ASB Stavebnictví Střecha Zateplení střechy

Chybějící detaily v projektu a jejich důsledek v praxi

11. dubna 2018

Partneři sekce:

Realizace staveb (novostavby, rekonstrukce apod.) jsou prováděny dle projektové dokumentace zpracované odborně způsobilou osobou pro vydání povolení ke stavbě. Tato dokumentace není realizační – provádějící dokumentací. Realizační – prováděcí dokumentace se většinou neprovádí. Některé rekonstrukce, obvykle výměny krytin a zateplení se provádějí realizačními firmami bez projektové dokumentace. V tomto případě realizační firma nahrazuje funkci projektanta.

Jaké jsou důsledky absence provádějící dokumentace, projektanta a odborných znalostí při návrhu a realizaci nadkrokevního zateplení tepelnou izolací puren PIR.

Okapová hrana – novostavba musí splňovat normové požadavky dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov doporučené hodnoty pro šikmé střechy se sklonem ≤ 45°, U_rec20 = 0,16 W/m²K (nízkoenergetický dům) nebo pro pasivní dům U_pas = 0,15-0,10 W/m²K. Krokev musí být zakončena na pozednici. Pokud se požaduje přesah přes obvodovou konstrukci, provede se tzv. přídavnou krokví. S řešením okapové hrany je nutné řešit i napojení parozábrany na obvodové konstrukce, volit správný druh parozábrany, lepení a způsob provedení.

Okapová hrana – rekonstrukce musí splňovat normové požadavky dle ČSN 73 0540 požadované hodnoty pro šikmé střechy se sklonem ≤ 45°, U_N20 = 0,24 W/m²K. Krokev může procházet přes obvodové zdivo.

Štítová hrana – pokud střešní konstrukce přesahuje přes štítovou hranu, je nutné zajistit, aby pohledové bednění neprocházelo z interiéru a do exteriéru. Parozábrana musí být vzduchotěsně napojena na obvodovou konstrukci. V projektu i při realizace je tento detail zcela opomíjen a důsledky jsou následně velice závažné.

Dochází k infiltraci studeného vzduchu přes spoje a okolo palubek do interiéru. Dřevěné bednění je velikým tepelným mostem.

Komín – napojení parozábrany a poj.hydroizolace na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail. Vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínových těles musí být taková, aby jejich povrchová teplota nepřekročila teplotu 85 °C. Povrchová teplota na hořlavých materiálech je ovlivněna typem komínového tělesa a teplotou spalin.

Každá dokončená komínová konstrukce musí být dle platných předpisů opatřena identifikačním štítkem, který kromě jiného musí obsahovat teplotní třídu komínu a minimální vzdálenost pláště komínu od hořlavých konstrukcí nebo materiálů. V případě nesystémového komínu přebírá odpovědnost za komín jako celek realizátor.