Ošetřování spár z cementových a silikonových výplňových hmot
Na trhu je velké množství výrobků pro vyplnění spár obkladů a dlažeb. Stává se často, že prezentaci jejich vlastností provázejí omyly, a to jak na straně dodavatele, tak také na straně uživatele.
Cementové směsi pro vyplnění spár mezi kameny, cihlami či obklady se objevují od počátku 19. století, kdy na výrobu cementu z vápence obdržel patent Angličan John Aspdin. Přibližně před 30 lety se objevily první zušlechtěné výplňové hmoty, které zvyšovaly odolnost spáry na fasádách při změnách ročních období a teplot. Jejich hlavní složku při výrobě dnes obvykle tvoří portlandský cement. Teplotní odolnost flexibilních cementových spárovacích hmot se pohybuje v rozmezí –20 až +80 °C.
Oblíbeným mýtem je tvrzení, že zušlechtěné flexibilní cementové hmoty jsou vodonepropustné. Tyto hmoty bývají skutečně výrazně hutnější, než je tomu u běžných cementových spárovacích hmot, ale jejich „nepropustnost“ je jen omezená.
Hutnost je zajištěna buď výměnou plniva ve hmotě za jemnější (například místo písku je použita mramorová moučka, která nepoškrabe citlivý obklad při nanášení), nebo polymery, nebo se navíc upraví chování molekulové mřížky pomocí nanotechnologie (výrobek ve spojení s činidlem, například vodou, nabude na objemu). Jemnější plnivo nahrazující písek se používá pro spárovací hmoty určené do tenčích spár (do šířky 5 mm). Flexibilita hmoty umožňuje její použití nejen v interiéru a exteriéru, ale také na podlahové vytápění. Různé přísady polymerů způsobují mimo jiné hladkou texturu povrchu, která urychluje stékání vody a eliminuje tak vznik usazenin a plísní. Tímto zušlechtěním hmoty je zvýšena také stálobarevnost spáry.
Existují také rychleschnoucí varianty těchto spárovacích cementových hmot – pro spárování přírodního kamene, keramiky s velmi nízkou nasákavostí nebo pro spárování míst, kde je nutné uvést prostor brzy do plného provozu. Tyto jsou pak pochozí například již po dvou hodinách.
Působení čisticích prostředků
Cementové spárovací hmoty nejsou odolné proti trvalému působení kyselých čisticích prostředků, především chlóru. To znamená, že tyto čisticí prostředky mohou pronikat do spár obkladů a v závislosti na koncentraci je narušit. To vede k situacím, kdy se investoři obracejí na obkladačské firmy s reklamacemi na vymyté spáry v obkladech. Při odborném posuzování těchto závad se ve většině případů zjistí, že je spárovací hmota vyplavená například v místech pod sprchovou hlavicí a spáry mají porézní, pískovitý povrch.
Spárovací hmoty s vysokým podílem zušlechťujících polymerových přísad, ať už pro jemnou nebo širokou spáru, mají pouze malou nasákavost a jsou odolnější proti čisticím prostředkům než spárovací hmoty bez těchto zušlechťujících přísad. Některé čisticí prostředky ale bohužel narušují ve spárovací hmotě také tyto polymerové přísady.
Ošetřování obkladů
Pokud se keramický obklad a chromované vodovodní armatury po sprchování otřou do sucha houbičkou, tak se podstatně omezí usazování vápenatých sloučenin. Pro čištění keramických obkladů ve sprchách by se měly používat převážně neutrální nebo alkalické čisticí prostředky, které nepůsobí agresivně na spárování obkladů. Je nutné všímat si pokynů uvedených na příslušných etiketách. Formulace jako „nepoužívat na materiálech citlivých na působení kyselin, jako je například mramor“, „nepoužívat na mramor a vápenec“, „na smaltovaných vanách vyzkoušejte nejprve na méně viditelném místě“ a „s aktivní kyselinou citrónovou“ – vypovídají o agresivitě daného čisticího prostředku. Vyplatí se proto dodržovat pokyny pro použití uváděné výrobci čisticích prostředků v souvislosti s nejrůznějšími materiály.
Na bázi epoxidové pryskyřice
Řešením pro zvýšení odolnosti spáry proti chemickému působení ošetřovacích prostředků je aplikace spárovací hmoty na bázi epoxidové pryskyřice. Tyto hmoty pro současné lepení i spárování jsou nejčastěji ve dvou složkách určených ke smíchání.
Epoxidová pryskyřice (polyepoxid) má vysokou tvrdost, velmi dobrou přilnavost k podkladu a díky své hutnosti se používá pro lepení i spárování ve speciálních provozech s výskytem tuků, olejů a určitých koncentrací kyselin (automyčky, jídelny, výrobny lahůdek a podobně).
Pro tyto účely se zpravidla kombinují s polyuretanovými, rovněž chemicky odolnými izolacemi. Epoxidové spárovací hmoty odolávají teplotním rázům a jsou vhodné pro použití v interiéru i exteriéru (teplotní rozmezí –20 až +60 °C).
Tyto hmoty jsou proti běžným spárovacím hmotám dražší, časově náročnější při zpracování a jejich realizace vyžaduje odpovídající znalosti a speciální nářadí.
U epoxidových pryskyřic je také upřednostněna funkčnost před estetickým hlediskem, a proto je nabídka barevné škály na trhu obvykle o něco menší, než je tomu u cementových hmot. Z tohoto důvodu se spárování epoxidovými spárovacími hmotami v objektech soukromých investorů většinou neprovádí. Pouze ve sprchách bez sprchových vaniček se v poslední době prosazuje spárování podlah epoxidovými hmotami (většinou se jedná přibližně o 1 m2).
Silikonová spárovací hmota
Silikonové hmoty jsou jednosložkové, vulkanizují vzdušnou vlhkostí, mají vysokou teplotní odolnost (–40 až +180 °C) a používají se pro utěsnění spár v interiéru i exteriéru. Jsou měkce elastické a vytvářejí trvale pružnou spáru.
Spáry vyspárované silikonovou spárovací hmotou jsou fungicidní (brání vzniku plísní). Většinou se ale jedná o silikony finančně náročnější. K prodloužení životnosti všech silikonových spár přispívá po sprchování nebo koupeli jejich opláchnutí čistou vodou a následné otření do sucha.
Pokud se pružné spáry pravidelně čistí a místnost se dobře větrá, zůstane fungicidní účinek zachován po dlouhou dobu. Pokud je však v místnosti například vysoká vlhkost vzduchu nebo malý pohyb vzduchu, organické usazeniny ze zbytků mýdla, šamponu, sprchového gelu, přísad do koupele a podobně, je fungicidní působení spárovací hmoty omezeno.
Ing. Veronika Melicherová a archiv firmy
Foto: archiv firmy
Autorka je ředitelkou společnosti KIESEL, s. r. o.
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.
