Vlastní pokládka probíhá střídáním výplňových desek minerální izolace a montážních hranolů.

Budoucnost střešní izolace: jednoduchý, účinný, nadkrokevní systém

22. října 2018

Partneři sekce:

To, co stačilo na zateplení před pěti lety, dnes již nevyhoví a zateplení, které bylo v souladu s normami před 10 lety, je jen třetinové oproti platné normě ČSN 73 0540. Nejpřísnější požadavky na zateplení jsou u střech.

Požadavek na zateplení střech je vlastně vcelku logický – střecha má významnou plochu ve styku s exteriérem, a navíc teplý vzduch stoupá vzhůru a také akumulační schopnost většiny lehkých střešních konstrukcí je v poměru k jiným konstrukcím budovy malá. Díky těmto hlediskům dochází následně u střech i k největším tepelným ztrátám ze všech obvodových konstrukcí, které jsou závislé na rozdílu tepelného spádu mezi exteriérem a interiérem. Mezi faktory tepelných ztrát skrz střešní plášť je také nutné započítat dlouhovlnné radiace a sněhové pokrývky.

Střechy jsou pak slabým místem i z hlediska tepelných zisků, protože převážná většina energie ze slunce dopadá právě na ně. V porovnání se svislými konstrukcemi jsou náročnější i z konstrukčního hlediska – nesmí být zbytečně těžké, a tím mají i nízkou schopnost akumulovat teplo či chlad, a zbrzdit tak proces nežádoucího ochlazování či ohřívání (jako teplotní absorbent je naopak vhodné využívat těžkých obvodových stěn a příček). Správná volba materiálu izolace podkroví je proto vzhledem k tepelnému komfortu a úsporám energií klíčová – garantuje trvale kvalitní ochranu před nechtěnými energetickými ztrátami a zisky, a tím výrazně ovlivňuje přímé náklady na vytápění a chlazení.

Parobrzda uložená na předem připravené bednění.

Správná izolace střechy se vyplatí

Optimální tepelné ochrany a pohody lze dosáhnout při hodnotě součinitele prostupu tepla U ≤ 0,10 W . m^-2 . K^-1, což je doporučená hodnota pro pasivní domy. To odpovídá tloušťce izolačního materiálu až 430 mm (tloušťka může být i menší v závislosti na druhu použitého materiálu). Náklady na tepelné izolace zároveň činí jen asi 3–5 % investičních nákladů na vestavbu podkroví a vrátí se již za několik let díky nižším nákladům na vytápění. Daných 430 mm ovšem není rozměr, který bychom chtěli řešit mezikrokevní nebo podkrokevní izolací. Co se změnilo oproti minulosti, kdy stačily tloušťky mnohem menší, a jaké má tato změna řešení?

Zateplení a normy

Oproti minulosti je nutné zateplovat izolací, jejíž tloušťka se už výrazně (negativně) projeví na užitném objemu interiéru. Hlavním důvodem požadavku na tlustší izolace je, že roste spotřeba energií více než její prvovýroba a kvůli tomu stoupá i jejich cena. Zpětně pak vzniká tlak, aby se stavělo čím dál více elektráren, nebo se snížila spotřeba. Cesta snižování spotřeby je přitom v současnosti nejrealističtější volba. Také je snadněji proveditelná. Proto je právě zateplení oblastí, kde se dá ušetřit efektivně. Díky tomu už dnes platí velmi přísné normy a lze předpokládat, že do budoucna ještě o něco přísnější budou. Je přitom velmi pravděpodobné, že vzniknou i požadavky na tloušťky tepelné izolace mezi 400 až 600 mm – a kdo by se dobrovolně nechal obrat i o více než půl metru prostoru v interiéru?

Je tedy zřejmé, že kvůli tomuto trendu budeme nuceni opustit tradiční systémy zateplení střech, které dnes známe, a uvažovat o konstrukcích nových. Vkládat zateplení jen mezi krokve je již v současné době nevyhovující a i kombinace s dalším zateplením pod krokvemi začíná být pomalu nedostačující. Je tak zřejmě na čase porozhlédnout se po novém způsobu řešení – například v zahraničí je již zavedený a odzkoušený systém nadkrokevního zateplování.

Popis skladby
1 – Bednění, 2 – Parozábrana Isover Vario® KM Duplex UV, 3 – Hranoly Isover TRAM (MW nebo EPS), 4 – Výplňová izolace Isover, 5 – Kotvicí dvouzávitové kónické vruty Twin UD, 6 – Doplňková hydroizolace Tyvek Soft, 7 – Kontralatě 60/60 případně 2 × 40/60, 8 – Latě, 9 – Krytina

Proč si pořídit nadkrokevní izolaci

Chronologicky starší princip mezi- a podkrokevního zateplení ustupuje dnes již standardním systémům nadkrokevních izolací. Existuje pro to celá řada důvodů, a to zejména:

větší spolehlivost parotěsnosti a vzduchotěsnosti uzavření konstrukce
vyloučení vzniku tepelných mostů – vrstva tepelné izolace není přerušena krokvemi ani jinými konstrukcemi (10–20% úspora oproti pod- a mezikrokevnímu zateplení)
úspora prostoru v interiéru (např. krokve 160 mm, izolace 260 mm = 100 mm k dobru)
otevřený podhled v interiéru, přiznaná dřevěná konstrukce střechy bez dalších zbytných vrstev
rychlá montáž – systém zateplení nad krokvemi je snazší a rychlejší na provedení, zcela odpadá instalace pomocných konstrukcí podhledů pod krokvemi
snížení rizika poničení parozábrany průnikem kotvení podhledů, zásuvek ad.
eliminace chyb instalace tepelné izolace a parozábrany ve styku s tvarově složitými konstrukčními prvky krovů (kleštiny, světlíky ad.)
možnost kombinace se systémy zateplení mezi a pod krokvemi
minimalizace akustických mostů – krokve se stávají vlivem své tuhosti akustickým mostem, díky kladení izolace nad krokve můžeme dosáhnout již u tloušťky izolace 200 mm vzduchové neprůzvučnosti R_W ≥ 52 dB
tloušťka 280 a 320 mm tohoto systému splňuje i doporučenou hodnotu pro pasivní stavby

Vzduchotěsnost

Při správné aplikaci izolace je rovněž třeba vzít v úvahu, že vzduchotěsnost je nutnou podmínkou pro dosažení minimalizace tepelných ztrát. Každá netěsnost znamená výrazné tepelné ztráty. Maximální vzduchotěsnosti lze dosáhnou jen provedením parotěsných konstrukcí a jejich spojů. Vše je na závěr vhodné ověřit Blower Door testem.

Zateplení a dodatečné zateplení

Samotný trend zvyšující se tloušťky zateplení přitom lze zohlednit nejen u novostaveb, ale i u půdních vestaveb. Dodatečné zateplení budovy nebo její části vyžaduje jednorázové náklady, které v případě půdních vestaveb tvoří pouhých 4 až 10 % z celkových investičních nákladů. Tato investice se však vrátí již během následujících let ve formě značné úspory energie nutné k vytápění.

U novostaveb je pak zateplení dáno legislativou, výhodné je ovšem i z čistě ekonomického hlediska. Podobně je tomu ale i u rekonstrukcí. Častým problémem je však fakt, že návratnost investice u rekonstrukce není tak zřejmá. Na několika konstrukcích ovšem byly provedeny výpočty ekonomické návratnosti a lze konstatovat, že úspora i návratnost je z výpočtů zcela zřejmá.

Systémy Isover

ISOVER vyvíjí nadkrokevní systém více než 15 let, současný inovovaný systém nabízí oproti starším verzím tato vylepšení:

Původní nosné trámky z minerální vlny byly nahrazeny polystyrenem. Touto změnou se docílilo výrazného vylepšení z tepelného hlediska – nový výrobek vykazuje hodnoty λ_D = 0,044 W . m^-1 . K^-1 oproti starému výrobku s EPS λ_D = 0,035 W . m^-1 . K^-1.
Kvůli sporům na stavbách byla uzpůsobena kontralať. Původní řešení vyžadovalo min. rozměr 50/60 mm, což vedlo ke sporům, jak kontralať přesně natočit. Nahrazení kontralatí 60/60 mm nebylo úspěšné – tyto latě bohužel nejsou běžně k dostání, a proto docházelo k použití dvou kontralatí o rozměru 40/60 mm. Toto řešení bylo i staticky ověřeno, jeho výhodou jsou nižší náklady i rychlost provádění.
Zvyšující se tlak na co největší tloušťku zateplení bez tepelných mostů se zasloužil o uvedení dvouzávitových vrutů o délce až 520 mm na trh. S vruty lze dosáhnout tloušťky zateplení až 360 mm, a tím vyřešit i zateplení pasivního domu.
Nejnovější modifikací je vylepšení unikátní parobrzdy Isover Vario®. Nová, vylepšená parobrzda Isover Vario® XtraSafe je opatřena speciálním rounem, které při kontaktu s krokvemi funguje podobně jako suchý zip. Díky této parobrzdě s proměnlivou hodnotou ekvivalentní difuzní tloušťky sd = 0,3–25 m získal systém další výhodu a v případě netěsností je schopen vysychat i směrem do interiéru. V létě se navíc vlastnosti vrstvy vlivem změn relativní vlhkosti vzduchu mění a ekvivalentní difuzní tloušťka se snižuje z 25 až na 0,3 m.

Víte, že?

Po roce 1989 se i v České republice začalo k bydlení více využívat i podkrovních prostor. Bylo to dáno jak tíživou bytovou situací, tak i nastupujícím módním trendem – a právě proto vznikl požadavek na zateplování podkrovních prostor. Nejdříve se tepelná izolace vkládala jen mezi krokve, které měly často výšku nepřesahující 180 mm. Po několika letech již toto zateplení nevyhovovalo normám a izolace se začala dávat i pod krokve. To se dosud děje. Minimální tloušťky zateplení, které vyhovují normám, se ovšem začínají blížit 300 mm. To už je výrazný zásah do objemu obytného prostoru interiéru. Nadkrokevní izolace je tak logickým krokem, jak splnit normy a uchránit místo v interiéru.