Rekonstrukce střechy nezahrnuje pouze výměnu střešní krytiny

Shrnutí problematiky rekonstrukce střech včetně obecných příčin vedoucích k jejím poruchám. Článek rekapituluje známé poznatky a konfrontuje je s bezprostředními zkušenostmi výrobce z pokrývačské praxe.

Nejčastějšími důvody, které vedou investory k rekonstrukcím střech, jsou zatékání do střešního pláště nebo nevyhovující estetický vzhled stávající krytiny. První z uvedených důvodů má zásadní vliv na nedostatečnou funkčnost střešního pláště a je jasné, že v tomto případě je rekonstrukce nebo oprava nezbytná. Nevyhovující vzhled neznamená zhoršenou funkčnost střešního pláště. Přestože se ve druhé variantě řeší především optický vzhled, je tento důvod pro rekonstrukce převažující. Dalším důvodem, který vede k obnově střešního pláště, je celkově jeho špatná skladba. Střecha není zateplená a izolační parametry nevykazují takové hodnoty, jako by měly. Mnohdy se tedy rekonstrukcí řeší otázka dodatečné izolace. Může však zahrnovat i změnu tvaru střechy, rozšíření stávajícího objektu, vybudování obytného podkroví, vikýřů nebo střešních oken.

Klimatické vlivy na degradaci střešního pláště
Největší vliv na degradaci střešní krytiny má slunce a UV záření. To má takovou sílu, že ovlivňuje trvanlivost povrchové úpravy střešní krytiny i krytiny jako takové. Nejzřetelnější je to u plastových nebo asfaltových střešních krytin. U asfaltových krytin může docházet vlivem extrémně vysokých teplot až k zeslabování materiálu natavováním a jeho následným stékáním. Dalším faktorem, který ovlivňuje životnost střešní krytiny, jsou klimatické podmínky – především působení sněhu, mrazu a větru. Pod sněhem a ledem o hmotnosti 700 až 800 kg/m² mohou tvrdé materiály, jako je beton nebo keramika, praskat. Vítr zase ovlivňuje především plechové krytiny, které jsou k podkladu přichycovány například hřebíky. Pokud je přichycení provedeno nedokonale, vítr může plechovou krytinu rozvibrovat a postupem času i utrhnout.

Teorie vs. praxe
Pokud se rozhodne pro rekonstrukci, investor vyhledá klempíře, se kterým celou rekonstrukci řeší a který investorovi radí, co a jak se má provést. Jedná se zpravidla o klempíře místního, z regionu, v němž se nalézá i rekonstruovaný objekt. Klempířská firma samozřejmě zná lokální přírodní podmínky, může proto opravdu vhodně poradit, jakou krytinu na střechu položit a jak k rekonstrukci přistoupit. Řešení jednotlivých střešních detailů se specializovaným odborníkem, například stavařem, projektantem nebo soudním znalcem, nebývá tak časté. Veškeré detaily se ladí většinou přímo s klempířem, který na svou práci dává záruku. Výhodou tohoto řešení je nulový náklad – jedná se o know-how klempíře, který jej promítne do celkové ceny své práce. Jinou možností je nechat si zhotovit detailní projekt od nezávislé firmy. Ten bude samozřejmě účtován samostatně. Může však sloužit jako podklad pro kontrolu dodržovaných klempířských postupů, zpravidla řeší veškerá problematická místa střešního pláště do nejmenších detailů a není vázán na konkrétního klempíře. Nevýhodou je, že ne každý klempíř bude chtít daný projekt realizovat – každý materiál vyžaduje specifický přístup, každý klempíř může také preferovat jiný materiál. Při realizaci by vždy měla být respektována platná norma pro navrhování klempířských konstrukcí ČSN 73 3610, investor se může inspirovat také dalšími souvisejícími normami, například ČSN 73 1901 pro navrhování střech, ČSN EN 1991-1-3 (73 0035) pro zatížení konstrukcí sněhem nebo ČSN EN 1991-1-4 (73 0035) pro zatížení konstrukcí větrem.

Projekt pro výměnu krytiny
Při projektování výměny střešní krytiny se zohledňují zeměpisná poloha daného objektu, nadmořská výška a orientace. Z těchto údajů se určí sněhová oblast, zatížení sněhem nebo větrem. V nížinách totiž není sněhová zátěž taková jako na horách. Zjednodušeně řečeno, nížinné klimatické podmínky nevyžadují použití speciálních nebo nerozbitných krytin. Naopak v horských oblastech je potřeba volit krytinu s nejvyšší odolností proti vysoké sněhové zátěži, zátěži vodou, ledem, sáním větru a podobně. Mezi takové patří kovové krytiny.

Rekonstrukci ovlivní také stáří a celkový stav objektu. Pro starou dřevěnou stavbu se stoletými krokvemi nelze použít těžkou betonovou krytinu, která by objekt nadměrně zatížila a mohla by ohrozit i jeho statiku. Nezřídka může projekt rekonstrukce ovlivnit hnízdění chráněných ptáků nebo netopýrů.

Skladba střechy
V obývaných prostorech vzniká vlivem lidské přítomnosti, vaření, koupání a podobně přebytečná vlhkost, která prostupuje přes stěny a izolaci až ke střešní krytině. Takto vzniklou vlhkost je nutno účinně odvádět do venkovního prostředí. Řešením je provětrávaný střešní plášť. Střešní krytina a tepelněizolační vrstva jsou zde vzájemně odděleny provětrávanou vzduchovou mezerou, kterou je vzniklá zkondenzovaná vlhkost odváděna zpět do venkovního prostředí. Nedochází tak k degradaci ani izolačního materiálu, ani samotné střešní skladby. Odvětrávat lze buď střešním pláštěm, anebo skrze podstřeší.
 
Klíčovou roli ve střešní skladbě má nejenom větraná mezera, ale také pojistná kontaktní difuzní fólie (pojistná hydroizolační vrstva) odvádějící vlhkost, která se vytváří pod krytinou, mimo střešní skladbu. V případě použití nekontaktní difuzní fólie je nutné dávat pozor na volné natažení fólie na krokvích. Její funkci lze přirovnat ke stanovému efektu. Pokud prší a dotýkáme se stěny stanu, voda protéká, zůstane-li plachta volná, voda stéká mimo stan. Fólie by tedy odspoda i shora měla mít vzduchovou mezeru. U nových kvalitních kontaktních fólií může docházet ke kontaktu s izolací, lze ji tedy pro bezpečnější fungování střešního pláště jednoznačně doporučit.

Stará střecha, stará skladba
Původní krytina je zpravidla namontovaná na prapůvodním bednění, které má svůj život rovněž za sebou. Z tohoto důvodu by staré bednění nemělo plnit funkci hlavní nosné podkladní vrstvy pro novou střešní krytinu. Ať se jedná o střešní skladbu nad studenou neobývanou půdou nebo nově obydlovaným podkrovím, investor by měl na stávající bednění dát kontaktní difuzní fólii, na tu kontralatě a nový záklop. Tím vytvoříme odvětrávanou mezeru a doplníme plášť o pojistnou hydroizolaci. Na novém záklopu bude střešní krytina lépe držet a odolávat silným větrům, vichřicím, případně vytvoří odolnější oporu pro těžké krytiny.

Životnost krytiny
Nejdůležitější při rekonstrukci je zaměřit se na kompletní střešní plášť, nejenom na výměnu krytiny. Jestliže se mění pouze krytina, je to krátkodobé a krátkozraké řešení. Při rekonstrukcích po několika desítkách let (pokud se nerekonstruuje plášť z důvodu chyby nebo nedostatku po několika málo letech) by se měl investor zajímat i o střešní skladbu.

Při demontáži staré krytiny má jedinečnou možnost zvenku pohodlně zkontrolovat stav izolace, zateplení, stav bednění nebo krokví. Pokud si investor není jistý, v jakém stavu se izolace nachází, měl by staré bednění strhnout a izolační materiál zkontrolovat. Minerální vata mnohdy bývá plesnivá, jelikož do starých objektů se nedávaly žádné difuzní fólie. Určitě je dobré zkontrolovat i nosné krokve, zda nejsou napadeny škůdci, hmyzem, plísněmi nebo zda nejsou nahnilé. Toto minimum by měl provést každý investor, který pokládá novu krytinu, jež může mít životnost v řádech několika desítek let (u hliníku přes 100 let). Nechat stávající konstrukci bez kontroly a případné výměny je sice finančně nejméně náročné, ale nezaručí dostatečně dlouhou životnost celé střechy ani nezabrání případným únikům tepla. V horších variantách vede k nutnosti další rekonstrukce, a to již po několika málo letech.

Sněhové zábrany
Sněhové zábrany se navrhují především podle tvaru střechy. Jestliže je střecha jednoduchá (například pultová, sedlová, valbová, polovalbová, stanová, válcová, mansardová), tak nehraje roli, zda se stavba nachází na horách nebo v nížinách. U jednoduchého tvaru střechy nemusíme sníh na střeše držet a sníh z ní může bez použití sněhových zábran bez problémů sjíždět.

U složitějších střech, kde se vyskytují úžlabí, zúžená místa nebo vikýře, je nutné uvažovat o sněhových zábranách. Ty pak zabraňují sjíždění sněhu do těchto kritických míst, tzv. trychtýřů. Sníh se zde zastavuje, tlačí do falců, roztahuje je a deformuje. Následně je ohrožena funkčnost střešního pláště. Dalším faktorem rozhodujícím o použití sněhových zábran je konkrétní lokace daného objektu. Pokud se střecha nachází například nad veřejnou komunikací nebo chodníkem, kde pád sněhu a ledu ze střechy může vést ke zranění chodců nebo poničení majetku, je zvážení použití sněhových zábran na místě. To může být typické ve městech nebo třeba u hotelových objektů.

Sněhové zábrany by měly být projektovány v závislosti na sklonu střechy a sněhové zátěži podle příslušných norem. Pokud objekt nemá namontovány sněhové zábrany, je třeba zajistit, aby sunoucí se sníh neponičil okapové žlaby. V tomto případě je nutné okapové hrany montovat tak, aby se sníh vyhnul žlabům i hákům a neohýbal je. Destrukci tvaru žlabů zapříčiňuje mimo jiné hlavně led, tvorba rampouchů a zaledování okapní hrany, což je mnohdy způsobeno především špatnou střešní skladbou.

Investiční náklady
Může se stát, že investor nemá dostatek finančních prostředků na kompletní rekonstrukci. V tomto případě lze jednoznačně doporučit, aby se rekonstrukce odložila a následně se provedla oprava komplexní. Je dobré dát si udělat návrh na celou rekonstrukci střešní skladby, řešení zateplení, vybudování provětrávané mezery, nového záklopu a podle toho rozhodnout, zda může proběhnout celková rekonstrukce. Určité kompromisy se dají vždy dělat, avšak nemusí se to v budoucnu vyplatit.

TEXT: Roman Vaněk
FOTO: Prefa Aluminiumprodukte a klempířství ­Pekař, Nové Město nad Metují

Autor je technický poradce společnosti Prefa Aluminiumprodukte.