Zelené bydlení – střešní zahrady
Pojem zelené bydlení nemusí vždy znamenat pouze ekologické vytápění či dům postavený z materiálů šetrných k životnímu prostředí. Tento termín může značit také spojení architektury a živých rostlin, a to nejen po stránce estetické, ale i praktické a funkční.
Zelené střechy
Jednou z takových možností jsou zelené střechy, dnes už velmi často využívané nejen u veřejných či firemních budov, ale také u obytných domů. Do kategorie bydlení ohleduplného k přírodě patří již z obecného hlediska – v městských zástavbách rozšiřují zelené plochy a zlepšují klima tím, že zvyšují množství kyslíku a současně pohlcují prach a hluk.
Současně vsakují a zpět do ovzduší odpařují velké množství srážkové vody, která zvlhčuje vzduch a ochlazuje budovu, a jinak by odtekla bez užitku do kanalizace. Mají však i technické přednosti – chrání konstrukci střechy i její izolační vrstvy před extrémními výkyvy teplot a účinky UV záření, čímž nejen prodlužují životnost celé střechy, ale také zlepšují klima v místnostech pod ní.
Historie zelených střech sahá až do antického Říma, jejich pokračováním byly terasovité zahrady v jižní Evropě, ale znají je i ve skandinávských zemích. Tam to byly zpočátku spíše travnaté, velmi dobře odvodněné střechy z drnů, zajištěných proti sesutí. V Čechách se začaly vegetační střešní zahrady realizovat v polovině 19. století. Některým z nich se můžeme dodnes obdivovat – například na zámku Konopiště nebo na konírně v Lipníku nad Bečvou.
Typy zelených střech
Zelené střechy lze přehledně rozdělit podle nezbytnosti jejich údržby na střešní zahrady intenzivní – a to jednoduché či náročné, a extenzivní. Extenzivní střechy jsou častější, jejich předností je relativně nízká hmotnost, možnost osázet střechu zelení i dodatečně, bez narušení její statiky, výhodou je i nižší finanční náročnost. Tento typ střešní zahrady je vhodný pro sklon střech do 20°, maximální výška souvrství je 150 mm. Pro osázení slouží většinou nízké a plošně rostoucí druhy odolných trvalek, především suchomilných skalniček, které se dobře množí, plochu dále zarůstají a jsou odolné vůči vysokým teplotám či mrazu. Tento typ zelených střech je v podstatě bezúdržbový, čas od času je nutné zkontrolovat čistotu odtokových kanálů. Nežádoucímu množení plevelů brání jak drsné klima, tak rozrůstání vysazených rostlin.
Intenzivní střešní zahrady
O intenzivní střechy je, jak název napovídá, nutné pravidelně pečovat. Osázeny jsou nejen nízkými trvalkami, ale i menšími keři či stromy, jejich součástí bývá i pěstěný trávník. Výška vegetačního souvrství může dosahovat 300 mm až zhruba jednoho metru. Rostliny vyžadují neustálou péči, dostatek vláhy i živin.
Tento typ vegetačních střech je možné vybudovat pouze na plochých střechách. Oproti extenzivním střešním zahradám jsou intenzivní střechy mnohem těžší, svým charakterem se podobají klasickým zahradám, v případě, že je chceme budovat dodatečně již na dokončených stavbách, je proto nezbytný i statický posudek.
Realizace intenzivní zelené střechy je finančně náročnější, nejen pokud jde o množství potřebného materiálu, ale především kvůli samotné konstrukci střechy. S vyšší zátěží je třeba počítat již v projektu, dodatečné vyztužování konstrukce není vhodné.
Přidanou hodnotou budov se zelenými střechami jsou kromě jiného i plochy, které lze využívat jako pobytové nebo přímo jako zahrady k relaxaci a odpočinku. Současně se stávají harmonickým biotopem, neboť nabízejí útočiště i broukům či ptákům.
Dana D. Daňková
Foto: Rigi – zelené stavění, Marigreen, Stavcom, Luuk Kramer, Copijn, VenhoevenCS
