Tepelná izolace proti přehřívání podkroví
Letošní léto bylo extrémně teplé. Teploty v interiérech stoupaly na 30 °C a pobyt uvnitř budov se stával nesnesitelným. Z hlediska letního období jsou nejvíce zatíženy podkrovní prostory se střešními okny a orientací na jih.
Podkrovní bydlení se realizuje obvykle pod šikmou střechou, kterou tvoří dřevěný krov se střešní krytinou a tepelnou izolací z minerální vlny uloženou mezi a pod krokvemi nebo z izolace PIR uložené nad krokvemi (takzvané nadkrokvové zateplení). Řešení letního přehřívání je v protikladu se zimním obdobím a představuje složitou problematiku. Snížení vnitřní teploty se snadno dosáhne instalováním klimatizace, která je však z energetického hlediska velmi náročná a nevede k úsporám.
Teplotechnická norma ČSN 73 0540-2/Z1: 2016: Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky ukládá, aby nejvyšší teplota vzduchu v místnosti byla v letním období +26 °C a nebylo nutné používat klimatizaci (platí pro byty a bytové domy). Letní extrémní horka za poslední roky mají stoupající tendenci, a proto by bylo třeba zamyslet se už v projektové přípravě, jak by bylo možné zmírnit extrémní teplo v interiéru.
Co ovlivňuje teplotu v podkroví?
Teplota pod střešní krytinou může dosahovat až +80 °C. Jaká bude teplota pod střechou, závisí na orientaci místností, počtu a velikosti oken, sklonu oken, zastínění, skladbě střešního pláště a druhu střešní krytiny, akumulační schopnosti stěn a podlah i na možnosti větrání. Nejslabším místem z hlediska přehřívání jsou střešní okna. Ta jsou umístěna v rovině střechy a umožňují celodenní oslunění. Při otevření zároveň umožňují pronikání horkého vzduchu ze střešní krytiny do interiéru.
Sluneční záření velmi snadno prochází přes skleněné okenní výplně a dopadá na podlahu (stěny). Ochranou před přehříváním přes střešní okna jsou venkovní rolety, které však snižují pronikání denního světla do interiéru.
Obr. 1 Teplota pod kontralatí +66,7 °C
Jak zabránit přehřívání?
Šikmé střechy jsou navrhovány jako lehké střešní konstrukce s velmi účinnou vrstvou tepelné izolace, aby se dosáhlo velmi malého prostupu tepla v zimním období, ale jsou málo účinné proti zpomalení prostupu tepla v létě.
Nejúčinnější tepelnou izolací z hlediska pronikání tepelného sálání je tepelná izolace na bázi polyizokyanurátu (PIR) s uzavřenou buňkovou strukturou s hliníkovým povrchem na obou stranách desky. Přičemž se doporučuje kombinace tepelné izolace PIR s materiály s vysokou objemovou hmotností a akumulační schopností, např. s dřevěným bedněním, deskami OSB, dřevovláknitými deskami apod.
Obr. 2 Skladba střešní konstrukce s nadkrokvovým zateplením s použitím tepelné izolace PIR
Cílem zabránění nadměrnému přehřívání interiéru je zpomalit prostup tepla střešní konstrukcí tak, aby bylo nejvyšší denní teploty dosaženo ve vnitřním prostoru až tehdy, když se v exteriéru ochlazuje. Je třeba si zároveň uvědomit, že rozpálená pálená nebo betonová střešní krytina přenáší teplo sáláním přes vzduchovou odvětrávací mezeru do tepelněizolační vrstvy.
Pro zlepšení tepelné pohody v letních měsících se proto doporučuje aplikovat v nadkrokvovém zateplení střešní konstrukce na dřevěné bednění tepelněizolační desky PIR s hliníkovou fólií (ne s hliníkovopapírovým povrchem) na obou stranách a se spojováním na pero a drážku nebo ozub. Měření na konkrétní stavbě prokázalo, že při použití doporučené skladby teplota v interiéru ani při vysokých venkovních teplotách nepřesáhla hodnotu +27 °C.
TEXT: Ing. Luděk Kovář, puren GmbH
FOTO: archiv autora
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 5/2017.
