Detekce a odstraňování montážních závad tepelné izolace střech

Problémy u střech mohou z pohledu tepelné ochrany budov nastat v několika oblastech. První jsou konduktivní tepelné mosty, druhou konvektivní tepelné mosty (vzniklé prouděním vzduchu), třetí nevhodná skladba z hlediska difuze vodních par a čtvrtou pak nedostatečné kotvení. Článek se zabývá nejběžnějšími typy střech, nikoli speciálními konstrukcemi.

Plochá střecha u novostavby

U této konstrukce obvykle nedochází k velkým problémům, protože bývá řešena systematicky. Slabinou někdy bývají různé tepelné mosty vystupujícími konstrukcemi, jako jsou například atiky apod. Mohou se zde však vyskytovat nedostatky vzniklé tepelnými mosty konstrukcemi procházejícími skrz tepelnou izolaci. Často to je odvodnění či komín. Zásadní problémy lze očekávat u zastřešení místností či prostorů se zvláštním provozem, jako jsou bazény, ledové plochy apod.

Dodatečně tepelně izolovaná šikmá střecha s podkrovím

Tyto střechy jsou zcela specifické. Velmi často se snažíme stávající stav co nejvíce zlepšit a jsme nuceni se smířit s tím, že výsledek je kompromis daný možnostmi a nikoliv dokonalý stav, a proto se jim zde nebudeme v obecné rovině věnovat.

Dodatečně zateplovaná plochá střecha

Tepelné mosty

Tento typ patří mezi problematičtější typy střech. Závad se zde obvykle vyskytuje několik typů podle druhu použité technologie. V prvé řadě se jedná o tepelné mosty prostupujícími konstrukcemi, které nejsou tepelně izolovány.

Mezery v izolaci

Druhým velmi běžným typem závad je, že desky tepelné izolace nejsou osazeny natěs­no, tj. zcela na sraz. Tato závada se obvykle dokumentuje termografem. Rozdíl v povrchových teplotách dokládá míru závadnosti a koneckonců i míru degradace funkce tepelné izolace. V případě aplikace minerální vlny tento problém vzniká především nezodpovědným přístupem dělníků.

Ještě častější výskyt podobné závady se objevuje při použití pěnového polystyrenu jako tepelné izolace. Při jeho natavování, popřípadě při natavování hydroizolace totiž pracovník může polystyren ožehnout a ten vlivem vysoké teploty degraduje. Proto je u tohoto typu zateplování plochých střech nutná důsledná kontrola ze strany investora. Aby se investor vyhnul problémům s následným řešením špatně provedené práce, doporučuje se jako standardní řešení vložit do smlouvy o dílo klauzuli o kontrole provedení.

V ideálním případě je již ve smlouvě uvedeno, že kontrola bude provedená v zimním období informativně termovizí (je dobré zde uvést i konkrétní prováděcí firmu) a na vytipovaných místech (je vhodné stanovit jejich počet – například 3 na 100 m²) bude provedena následně destruktivní zkouška. Dodavatel střešního pláště je povinen na svoje náklady a bez ztráty záruky tato místa opravit. Pokud se destruktivní zkouškou prokáže, že tepelná izolace není správně provedená (spáry mezi deskami tepelné izolace nemají být větší než 5 mm, ve smlouvě lze dohodnout i jinak), zaplatí termovizní měření dodavatel stavby (resp. bude o tuto částku sníženo zádržné) a střechu opraví. Následně bude provedena nová termovizní zkouška.

Pokud se závada znovu objeví, celý proces se opakuje. Vše pochopitelně s příslušnými sankcemi. Dílo je dokončeno až po předání, které nastává jeho dohotovením bez zjištění závad způsobených pokládkou tepelné izolace. Termín dokončení je zároveň začátkem, kdy začíná plynout záruční doba díla.

Obyvatelé panelového domu v Českých Budějovicích si neustále stěžovali, že jim do domu zatéká. Zejména na podzim po dešti se na stropě posledního podlaží objevovaly mokré skvrny. Šetřením nakonec bylo zjištěno, že problém není v hydroizolaci, ale v nezateplené stěně výtahové šachty. Zde docházelo k velmi intenzivnímu prochládání stropní konstrukce a vlivem vysoké vlhkosti vzduchu v interiéru kondenzovala vodní pára v konstrukci. Ta pak při větším nashromáždění začala vytékat. Opatření spočívající v zateplení stěny výtahové šachty do výše jednoho metru tento problém odstranilo. Tento typ závady se nejlépe dokumentuje termogramem, kde je patrné místo s teplotní abnormalitou.

Použití nevhodných hmoždinek

Třetím typem závad při zateplování plochých střech je použití nevhodných hmoždinek způsobujících nadměrné bodové tepelné mosty. I zde je vhodné dopředu ve smlouvě definovat maximální přípustné zhoršení tepelněizolačních vlastností ploché střechy způsobených těmito bodovými tepelnými mosty. To vyplývá z typu použitých hmoždinek a jejich počtu.

Kotvení hydroizolace

Čtvrtou závažnou závadou bývá nevhodné kotvení hydroizolace. To se týká zejména povlakových krytin kotvených hmoždinkami. Závada může být způsobena cyklickým až vibračním namáháním hmoždinky na vytažení, přičemž je ale použita hmoždinka, která není na toto zatížení určena. Postupně se vyviklává a vytahuje.

Druhou obvyklou příčinou je, že počet hmoždinek, resp. jejich únosnost na vytažení neodpovídá normovému zatížení sání větrem. Zde je nutné upozornit na to, že každá konstrukce, tedy i zateplovací systém, hydroizolace střechy apod., musí být navržena na normové zatížení větrem. Těmto silám musí odpovídat počet kotvicích prvků i únosnost každého z nich. U rekonstrukcí je pak vždy nutné ověřit únosnost provedením zkoušek tahem. Je nutné upozornit na to, že vlivem globálních změn klimatu dochází i k častějším a silnějším větrům a z toho vyplývajícímu většímu zatížení. Proto lze doporučit předimenzovávání konstrukcí namáhané větrem, a to alespoň o 50 %. Toto je pouze doporučení, nikoliv zákonný požadavek.

Šikmá střecha s podkrovím u novostavby

Z pohledu experta zabývajícího se problematikou tepelných izolací jde o nejproblematičtější běžné konstrukce, proto nejsou doloženy termovizními snímky – závad je tolik, že vybrat nejtypičtější je velmi problematické. Nejběžnější konstrukcí této střechy bývá klasický dřevěný krov, kde je tepelná izolace umístěná mezi krokve. V poslední době bývá částečně umístěna pod krokve na sádrokarton. Je nutné si uvědomit, že takto provedená konstrukce je vlastně dřevostavbou s dodatečnou tepelnou izolací. Zde se střetávají všechny možné závady.

Špatné umístění izolace

V první řadě nebývá tepelná izolace umístěná do všech prostorů (například nebývá mezi kleštinami, pokud jsou zdvojené, nebývá také dotažena na pozednici, natož až za ní). Prostupující konstrukce procházející tepelnou izolací nebývají tepelně izolovány (odvětrání kanalizace, komíny, dělicí stěny apod.). Obvykle není v těchto místech ani dostatečná tloušťka tepelné izolace, neboť projektant si neuvědomuje její degradaci tepelnými mosty krokvemi, roštem sádrokartonu, táhly sádrokartonu apod. Všechny tyto možné závady je nutné předem ošetřit ve smlouvě a v optimálním případě klauzulí o informativním měření termovizí s tím, že budou provedeny destruktivní sondy v předem určeném počtu. Pokud se vyskytnou závady, dodavatelská firma je odstraní. Zde je navíc vhodné smluvně ošetřit náhradní ubytování majitele domu během případné opravy (nejlépe určením částky na den, případně přímo určením hotelu), délku opravy a náhradu případných dalších škod.

Konvektivní tepelné mosty

Dalším velmi obvyklým problémem jsou konvektivní tepelné mosty, tedy tepelné mosty vzniklé prouděním vzduchu. Ty mohou být dvojí. Jednak může chladný vzduch pronikat do interiéru, jednak může docházet k zafukování mezi tepelnou izolaci a konstrukci interiéru. Tyto tepelné mosty mohou vypadat zdánlivě jako nepodstatné, pokud si neuvědomíme jejich důsledky. Z praxe lze uvést případ, kdy teplota v exteriéru byla +1 °C a povrchová teplota mezibytové příčky byla kolem +2 °C, ačkoliv se v obou bytech vytápělo naplno. V inkriminovaném bytě nebylo více než 12 °C, protože nebylo možné v bytě dosáhnout vyšší teploty, i když vytápění bylo provozováno na plný výkon. Příčinou bylo profukování skrz mezibytovou sádrokartonovou příčku, takže z praktického hlediska byt od exteriéru odděloval dvojitý sádrokarton – 25 mm sádrokartonu. Nedocházelo však k nadměrné výměně vzduchu v interiéru. To vzhledem k ploše této mezibytové příčky několikanásobně zvýšilo tepelnou ztrátu této části objektu.

Při nedodržení technologických postupů může dojít k poškození a celkovému znefunkčnění tepelné izolace.		Citlivá místa představuje napojení střešních oken.

Umístění a provedení elektroinstalace

Posledním velmi častým problémem těchto konstrukcí je, že zde jsou i elektroinstalace, jejichž vytrubkování často vede až na půdu. V elektroinstalačních trubicích pak může docházet k intenzivnímu proudění vzduchu, a dokonce i ke kondenzaci vodní páry (z praxe je známý příklad, kdy se po odšroubování zásuvky a vytažení vytrubkování objevil cca 1 dl vody).

Konvektivní závady lze většinou zjistit měřením násobnosti výměny vzduchu testem Blower Door. Tímto měřením ovšem ne­ní možné zjistit konvektivní tepelný most, kdy vzduch proudí pouze skrz tepelnou izolaci, ale neproudí do interiéru.

Řešení a alternativy

Nejlepším řešením, jak těmto závadám zabránit, je tyto konstrukce nedělat. Jde skutečně o velmi problematické konstrukce, které vznikly spíše jako provizórium a do novostaveb nejsou vhodné. Lze navrhnout vhodnější konstrukce střešního pláště. Ekvivalentní konstrukcí je dřevěný krov se záklopem a nadkrokevní tepelnou izolací. Zde mohou vznikat problémy s těsností parotěsné zábrany (lze zjistit testem Blower Door), dále mohou vznikat problémy s tepelnými mosty procházejícími konstrukcemi (komín apod.). Tepelné mosty mohou vzniknout i chybně položenou tepelnou izolací (viz část o plochých střechách) nebo kotevními prvky.

Další problematické místo je nadkrokevní držák izolace. U tohoto řešení tepelné izolace střešního pláště je nutné volit dostatečnou tloušťku tepelné izolace tak, aby ve styku nadkrokevního držáku a záklopu nevznikalo studené místo s možností kondenzace vodní páry. Druhou možnou náhradou klasické konstrukce šikmé střechy s podkrovím jsou těžké střechy, kdy je na střešní plášť použit stropní (střešní) panel.

Ing. Roman Šubrt
Foto: archiv autora

Roman Šubrt je energetický auditor, předseda občanského sdružení Energy Consulting, o. s., www.e-c.cz.

Literatura
Šubrt R., Zvánovcová P., Škopek M.: Katalog tepelných mostů 1 – Běžné detaily. Praha: Energy Consulting, 2008