Stropy jsou vodorovné nosné dělicí konstrukce, které rozdělují prostor budovy ve svislém směru na jednotlivá podlaží a určují celkový charakter nosné konstrukce budovy. Strop musí zabezpečit vodorovné vyztužení objektu. Charakter provozu budovy rozhodujícím způsobem ovlivňuje volba nosné konstrukce stropu.
Měření odolnosti povrchu podlah je možné provádět několika různými metodami, které jsou popsány v příslušných normách. Většina těchto metod však umožňuje měření pouze na laboratorních vzorcích, které ne vždy odpovídají reálnému stavu podlahy.
Podlahové konstrukce velmi často budí dojem, že jejich návrh a provedení jsou relativně jednoduché. Zkušenosti z realizací a z posudků vzniklých vad a poruch však svědčí o opaku.
Mnohé kvalitní a estetické keramické obklady po uložení ztratí svoji přitažlivost, v horším případě i funkčnost. Téměř vždy to však způsobuje u nás bohužel stále přítomná nedbalost při pokládce, neznalost nových materiálů a jejich vlastností i technologií při montáži. V příspěvku uvádíme nejčastější chyby při pokládce a některé problémy, které tyto chyby způsobují, neboť jen jejich eliminací zajistíme správný postup pokládky na základní typy podkladů.
Jednou z nejčastěji kladených otázek při dokončování instalace dřevěných masivních podlah je otázka „Lakovat, anebo olejovat jejich povrch?“ Jak tuto problematiku vidí odborník, který se podlahami prakticky zabývá, a člen Cechu podlahářů ing. Martin Podzimek?
Největší procento vad, které vznikají na keramických obkladech a dlažbách, lze přisuzovat právě dlažbám, jež jsou obvykle mnohem více mechanicky namáhány, než-li keramické obklady. Téměř vždy je na vině nedbalost při pokládce, způsobená často požadavkem na velmi rychlou výstavbu, neznalost nových materiálů, resp. práce s nimi a neznalost jejich vlastností i správných technologií při montáži. Příspěvek se snaží dokumentovat nejtypičtější vady keramických dlažeb, se kterými se lze setkat v praxi, a přináší základní způsoby jejich nápravy, resp. způsoby jejich zamezení.
Většina výrobců cihlářských zdicích prvků nabízí jako součást své nabídky i stropní systém. Zpravidla jde o takzvané polomontované stropy, které se liší v detailech. Základní dělení keramických stropů a stropních prvků pro stropní konstrukce je podle místa výroby.
Poruchy balkonů a lodžií se projevují různě. Jednou z poruch je i zatékání balkonů, které lze řešit technologií polyuretanových systémů. Technologie umožňuje realizovat opravy bez výraznějších zásahů do stávajících konstrukcí.
Podklad, na který se aplikuje cementový potěr, musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu a nečistot, dostatečně vyzrálý, bez zbytků starých nátěrů, respektive lepidel. V případě nečistého nebo nesoudržného podkladu je zapotřebí podklad upravit abrazivním čištěním nebo frézováním.
Sanaci dřevěných konstrukcí lze vykonat přímým zpevněním jednotlivých prvků (protézováním, příložkováním, výškovým nadstavením, aplikací uhlíkových vláken, ukotvením do ocelové konzoly apod.), jejich nepřímým zpevněním (podepřením, odlehčením apod.) nebo zpevněním konstrukčních celků (spřáhnutím formou dřevo – dřevo, dřevo – beton a jiných nosných soustav, stáhnutím ocelovými táhly apod.). Tento článek se zaměřuje na metody protézování, příložkování a ukotvení do ocelových konzol, které se uplatňují např. při sanaci stropů a krovů.
Cementobetonová deska tvořící poslední konstrukční systém průmyslových podlah nepůsobí ani v prostředí průmyslových hal nijak optimisticky. Proto se její povrch upravuje tak, aby zajišťoval nezbytné vlastnosti, jako jsou bezprašnost, zvýšená odolnost proti otěru, snadná omyvatelnost, protiskluznost, odolnost proti chemickým či jiným kontaminacím a především pěkný vzhled. Takto zhotovené podlahy se stále častěji objevují i v bytových či občanských prostorách.
Drátkobeton je speciální beton, který kromě běžných složek obsahuje i ocelová vlákna nebo drátky. Tato ocelová rozptýlená výztuž příznivě ovlivňuje technickofyzikální mechanické vlastnosti ztvrdlého betonu. Vlákna a drátky s průměry od 0,15 do 2,0 mm a délkami 7 až 75 mm se vyrábějí z uhlíkové nebo slitinové oceli.
Specifickým druhem obkladů je mozaika, můžeme z ní poskládat celé plochy, nebo naopak zdůraznit detail. Její přizpůsobivosti využijme na zaoblených a jinak atypicky upravených konstrukcích v interiéru i exteriéru.
Na zvýšení komfortu bydlení v obytném prostoru či zkvalitnění pracovního prostředí v provozních objektech má vliv i skladba podlahové konstrukce, která by kromě tepelněizolační schopnosti měla splňovat i příslušné akustické požadavky. Toho lze dosáhnout vhodným výběrem stavebních materiálů v součinnosti se správnou realizací podlahy.
Volbou vhodné povrchové úpravy sice nelze změnit kvalitu a tvrdost použitého dřeva, dá se však například upravit barevnost podlahy. Pokud zákazník zvolí parkety s klasifikací podle ČSN EN 13226 s vyšší pestrostí vzhledu, je možné barvu podlahy povrchovou úpravou sjednotit – buď zabarveným lakem, nebo ztmavením plochy olejem.
