Vegetační střechy zlepšují prostředí měst
V současné době žije polovina obyvatel naší planety a tři čtvrtiny Evropanů ve městech a městských aglomeracích. Právě jich se bytostně týká měnící se poměr velikosti ploch pokrytých vegetací a ploch zastavěných.
S tím úzce souvisí zhoršování životních a hygienických podmínek městského obyvatelstva vlivem nedostatku zeleně, narůstajícího hluku, polétavého prachu, emisí, smogu, světelného znečištění, špatného hospodaření s pitnou vodou, vlivu vysokofrekvenčních technologií, atd. Jednou z možností, jak tento stav změnit, je nahradit zeleň, která byla odejmuta místu zástavbou, objektem se zelenou vegetační střechou.
Nejedná se přitom o nějakou převratnou novinku, neboť vegetační (zelené) střechy jsou historicky známé, např. Visuté zahrady Semiramidiny. Jejich přínos pro současné životní prostředí již v některých státech docenili a u novostaveb uzákonili požadavky na realizaci zelených střech při překročení stanovené výměry střechy. Může přitom jít o jeden ze dvou druhů vegetačních střech.
Prvním z nich je extenzivní zelená střecha, která neslouží k pobytu obyvatel a plní pouze funkci ekologickou. Druhou je zelená střecha intenzivní, která mimo funkce ekologické slouží i k pobytu obyvatel. Kromě své funkce se oba druhy zelených střech liší skladbou souvrství, zatížením souvrství, náklady na realizaci, náklady na údržbu a typem vegetačního krytu.
Technický význam zelené střechy:
– snižuje teplotní výkyvy ve střešním prostoru, v důsledku toho snižuje náklady na vytápění v zimním období a na klimatizaci v letním období,
– zvyšuje životnost hydroizolace,
– zlepšuje požární bezpečnost objektu, neboť zatravněné střechy jsou považovány za nehořlavé,
– poskytuje ochranu proti elektromagnetickým vlnám vysokofrekvenčních technologií (základny mobilních telefonů).
Ekologický význam zelené střechy:
– vznik biotopů (umožňuje život drobnému hmyzu, ptactvu),
– ovlivnění vláhové bilance (zadržuje srážkovou vodu a zpomaluje její odtok, čímž snižuje riziko záplav a zároveň umožňuje její produktivní využití formou transpirace střešní vegetace),
– snižování prašnosti,
– zachycování těžkých kovů z ovzduší,
– zachycování oxidu uhličitého, který rostliny využívají během fotosyntézy,
– produkce kyslíku,
– působení proti vzniku vzdušných proudů, kdy přehřátý vzduch zvedá ze země usazené částice nečistot a škodlivin a částice následně vytvářejí mlhavé ovzduší (smog), čímž dochází ke snížení propustnosti slunečního svitu.
Jako každá činnost, ani budování zelených střech však není bez určitých rizik. Zejména dodatečné ozelenění střechy je po stránce technické a ekonomické náročnější, neboť je nutno řešit únosnost konstrukce na zatížení vegetačním souvrstvím a transportem substrátu.
Při celkovém hodnocení je ale přínos zelených střech veskrze pozitivní. Patří k nim úspory finančních nákladů v důsledku zlepšení životních podmínek obyvatel, snížení energetické náročnosti staveb, ochrana majetku před záplavami a zlepšení hospodaření s půdou. Jejich budování přináší ozdravění životního prostředí a klimatu velkých měst a průmyslových aglomerací.
Text a foto: uca
