Lepení dřevěné podlahy
Při použití dřevěných podlahových krytin je třeba mít na paměti, že se jedná o přírodní materiál, který má tendenci smršťovat se nebo roztahovat. Z toho vyplývají zvýšené požadavky na kvalitu podkladu. Především je třeba vyvarovat se dutin či nerovností.
Příprava podkladu
Podklad musí být proto před zahájením kladení rovný, trvale suchý, bez trhlin a separačních prostředků, pevný v tahu a tlaku. Cementové potěry v požadované kvalitě není potřeba ve většině případů ošetřovat penetrací. Anhydritové podklady a anhydritové potěry se doporučuje zbrousit (zrnitost 16) a vzniklý prach odsát. Staré podklady a potěry z litého asfaltu je třeba po mechanických úpravách ošetřit epoxidovým nátěrem (vlhkostní uzávěra) nebo rychletuhnoucím polyuretanovým penetračním nátěrem. Nenasákavé a hladké povrchy, např. keramické dlaždice nebo teraco podlahy, je třeba důkladně očistit vhodným čisticím prostředkem a případně i přebrousit. Nerovnosti podkladu se doporučuje vyrovnat vyrovnávacím materiálem, který se nanese v tloušťce minimálně 2 mm.
Lepení podlahových prvků
Když je podklad vhodně připraven, lze přistoupit ke kladení dřevěných podlahových prvků. Nejdříve se několik podlahových prvků spojí dohromady. Je třeba se ujistit, že všechny díly k sobě dobře přiléhají. Po označení místa uložení podlahového prvku se celý zvedne, aby bylo možné na podklad nanést vrstvu lepidla. Doporučuje se použít speciální jednosložkové elastické lepidlo. Podle druhu parket se lepidlo nanáší rovnoměrně na podklad pomocí zubové stěrky. Nanáší se jen takové množství, které je možné pokrýt krytinou ještě před vytvrzením. Při nanášení lepidla je třeba zabránit potřísnění hran krytiny. Díly se kladou do naneseného lepidla a jejich přitlačením na podlahu se dosáhne pevného spojení. Vždy se začíná klást od stěny. Důležité je, aby prvky nebyly přiraženy těsně na stěnu. Zabrání se tím deformaci nebo vzniku netěsností. Optimální vzdálenost od stěny je 10 mm. Mezi podlahový prvek a stěnu je proto vhodné vkládat klíny. Ihned po uložení je třeba distanční klíny odstranit. Další podlahové prvky se spojují postupně. Tímto způsobem se pokračuje až do pokrytí celé plochy místnosti.
Vlhkost dřeva se přizpůsobuje vlhkosti vzduchu v místnosti, proto by se měly dřevěné podlahové dílce lepit za takových podmínek, které jsou co nejvíce podobné dlouhodobým klimatickým parametrům dané místnosti.
05 | Nalepení první sestavy
Podlahové prvky s perem a drážkou se začínají klást od stěny. Mezi stěnu a podlahové prvky se uloží distanční klín, kterým se dosáhne požadovanéhp odsazení 10 mm. Samotný prvek se položí do lepicího lože a důkladně se přitlačí. Je třeba zabránit přetečení lepidla na hrany.
Informace o materiálu:
Jednosložkové elastické lepidlo na lepení vícevrstvých dřevěných podlah a dubových masivních parket
Co budete potřebovat
- Jednosložkové elastické lepidlo Thomsit P 675, spotřeba: od 850 do 1 300 g/m2 (podle ozubení), plastová nádoba, 18 kg
- Epoxidový penetrační nátěr Thomsit R 755, spotřeba: přibližně 300 g/m2 (jeden nátěr), kovová nádoba, 7 kg (dvě složky)
- nebo Rychletuhnoucí polyuretanový penetrační nátěr Thomsit R 740, spotřeba: přibližně 80 až 120 g/m2 (jeden nátěr), plastový kanystr, 12 kg
- Parketové prvky
- Podlahová lišta
- Montážní lepidlo
- Nářadí a pomůcky: tužka, kladivo, přímočará pila, rukavice, distanční kliny, aplikační pistole na montážní lepidlo
zubová stěrka:
- ozubení B 11 – hloubka mezery mezi zuby 5 mm, šířka mezery mezi zuby 6 mm, šířka hlavy zubu 8 mm
- ozubení B 15 – hloubka mezery mezi zuby 6,5 mm, šířka mezery mezi zuby 5,5 mm, šířka hlavy zubu 7 mm
TEXT: připraveno ve spolupráci s Thomsit
FOTO: Thomsit
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.