Zelené střechy: šance pro budoucnost
Městské prostředí se vyznačuje velkým množstvím zastavěných a zpevněných ploch, které negativně ovlivňují mikroklima, kvalitu půdy a koloběh vody. Nízké albedo a znečištění ovzduší přispívají ke zvyšování teplot ve městech. Obecně platí, že teplota v městském prostředí je vyšší než ve volné krajině, tento jev se označuje jako tepelný ostrov města. Jednou z možností, jak zlepšit mikroklima ve městech, je využití vegetace. V místech, kde není kvůli husté zástavbě možné vysazovat zeleň do rostlého terénu, mohou být rostliny vysety či vysázeny na střechách budov.
Přínosy zelených střech a zelených fasád už byly nesčetněkrát popsány. Ochlazují okolí budov i budovy samotné, zadržují dešťovou vodu a odlehčují tím kanalizační sítě v přívalových deštích, snižují prašnost a hlučnost. Podporují také biodiverzitu živočišných druhů, vytvářejí příjemné prostředí k odpočinku a mají mnohé další výhody. To vše na plochách, které jsou dosud v drtivé většině nevyužité.
Pobytová terasa moderního objektu Svět techniky v Dolní oblasti VítkovicePobytová terasa moderního objektu Svět techniky v Dolní oblasti Vítkovice
Pozitivní účinek zelených střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly opak. Zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže nepříznivé vlivy okolí značně redukovat.
Nové standardy
V České republice dosud chyběl dokument, který by stanovoval zásady a požadavky pro navrhování, provádění a údržbu střech pokrytých vegetací. V září 2016 vydala odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně s podporou Ministerstva životního prostředí dokument Vegetační souvrství zelených střech – standardy pro navrhování, provádění a údržbu, který čerpá ze zahraničních norem obdobného zaměření a představuje první ucelený standardizující materiál pro zelené střechy v České republice.
Standardy popisují různé způsoby ozelenění, používané materiály a vegetaci a slouží jako doporučení pro projektanty, investory a zhotovitele zelených střech. Na dokumentu pracoval dva roky široký kolektiv autorů z výzkumných institucí i z praxe. Standardy se zabývají především vegetačním souvrstvím, které lze definovat jako soubor funkčních vrstev, které svými vlastnostmi a společným působením tvoří vhodné a trvalé prostředí pro život a růst rostlin.
V Dolní oblasti Vítkovice u moderního objektu Světa techniky vznikla pobytová zelená střecha o rozloze 2 000 m2
Funkční vrstvou se rozumí vrstva vegetačního souvrství plnící konkrétní funkci nezbytnou pro bezproblémovou trvalou existenci vegetace na střeše (viz tabulka č. 1). Stavební část standardů je zpracována s ohledem na rozsah publikace v omezené míře tak, aby poskytla základní technické informace o střechách s vegetačním souvrstvím. Standardy jsou k dispozici ke stažení zdarma na www.zelenestrechy.info.
Zelená paleta
Zelené střechy lze rozdělovat podle celé řady kritérií. Typ střechy ovlivňuje jak volbu konstrukčního řešení, tak i výběr rostlin. Na volbu vhodného typu vegetačního souvrství a formu vegetace mají rozhodující vliv následující okolnosti: způsob využití (bez využití, příležitostný pobyt osob, trvalý pohyb osob, provoz veřejnosti, provoz vozidel, soukromá nebo komerční zemědělská/zahradnická činnost), stavebně technické podmínky (nosnost stavební konstrukce, sklon, způsob odvádění srážkové vody, skladba střešního pláště), vlastnosti stavební konstrukce (použité materiály, průhyb), konkrétní podmínky stanoviště (například orientace ke světovým stranám, odraz světla nebo zastínění, větrná poloha, srážkový stín), výška objektu a jeho umístění v krajině (viditelnost střechy, namáhání sáním větru), v neposlední řadě pak také možnosti následné údržby (přístupové cesty, možnost využití mechanizace, likvidace odpadu, finanční stránka).
Pro střechu s proměnným sklonem byl využit zádržný systém se sítí a plastovými hnízdy.
Podle druhu použité vegetace se zelené střechy rozdělují na extenzivní, polointenzivní a intenzivní.
Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet
a lišit se od sebe podle podmínek stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám.
Vegetaci extenzivních zelených střech tvoří rostliny s vysokou regenerační schopností, které jsou schopné se přizpůsobit extrémním podmínkám stanoviště a udržet se v odpovídající kvalitě bez pravidelné zálivky, jen s minimální péčí. Mocnost vegetačního souvrství extenzivních zelených střech se pohybuje v rozmezí 60 až 150 mm.
Extenzivní zelené střechy jsou obvykle nepochozí, tj. vstup na plochy s vegetací je dovolen poučeným osobám pouze pro kontrolu a technickou údržbu. Nejčastější typy porostů extenzivních zelených střech jsou rozchodníky, další sukulenty, trávy a byliny, případně jejich kombinace.
Polointenzivní zelené střechy (také nazývané jednoduché intenzivní) tvoří přechodný typ mezi extenzivními a intenzivními střechami. Kromě vegetace vhodné pro extenzivní zelené střechy lze na polointenzivních zelených střechách využít i další rostlinné druhy, které mají vyšší nároky na skladbu vegetačního souvrství, zásobování vodou a živinami. Vyšší intenzita péče spočívá zejména v nutnosti závlahy v sušších obdobích roku.
Extenzivní zelená střecha na farmě
Ostatní pěstební zásahy výrazně nepřevyšují péči o extenzivní zelenou střechu (dvakrát ročně kontrola, odstranění nežádoucí vegetace, přihnojení dle typu substrátu a vývojové fáze porostu, případně pokosení). Mocnost vegetačního souvrství se u polointenzivních zelených střech pohybuje v rozmezí 150 až 350 mm. Nejčastější typy porostů polointenzivních zelených střech jsou trávy a byliny, trvalky, keře, případně jejich kombinace.
Vegetaci intenzivních zelených střech tvoří rostliny s vysokou estetickou a užitnou hodnotou, výběr je omezen těmi faktory prostředí, které nelze dostupnými technickými prostředky upravit. Mocnost vegetačního souvrství intenzivních zelených střech odpovídá velikosti a nárokům použitých rostlin a obvykle je vyšší než 300 mm. Povrch vegetačního souvrství bývá často modelován a v některých částech pak může být mocnost i nižší.
Intenzivní zelené střechy jsou obvykle pochozí nebo pobytové a bývají doplněné zpevněnými plochami a mobiliářem. Vyžadují samostatný zavlažovací systém. Intenzivní zelené střechy mohou zahrnovat téměř neomezenou rozmanitost výběru rostlin a designu, podobně jako zahrady na rostlém terénu. Případná omezení závisí na konkrétním objektu, lokalitě a stanovišti. Vegetaci intenzivních zelených střech tak mohou tvořit prakticky všechny typy porostů – trávník, trvalky, keře, stromy, i užitkové rostliny, včetně zeleniny a ovoce.
Vegetační vrstva je tvořena střešním substrátem, ve kterém rostliny koření a který je zásobuje vodou, vzduchem a živinami, čemuž odpovídají jeho fyzikální a chemické vlastnosti. Substrát se také podílí na zajištění dalších funkcí zelené střechy, zejména na zadržování a zpomalování odtoku dešťových srážek. V zásadě rozlišujeme dva typy střešních substrátů, a to sypané substrátové směsi a substrátové panely (například z hydrofilní minerální vlny).
Požadavky na vlastnosti střešního substrátu se liší podle typu vegetačního souvrství. Na intenzivních zelených střechách se požaduje substrát s větší hydroakumulační schopností, vyšším obsahem živin, s vyšší objemovou hmotností a vyšší vodní kapacitou.
Zelená střecha Nadace Partnerství
Na jednovrstvých extenzivních zelených střechách je velmi důležitá vysoká propustnost pro vodu, neboť na nich střešní substrát plní i funkci drenážní vrstvy a musí být schopen odvést veškerou přebytečnou vodu až k odvodňovacímu zařízení (na vícevrstvých střechách substrát odvádí přebytečnou vodu do drenážní vrstvy). Substráty pro extenzivní vícevrstvou skladbu mají vyšší vodní kapacitu a nižší obsah vzduchu než substráty pro jednovrstvou skladbu.
Střešní substráty by měly mít nízký podíl jemných vyplavitelných částic, které tvoří prachové a jílovité částice s průměrem menším než 0,063 mm. Střešní substráty by dále měly mít nízký podíl klíčících semen plevelů nebo jejich oddenků. Substrátové směsi se vyrábějí především z minerálních komponentů, které se vyznačují dobrou hydroakumulační a drenážní schopností, a jsou proto vhodnější než zeminy. Částice by neměly být větší než 12 mm při mocnosti vegetační vrstvy do 10 cm a než 16 mm při mocnosti nad 10 cm.
Ubráno na zemi, vráceno na střechách
Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlásilo novou konti-nuální výzvu v programu Nová zelená úsporám. Vedle stávající dotační nabídky pro rodinné a bytové domy se program nově rozrostl o dotace na budování zelených střech. Podpora je poskytována na výstavbu extenzivních a polointenzivních zelených střech.
Intenzivní zelené střechy mohou být podpořeny pouze za předpokladu zajištění závlahy z jiných zdrojů, než z veřejné vodovodní sítě (například akumulace dešťové vody z okolních ploch, využití šedé vody). Na zelené střechy je poskytována podpora ve výši až 500 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy.
Extenzivní šikmá střecha na rodinném domě
Podmínkou pro poskytnutí podpory je dosažení těchto technických parametrů: minimální mocnost vegetačního souvrství (využitelná pro kořenění rostlin) musí být 8 cm; vegetační vrstva musí být tvořena střešním substrátem určeným pro daný typ zelené střechy; vegetaci musí tvořit minimálně pět trvale udržitelných rostlinných druhů; příjemce podpory zodpovídá za řádnou následnou péči a údržbu zelené střechy; vegetace v dobré kondici musí být po celou dobu udržitelnosti minimálně na dvou třetinách plochy zelené střechy; zelené střechy musí být navrženy v souladu s výše zmíněným dokumentem Standardy pro navrhování, provádění a údržbu – Vegetační souvrství zelených střech.
Jak dokazují výsledky soutěže Zelená střecha roku, přibývá v posledních letech i v České republice kvalitních střech pokrytých zelení. Není to jen z důvodů estetických, ale i ryze praktických, protože zelené střechy plní i funkci doplňkové tepelné a zvukové izolace staveb a snižují tepelné namáhání střešního pláště. Střechy pokryté zelení dokážou pojmout významné množství dešťových srážek, a tak významně přispívají ke snižování špičkového zatížení kanalizační sítě.
Vegetace extenzivní zelené střechy
Přínosy zelených střech jsou ukázkovým příkladem takzvané pozitivní externality, tedy situace, kdy jeden ekonomický subjekt svou činností prospívá ostatním, aniž by tyto ostatní subjekty za zvýšený užitek platily. Osvícení investoři a projektanti staveb tak část plochy zeleně, kterou sebrali na zemi, vrací na střechách.
Více informací a nové standarty ke stažení najdete na www.zelenestrechy.info.
TEXT: JANA ŠIMEČKOVÁ, ŘEDITELKA SVAZU ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ
FOTO: ARCHIV SOUTĚŽE ZELENÁ STŘECHA ROKU
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2017.
