Nová střecha pro kostel sv. Augustina v Syrovicích

Kostel svatého Augustina v Syrovicích u Brna se po mnoha desetiletích dočká nové střechy. Ta původní sloužila svatostánku předlouhých sto let, nyní však nastal čas na její výměnu. Z finančních důvodů je rekonstrukce rozdělená do několika etap, takže nová krytina se pokládá postupně na jednotlivých částech střechy oddělených úžlabím. 

Rekonstrukce střechy je zásadním a náročným zásahem do stavby, který ji mění nejen z technického, ale i estetického hlediska. Pokud se však jedná o rekonstrukci střechy církevní či památkově chráněné budovy, bývá to ještě složitější. Ve snaze zachovat původní působení střechy i celého objektu jsou přípustné pouze minimální změny oproti původním tvarům. Tyto budovy bývají navíc nejčastěji pokryty taškami bobrovkami, krytinovou taškou z pálené hlíny, která patří k historicky nejstarší a nejrozšířenější pálené střešní krytině u nás. Vzhledem k menším rozměrům těchto tašek se celá pokládka prodlužuje.

Právě takovou rekonstrukcí nyní prochází střecha kostela svatého Augustina v Syrovicích na Brněnsku, který byl postaven roku 1775 Marií Cecílii ze Sekenberka. Kostel svatého Augustina má valbovou střechu ve tvaru kříže a jeho původní krytinou je pálená krytina bobrovka. Rekonstrukce střechy byla z finančních důvodů rozdělena do několika etap a pokračuje se vždy po jednom křídle křížového půdorysu, rozděleného úžlabím. Pro rekonstrukci byla jako nová střešní krytina vybrána pálená střešní taška bobrovka o rozměrech 18 × 38 cm od firmy Tondach, vyrobená v závodě Blížejov. Práce na sledované části rekonstrukce prováděla zkušená místní pokrývačská firma Střechy Badin z nedalekých Prštic.

Demontáž původní krytiny
V první fázi rekonstrukce probíhala demontáž původní krytiny, která byla podle odhadů odborníků i podle slov místního faráře stará přibližně sto let. Kdo krytinu vyrobil, se bohužel zjistit nepodařilo, jelikož na taškách nebyla žádná insignace. Pomocí shozů byla původní krytina dopravována do kontejnerů. Pak se mohlo začít s demontáží původního laťování.

Recyklaci staré krytiny usnadnil fakt, že se jednalo o pálené tašky, tedy čistě přírodní materiál. Z něj se dá následně vyrobit například antuka.

Vyrovnání krovu
Již při odstraňování latí bylo zřejmé, že krovy jsou po dlouhých letech propadlé a bude nutná i částečná oprava krovu. Výměna celých trámů naštěstí nebyla nutná. Vše vyřešilo několikanásobné vyrovnání krovů pomocí podložení latí a krokví, což ovšem podstatně zpomalovalo práci pokrývačů (obr. 2). Bylo totiž nutné pečlivě měřit každou montovanou střešní lať tak, aby výsledná střešní plocha byla rovná, bez jakýchkoliv zvlnění.

Instalace střešních latí
Jednou z výhod při rekonstrukci střechy pomocí posuvných pálených tašek je možný rozptyl v laťování až několik centimetrů a nejinak tomu je i u bobrovky. Díky dostatečnému sklonu střechy bylo možné použít i horní hranici vzdálenosti latí doporučených výrobcem (obr. 3). Posuvné pálené střešní tašky umožňují rozměření vzdálenosti od první lati u okapu a hřebene a použití stejného laťování v celé ploše, aniž by bylo nutné tašky u hřebene upravovat řezem.

Po instalaci střešních latí byly namontovány nové háky, žlaby, kotlíky, svody a plechové úžlabí. Vše v měděném provedení (obr. 4). Právě úžlabí odděluje původní krytinu na částech střechy, které zatím rekonstruovány nebyly, od nově pokládaných částí střechy. V místech styku původní a budoucí nové krytiny bylo potřeba pracovat zvláště pečlivě, aby nedošlo ke zbytečnému porušení tašek sousední plochy.

Položení nové krytiny
Po dokončení laťování již přišla na řadu pokládka tašek bobrovek v šupinovém krytí. Spotřeba bobrovek se pohybuje okolo 36 kusů na metr čtvereční, proto je pokládka krytiny z těchto tašek časově i fyzicky náročnější, než tomu je u tašek větších formátů. Obzvláště náročná je pak pokládka v nároží nebo úžlabí, kde se každá taška musí řezat a přichytávat drátem (obr. 5).

Pokládka hřebenáčů
Pokládka hřebenáčů na kostelích a památkově chráněných budovách se provádí na mokrý způsob do maltového lože. Nejinak tomu bylo i v případě kostela svatého Augustina v Syrovicích (obr. 6 a 7).
Hřebenáče byly pokládány zplna do pokrývačské malty (obr. 8). Tím samozřejmě vznikal problém s odvětráváním střechy v oblasti hřebene, který byl ale eliminován díky pravidelně rozmístěným plechovým větracím vikýřkům a otevřené věžičce uprostřed střechy (obr. 9). Prováděcí firma tak splnila technické požadavky výrobce na montáž tašek.

Obr. 4 Měděné svody	Obr. 5 Pokládka a přichytávání tašek v úžlabí
Obr. 6 a 7 Pohled na nároží střechy kostela před pokládkou hřebenáčů
Obr. 8 Pokládka hřebenáčů do pokrývačské malty	Obr. 9 Pravidelně umísťovaný větrací vikýř zajišťuje správné odvětrání střechy.

Závěr
Druhá etapa rekonstrukce střechy kostela byla provedena v celkem krátkém čase čtrnácti dnů. Největším úskalím se ukázala nevyrovnanost původních krovů. S největší pravděpodobností nebyla její příčinou nepřesnost práce našich předků, ale ani stárnutí – zub času. Nejpravděpodobnější příčinou vychýlení původních krovů byla jedna z největších a nejznámějších tankových bitev na našem území na konci druhé světové války, která se odehrála 24. dubna 1945 právě v okolí Syrovic u Ořechova a zahynulo v ní přibližně 1 400 vojáků. Dnes stojí na místě bitvy památník Syrovice.

Nezbývá než doufat, že práce na rekonstrukci dalších částí střechy kostela svatého Augustina v Syrovicích budou brzy pokračovat a dominanta obce tak opět získá svou důstojnou tvář (obr. 10).

Rudolf Prus
FOTO: archiv firmy Tondach Česká republika

Autor pracuje jako vedoucí technického úseku ve společnosti Tondach Česká republika, s. r. o.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.