Analýza příčin vad a poruch podlah s pružnou podlahovou krytinou

Výskyty poruch na podlahách s nášlapnou vrstvou z pružné podlahové krytiny vede k nutnosti jejich podrobné analýzy. V praxi se ukazuje, že velký podíl na poruchovosti má vlastní projektová dokumentace, nedostatečný technický návrh, nevhodná volba materiálu, použití špatné technologie, chybně navržené či provedené detaily a nevhodná údržba.

Vady a poruchy podlah při jejich projekto­vém návrhu i při návrhu jejich rekonstrukcí většinou souvisejí s nevhodným technickým řešením. Tyto poruchy se nejčastěji projevují v oblasti vlhkostního režimu a následně v poruchách nášlapné vrstvy podlahy. Je zřej­mé, že realizaci rekonstrukcí nelze provést podle jednoho universálního projektu.

Pro optimální řešení rekonstrukce je nutné se rozhodnout na základě znalosti konkrétních výchozích podmínek a také především v sou­ladu s provedeným stavebním průzkumem a na základě vniřních okrajových podmínek provozů, kam jsou podlahy navrhovány.

V praxi se ukazuje, že velký podíl na poruchovosti má vlastní projektová dokumentace, nedostatečný tepelně vlhkostní návrh, nevhodná volba materiálu, použití nevhodné technologie při provádění podlahy, chybná a nevhodná údržba atd.

Analýza hlavních příčin poruch a vad
Vliv projektové dokumentace

• nesprávná volba nášlapné vrstvy – nevhodný typ nášlapné vrstvy (nevhodné materiálové charakteristiky k danému účelu), nedostatečná tloušťka, chybí dilatační spáry, nevhodné řešení detailu;
• parotěsná zábrana – zcela chybí, nevhodná poloha, nevhodný materiál, nedořešený detail;
• podkladní vrstvy podlahové konstrukce – nejsou kluzně uloženy, jsou nedostatečně dimenzovány;
• nesprávný návrh tepelněizolační vrstvy – nesprávná tloušťka nebo umístění ve skladbě, nebylo vypracováno potřebné tepelnětechnické posouzení;
• výskyt tepelných mostů – v důsledku nedořešených detailů.

Vliv nevhodné volby materiálu

• nevhodné použití mokrých procesů v podkladních vrstvách, jejich nedostatečná tloušťka a pevnost (mokrý proces je závislý na počasí);
• druh tepelněizolačních materiálů: stlačitelnost, používány jsou většinou nasákavé materiály, nevhodné při delší rozestavěnosti;
• nekompatibilní lepicí hmota a její nedostatečné množství;
• homogenní pružná povlaková krytina: povlaková krytina dělená a celistvá; důsledky pro provozní podmínky interiéru.

Vliv okrajových podmínek

• působení změn teplot a vlhkosti i slunečního záření,
• agresivita prostředí,
• agresivita rostlin a živočichů,
• změna využití objektu (např. přechod ze suchého na mokrý provoz s jinou teplotou a relativní vlhkostí).

Vliv degradace materiálu

• degradace pružné podlahové krytiny,
• degradace některých tepelněizolačních materiálů (např. pěnový polystyren),
• degradace materiálů v důsledku zabudo­vání agresivního materiálu do skladby.

Vliv detailu
(koncepce řešení a realizace)

• tepelné dilatace materiálů způsobující trhliny (např. u stěn),
• nevhodně řešený detail u prostupujících konstrukcí,
• nerespektování průběhu dilatační spáry např. mezi dvěma objekty všemi vrstvami podlahového souvrství.

Vady z neodborné práce

• četné vady způsobené neodbornou prací i nevhodnými klimatickými podmínkami při realizaci podlahových vrstev,
• nedodržení závazných technologických postupů a přestávek (nepřípustná nepřesnost podkladu, vlhkost podkladu, nesoudržnost vrstev podlahy apod.),
• mechanické poškození povlakové krytiny při nedodrženém technologickém postupu.

a) hrboly	b) barevná nestálost
c) otisky	d) degradace prasklin

Praktická doporučení
Pro efektivní projektový návrh provádění i rekonstrukci podlah, a to nejen s pružnou podlahovou krytinou, lze shrnout zásady, které je nutné dodržet pro bezchybnou funkci podlahy, a pracovní postup. Projektové řešení podlahy musí obsahovat:

• materiálový a konstrukční návrh skladby podlahy,
• tepelnětechnické posouzení a vyhodnocení výsledků podle závazných tepelnětechnických kritérií,
• správný konstrukční a tepelnětechnický návrh detailů.

Bezchybný technologický postup pokládky spočívá v položení jednotlivých vrstev v souladu s charakteristikami použitých materiálů a v souladu s projektovým návrhem řešení detailů.

Příklady vad a poruchy podlahových konstrukcí
Nášlapná vrstva – kaučuková podlahovina o tloušťce 2 mm vykazovala poruchy ve formě bobulí, barevné nestálosti, otlaků nábytkem, rýh, degradace (prasklin).

Z důvodu vyšetření zdroje příčin poruch byla provedena chemická analýza v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Vzorky podlahové krytiny byly odebrány při místním šetření:

• vzorek 2a – líc,
• vzorek 2a – rub,
• vzorek 3a – líc,
• vzorek 3a – rub,
• vzorek 5a – líc,
• vzorek 5a – rub.

Odebrané vzorky z podlahové krytiny

Popis odebraných vzorků:

• 2a – kaučuková podlahovina z obytné místnosti,
• 3a – kaučuková podlahovina z obytné místnosti,
• 5a – kaučuková podlahovina – nová nezabudovaná.

Z každého vzorku byla provedena analýza vnitřní hmoty a obou povrchů – spodní vrstvy s lepidlem a horní pohledové vrstvy. Každá analýza byla 5krát opakována. Vzorek byl seškrábán skalpelem, nanesen na leštěnou ocelovou podložku a společně s ní vložen pod objektiv infračerveného mikrospektrometru. Vzorek nebyl před měřením chemicky upravován.

Odběr vzorku 3a	Sonda v místě odběru vzorku 3a
	Nepřípustná rovinnost podlahy

Výsledky infračervené spektroskopie
Hodnocené podlahové krytiny jsou ve všech případech tvořeny styrenbutadienovým kaučukem. Vzorky 2a a 3a vykazují úbytek aromatické složky, změkčovadla. Tento úbytek je výraznější ve srovnání se vzorkem 5a, tj. nepoužitou krytinou. Tato skutečnost výrazně mění tvrdost a pevnost materiálu. Současně s tím dochází k migraci barviva i anorganických plniv, jak naznačuje proměnná koncentrace anorganických složek.

Důsledkem této skutečnosti je barevná změna podlahoviny. Vzorek 2a je pokryt povrchovou vrstvou polyakrylátu. Původ této vrstvy nelze z infračerveného spektra identifikovat. Lepidlo použité pro lepení obou podlahovin (2a i 3a) je na bázi akrylátu. Avšak není možno zjistit, jaké rozpouštědlo bylo zvoleno při nanášení lepidla. Rozpouštědlo v průběhu tvrdnutí lepidla vytěká.

Relativní poměr aromatické a alifatické složky ve vzorcích kaučukové podlahové krytiny

Ve sledovaném objektu měly podlahy s kaučukovou krytinou o tloušťce 2 mm tyto vady: kaučuková podlahovina byla znehodnocena použitím nevhodné lepicí hmoty k podkladu, nedostatečnou tloušťkou lepicích vrstev (důkaz úbytku těkavé složky lepidla), v některých částech nepřípustnou nepřesnost podkladu, vlhkost podkladu při aplikaci podlahoviny již není možné zpětně zjistit – absence údajů o měření podkladu a montáž v zimních měsících tomu nasvědčuje.

doc. Ing. Šárka Šilarová, CSc.
Foto: autorka

Autorka působí na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Text byl zpracován za podpory MSM 6840770001.

Literatura
1. ČSN 74 45050:1994 – Podlahy – Společná ustanovení. Změna 1:1999, Změna 2: 2001, Změna 3: 2005.
2. ČSN EN 1817 Pružné podlahové krytiny – Specifikace pro homogenní a heterogenní hladké pryžové podlahové krytiny 2004.
3. ČSN EN 685 Pružné, textilní a laminátové podlahové krytiny – Klasifikace 2006.
4. ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Základní ustanovení z dubna 2005.
5. ČSN 73 0540-1, 3, 4 – Tepelná ochrana budov 2005, ČSN 73 054-2: 2007 – Tepelná ochrana budov – Funkční požadavky.