Správná realizace betonové skládané střešní krytiny

Střecha domu je nejen estetická záležitost, která dává stavbě tvar i pointu, ale hlavně konstrukce, která dům chrání proti všem povětrnostním vlivům. Je třeba ji chápat jako velmi důležitou část domu a podle toho k ní přistupovat již při návrhu tvaru a skladby, při volbě materiálů, ale i během samotné realizace.

Každá střešní krytina má předepsané základní parametry montáže, které vycházejí z jejího tvaru a velikosti. Jsou proto předepsány např. vzdálenosti latí, krycí šířka, doporučený i bezpečný sklon krytiny, způsob pokládky apod.

Vzdálenost latí

Pro správnou a bezproblémovou montáž střešní krytiny je doporučené mít typ vybraný ještě před dokončením krovu nebo před zadáním výroby střešních vazníků. Důvodem jsou předepsané způsoby laťování, které mohou zásadně změnit délky krokví nebo vazníků.

Velkou chybou je tedy na hotový krov teprve vybírat typ střešních tašek. Pokud již není možné krovy délkově upravit, často se pak stává, že se vybrané tašky na krokve nebo vazníky nevejdou a pokrývač pak hledá náhradní a většinou nestandardní řešení, které může ovlivnit i funkčnost střešního pláště.

Průměrná krycí šířka

Dalším důležitým parametrem je tzv. průměrná krycí šířka tašek. Výrobce udává skladebnou šířku tašek, která vychází z jejich základního výrobního rozměru. Při pokládce je pak potřeba zohlednit i výrobní tolerance a další nepřesnosti.

Proto je nutné si nejdříve průměrnou krycí šířku vyměřit. U střešních tašek od KM BETA se postupuje následovně – 11 tašek se zavěsí na střešní lať tak, aby do sebe jednotlivé drážky zapadaly.

Tašky se roztáhnou na největší možný dosah za podmínky, že nedojde k uvolnění spojů v drážkách. Změří se krycí šířka 10 tašek v roztaženém stavu Cwd. Tašky se stlačí na nejmenší možný dosah a změří se krycí šířka 10 tašek ve sraženém stavu Cwc. Pak se průměrná krycí šířka vypočítá.

Průměrná krycí šířka = (Cwd + Cwc) / 20

Tento rozměr se následně na latích po celé délce krovu vyznačí, a tím je určeno, kde mají tašky při pokládce začínat a končit. Nesmí se také zapomenout na vyměření pravoúhlého směru pokládky tašek.

Tento postup je velmi důležitý proto, aby jednotlivé tašky měly mezi sebou dostatečnou vůli a mohly dilatovat při změnách teplot ovzduší, což umožňuje vůle ve svislých zámcích tašek.

Skladba střešního pláště

V současné době, kdy se často realizují obytné půdní prostory, je pro dlouhodobou funkčnost střechy také velmi důležitá správná volba celé skladby střešního pláště.

Pokud totiž nebudou správně navrženy a provedeny všechny vrstvy, bude podkroví zatěžováno nežádoucí vlhkostí. K nejdůležitějším částem patří větrání pláště a návrh doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV), včetně její realizace.

Větrání

Důležitou vrstvou ve skladbě je větraná mezera mezi krytinou a fólií. Doporučuje se realizovat ji v tloušťce minimálně 40 mm (od spodního líce latí k fólii). U velkých a tvarově složitých střech se musí větraná mezera navrhnout výpočtem.

Tato vrstva je vytvořena pomocí kontralatí, které zároveň připevňují střešní fólii na krov. Přívod vzduchu musí být zajištěn v místě okapní hrany (nejčastěji pomocí větracích pásů a mřížek) a odvod je přes větrací tašky a hřeben.

DHV – doplňková hydroizolační vrstva

U dnešních staveb má DHV nezastupitelnou úlohu při ochraně všech prostor pod střechou. Proto je také velmi důležité navrhnout a zrealizovat správnou skladbu podle konkrétní střechy a umístění stavby. Pro její návrh nestačí pouze sklon střechy, ale jsou důležité i další parametry.

Nejdůležitějším je ten, který řeší skladbu podle toho, co je přímo pod střechou. Pokud je pod ní obytné podkroví (i bungalov je určitá forma obytného podkroví), je potřeba zvolit tu nejlepší kvalitu ochrany. Další parametry, které ovlivňují volbu skladby pláště, jsou spád, tvar a velikost střechy, klimatické poměry, místní poměry.

Tyto okolnosti pak mají zásadní vliv na výběr jak typu střešní fólie, tak i její aplikace s dalšími doplňky. Fólie by měla hlavně při nízkých spádech střechy (často u bungalovů) ležet na pevném podkladě, což je buď tuhá tepelná izolace, nebo bednění (nejlépe prkenné, nikoliv neprodyšné OSB desky).

Podklad je důležitý z dlouhodobého hlediska, aby se časem fólie neprohýbala a nerozlepily se spoje, které zajišťují její těsnost. Fólie musí být u okapní hrany položena a přilepena na okapní plech. U nízkých spádů je také důležité vzájemné slepení pásů fólie ve všech směrech a podtěsnění kontralatí.

Střešní doplňky

Kromě správně provedené skladby střešního pláště, jeho funkčnost také významně ovlivní i použití doplňků střešní krytiny a jejich osazení.

V dnešní době jsou nejpoužívanější a již standardně ke všem typům krytiny dodávané speciální prostupové tašky (např. pro odvětrání kanalizace, koupelen a WC nebo digestoří, pro antény, průchody kabelů a potrubí), okrajové tašky, držáky kominických lávek apod.

Střešní doplňky je také potřeba správně osadit a ukotvit do plochy střechy (všechny musí být přikotveny ke střešním latím), což je velmi důležité pro jejich ochranu proti povětrnostním vlivům.

Doplňky vystupující nad povrch krytiny (hlavně odvětrávací tašky) se doporučuje umísťovat co nejblíže ke hřebeni střechy, aby je nepoškodil sjíždějící sníh, v opačném případě je potřeba použít protisněhové opatření a ochránit je.

Veškeré průchody skrz střešní fólii je nutné dobře upevnit a utěsnit nejlépe systémovými prvky. U anténních tašek je zase nutné stožár pevně ukotvit k nosné konstrukci krovu.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 4/2019.