – byla zvýšena celá loď a v posledních letech 16. století i věž. Ta pak byla v letech 1756 až 1766 radikálně přestavěna a zvýšena o celé patro.

Prohlídkou tohoto objektu byly zjištěny výrazné závady ohrožující statiku stavby. V krovu hlavní lodi a nad presbytářem byla rozpoznána výrazná destrukce pozednic a zhlaví vazných trámů, která měla za následek havarijní stav celého krovu. Tyto závady byly způsobeny především napadením dřevokaznými houbami a následně neodbornou opravou pozednic.

Na četných místech byly tyto opravy prováděny zazděním nebo nabetonováním dřevěných prvků v koruně zdiva, čímž byla destrukce působení dřevokazných hub
urychlena.

Po demontáži břidlicové střešní krytiny a prken bednění byla nejprve zaplachtována celá střecha pro zajištění proti nepřízni počasí. Dále bylo nutné celý krov staticky zajistit ocelovými lany v úrovni vazných trámů, aby dále nedocházelo k rozjíždění krokví v úrovni říms, a tím trhání zdiva.

Následovalo vyvěšení poškozených vazných trámů na řetězové zvedáky a jejich přizvednutí do původní polohy, neboť vlivem poškození a lety deformováním krovu mnohé tyto dřevěné prvky krovu visely volně do půdního prostoru. Podél obvodového zdiva, v prostoru půdy kostela, bylo nutné vybudovat dřevěnou podpěrnou konstrukci, na níž byly umístěny hydraulické hevery, aby bylo možno celou konstrukci krovu narovnat. Po zajištění a srovnání krovu následovalo vyřezání jednotlivých prvků a jejich nastavení do původní délky s vytvořením původních tesařských spojů.

Na spoje opravovaných kusů bylo použito vodostálé lepidlo a dubové kolíky. Na zafixování spojů po dobu zatuhnutí lepidla posloužily speciální rámové svěrky. Veškerým původním i nově použitým dřevěným i zděným částem, které byly v kontaktu s dřevem napadeným dřevokaznou houbou, se dostalo ošetření chemickým přípravkem proti biotickým škůdcům. Celý prostor bylo nutné pečlivě vyčistit od veškerých nečistot vzniklých prováděním stavebních prací, ale i například ptačího trusu a hnízd. Nevyklizené prostředí je živnou půdou pro dřevokazné škůdce.

Po celkovém srovnání a opravách všech poškozených a deformovaných částí krovu se celý střešní plášť pobil prkny s difuzní fólií. Jako střešní krytina byla použita opět břidlice, aby byl zachován původní ráz historické stavby. Takto opravená a ošetřená střešní konstrukce vydrží při dostatečné údržbě další staletí. Předností takto opravených střech je, že zůstávají zachovány historicky cenné části krovu.

Tato rekonstrukce byla prováděna přímo na místě, ale nejsou výjimkou ani opravy kostelů, kdy se celá báň kostelní věže sundá jeřábem a podle ní vznikne replika, která se pak opět za pomoci jeřábu vysadí na původní místo. Takovýto postup byl použit například při rekonstrukcích věží kostelů v Uhersku, Uhřínově, Paběnicích či Horních Ředicích.

Zbyněk Nyč
Foto: archiv autora

Autor provozuje firmu Zbyněk Nyč – Provádění staveb, Náchod.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.