Nezávislá podlaha

Pojem plovoucí podlaha už nikoho nepřekvapí. Možná však někoho zaskočí otázka, o co technicky v případě plovoucích podlah jde. Většina z nás tuší, že časem může takovou starší podlahu jednoduše vyměnit za stylovější, s měkčím došlapem nebo jinak kvalitnější, a přitom neztratí čas s náročnými stavebními úpravami. V současnosti už trochu pominulo poblouznění z výjimečnosti plovoucích podlah, stále však patří pro svoji cenovou dostupnost, jednoduchou instalaci a údržbu k nejvyhledávanějším.

Plovoucí podlaha se nechce vázat na stropní konstrukci a odstup si drží i od stěn. Není to její rozmar, ale strategie, jak se nedat ovlivnit fyzikálními či chemickými změnami v sousedících konstrukcích. To, že jí říkáme plovoucí, jen potvrzuje nezávislost takové konstrukce na stavebním celku. Nikdo a nic však neexistuje celkem bez souvislostí a aspoň malých závislostí. Za nespojitost plovoucí podlahy s ostatními částmi domu se skrývá skutečnost, že její jednotlivé vrstvy nejsou pevně spojeny s nosnými částmi budovy. Lamely stačí nacvakat či zaklapnout na suchý zámek do souvislé plochy, která se díky dilatační mezeře přímo nedotýká stěn, volně spočívá na podkladu a klidně tak vyrovnává svoje objemové změny při kolísání vlhkosti vzduchu v obytném prostoru.

Na povrchu
Vrstvené lamely mohou mít nášlapnou vrstvu nejen laminátovou, ale i z dřevěné dýhy, korku a linolea. Na trhu najdete i varianty polodřevěné nebo v kombinaci korek – dřevo. Kromě toho se tyto druhy plovoucích podlah vzájemně odlišují skladbou jednotlivých vrstev, tloušťkou lamely a izolačními schopnostmi. Podle kvality zpracování a vrstvení, výběru použitých materiálů, odolnosti nejvrchnější vrstvy proti oděru a poškrábání, délky záruky, ale i aktuálnosti dekoru v souladu s posledními trendy se mění jejich cena.

Laminátové plovoucí podlahy
Vznikly jako nenáročná alternativa dřevěných podlah a dosud většina z nich obsahuje 80 až 90 procent dřevní hmoty. Technologický vývoj a možnosti jejich vzhledových a kvalitativních obměn udělaly z původně levné napodobeniny „lepších“ podlah plnohodnotnou a vyhledávanou podlahovinu se širokou škálou materiálových a stylových obměn. Laminátové podlahy hned od začátku svojí existence zaujaly hlavně ty, kteří byli rozhodnuti mít novou, cenově dostupnou podlahu co nejrychleji. V porovnání s dřevěnými podlahami jsou přece jen na dotyk chladnější a tvrdší, chůze po nich může být tedy hlučnější. Kvalitnější druhy laminátových parket tlumí zvuky kroků protihlukovou vrstvou, která se po našlápnutí sice stlačí, ale díky tvarové paměti vzápětí vrátí do původního stavu. Takto se ztiší nepříjemný klepotavý zvuk vznikající při chůzi.

Dřevěné plovoucí podlahy
Spojují moderní způsob ukládání podlah zámkovým způsobem s renesancí používání vzrostlého dřeva v současném interiéru. I v tomto případě jde většinou o trojvrstvé podlahy, u nichž nášlapnou vrstvu o tloušťce 3 až 4 mm tvoří lakované tvrdé dřevo (buk, dub, javor, jasan, bříza, ořech, třešeň, mahagon, merbau apod.), střední, křížem přeloženou vrstvu borovicové nebo smrkové dřevo a spodní stabilizační vrstvu zabezpečuje dřevěná dýha. Odolnosti povrchu proti poškrábání se docílí vícenásobným vytvrzením lakem, závisí však i na druhu použitého dřeva. Lak charakter dřeva nezmění a při některých způsobech lakování se podlaha dokonce vzhledově zcela přiblíží tradičně olejovaným podlahám z masivu. Ke skladování nejkvalitnějších podlah není potřebné ani kladivo, stačí šikmo nasunout desky k sobě, zaklapnout a díly se samy uzamknou do pevného spoje.

Vrstva pod vrstvou Nášlapná vrstva tvoří povrch podlahy, po němž chodíme. Roznášecí vrstva se stará o rovnoměrné rozložení zatížení podlahy na větší plochu. Izolační vrstva vytváří bariéru vrchními vrstvami podlahy a konstrukcí stropu, zabezpečuje tepelnou, zvukovou a jinou pohodu v interiéru a při dotyku s podlahou.

Korkové plovoucí podlahy
Pro jejich elasticitu je vyhledávají zejména ti, které trápí bolesti páteře. Korková podlaha je příjemně teplá na dotyk, měkce se po ní kráčí, zútulňuje prostor. Nehodí se však tam, kde se očekává, že podlaha odolá vyšší zátěži a různým namáháním. Korek v kuchyni, předsíni nebo v pracovním koutě, kde se po něm pohybuje nábytek na kolečkách, není právě šťastným řešením. Výrobci těchto podlah zvyšují jejich odolnost: nášlapnou vrstvu tvoří korek s vysokou hustotou upravovaný akrylátovým lakem a o tloušťce 3 mm. Korkové podlahy už není třeba lepit, stačí je spojit nasucho. Po obvodu jednotlivých dílů je vyfrézovaná speciální perodrážka, která zajistí, že podlaha se po spojení neroztáhne.

Plovoucí celovinylová podlaha
Se zámkovým spojem patří mezi novinky roku 2010. Celovinylová podlahová krytina má tloušťku jen 5 mm, díky čemu je možné ji umístit i do prostorů s omezenou konstrukční výškou (vyrábí Windmöller Flooring GmBH & Co).

Povrch je odolný proti oděru i s tenkou nášlapnou vrstvou o tloušťce pouhých 0,5 mm. Díky hodnotě tepelného odporu 0,033 m²/(K . W) ji lze použít i do prostorů s podlahovým vytápěním. Je rozměrově stálá, odolná proti působení posuvných kolečkových židlí. Má vyšší hranici kročejového hluku. Palubovky s dekoracemi dřevin, zkosenými hranami a strukturovaným povrchem (od jemného žilkování až po zdrsněnou strukturu) jsou vhodné do obytných místností včetně koupelen a kuchyní.

Plovoucí vinylové podlahy s nosnou deskou HDF (například Elastoclic design vinyl od společnosti Witex) o tloušťce 10 mm mají nášlapnou vinylovou vrstvu s měkkým povrchem (1,8 mm) a ochrannou polyuretanovou vrstvou odolnou proti oděru, skvrnám, vodě či poškození podpatky. Nosnou desku podlahy tvoří deska HDF (vysoko zhuštěná dřevovláknitá deska vhodná pro dýhování, laminování, kašírování a lakování). Izolační podložka tlumí kročejový hluk. Krytina se vyrábí v působivých dekorech s upraveným plastickým povrchem dokreslujícím strukturu a charakter vybraných druhů dřevin. Hrany každé desky jsou impregnované proti vlhkosti (hydrofobní ochrana před vlhkem). Takové podlahy jsou vhodné do velmi namáhaných obytných částí (jídelny, kuchyně, vstupní haly, dětské pokoje). Krytina má antistatický povrch, je odolná proti působení posuvných kolečkových židlí i proti ohni.

a)	b)	c)
d)	e)

a)    Na očištěný podklad uložte PE fólii, která slouží jako parozábrana. U stěn by měla přesahovat asi o 4 cm a jednotlivé pruhy by se měly vzájemně překrývat na ploše 10 cm. Potom bez přesahů uložte zvukově- a tepelněizolační podložku, která však nenahrazuje PE fólii.
b)    Spojový mechanismus tvarového pera je na čelní straně. Položte další lamelu a přitlačte ji na čelní straně dolů, dokud pero nezapadne do čela předcházející lamely. Opakujte tento postup, až zkompletizujete celou řadu.
c)    Na koncích řady vymezte dilatačními klíny mezeru 7 až 15 mm, kterou dodržíte nejen po celém obvodě, ale i u svislých konstrukcí, schodech, zárubních a napojeních na jinou krytinu.
d)    Některé systémy zámků vyžadují vsazení pod úhlem asi 15° a osazení pod lehkým tlakem na dlouhé straně.
e)    Poslední lamelu položte v celé délce na poslední řadu. Změřte správnou šířku položením další lamely. Zakreslete ji na spodní desku a potom ji rozřízněte. Opět nezapomeňte na dilataci. Dílce usaďte, dotáhněte a opatrně vyndejte klíny po celém obvodě. (Balterio, P & P)

Dnes se už laminátové parkety montují na takzvaný suchý zámek. Zaklapnutím do sebe zapadnou a celá plocha podlahy se tak jednoduše a rychle vyskládá. Při šikmé poloze (přibližně 15stupňový úhel) stačí desky otočit směrem dolů a zasunout do sebe. Horizontální zasouvání je vhodné hlavně pod těžko dostupná místa, jako jsou například rámy dveří nebo radiátory. (Quick-Step)	Zasouváním vymezovacích kolíků či bloků před lamely se postaráte o zachování štěrbiny neboli dilatační mezery mezi stěnou a podlahou v šířce 1 až 1,5 cm. (Quick-Step)

Přímý dosah podkladu
Nášlapná, roznášecí a izolační vrstva tvoří základní skladbu konstrukce podlahy. Ta se však má navrhnout a zrealizovat podle konkrétních podmínek prostoru, v němž bude podlaha sloužit. Pokud to podmínky dovolí, lze některou z vrstev vynechat a v případě, že je podklad, který tvoří stropní konstrukce, rovný a suchý, a přitom se nekladou další nároky na komfort v daném prostoru, může se nášlapná vrstva ocitnout bezprostředně na stropní konstrukci (ne však v případě plovoucích podlah). Menší nerovnosti do 4 mm vyrovná spárovací tmel nebo samonivelizační stěrka, na vypodložení kartonem se raději nespoléhejte. Nerovnosti do 10 mm lokálně vyrovná tmel nebo samonivelizační potěr. Pokud však nerovnosti přesáhnou tloušťku 10 mm, je třeba je zalít, a tak vyrovnat renovačními tmely s vhodnou konzistencí nebo směsí tmelů a křemičitého písku. Pokud se rozhodnete pro suchý vyrovnávací podsyp z keramického kameniva, tak maximálně do výšky 230 mm. K vyrovnání podkladu jsou určeny i velkoformátové desky z různých materiálů. V případě betonu lze povrch zabrousit do roviny speciálními bruskami.

Dobré rady pro ty, kteří rekonstruují Dříve než se pustíte do pokládky plovoucí podlahy, dokončete stavební úpravy a vymalujte. Tak se budete moci po smontování podlahy stěhovat a ušetříte i na uklízení po malířích. Plovoucí podlahu lze položit na čistý povrch zbavený vlhkosti, a přitom podkladem může být i původní dlažba či PVC krytina, která však musí být pevná a rovná. Na vrstvy plnohodnotné podlahové konstrukce nejednou chybí dostatečná výška. Například v panelových bytech může potrápit osazení dveří. Nepříjemná situace nastane, když se před výměnou podlahy měnily nejdříve dveře, které je dodatečně třeba seříznout. Kladečský plán si rozvrhněte tak, aby lamely plovoucí podlahy směřovaly od vstupních dveří k oknu v pokoji. Mezi zdí a podlahou se musí vynechat dilatační spára, tedy dostatečná štěrbina, aby podlaha mohla volně dilatovat. Před instalací postranních lišt zjistěte, zda není v místě vrtání zasekané elektrické vedení. Spoje lišt lze překrýt speciálními kryty nebo zakamuflovat tónovaným tmelem. Lišty v blízkosti dveří instalujte až po osazení zárubní.

Stavebnice bez přemýšlení?
Technologie pokročily, zjednodušil se i způsob pokládky parket či lamel na takzvaný suchý zámek. Ukládání je možné jen na suchý, pevný a rovný podklad. Tužka, metr, kladivo (nejlépe gumové), příklepová destička, pilka s jemnými zuby a dilatační klíny jsou určeny tomu, kdo se rozhodl svépomocí instalovat novou plovoucí podlahu. Mezi podklad a podlahu je vždy třeba položit podložku a parotěsnou fólii. Pásy parotěsné PE fólie se při správném provedení překrývají asi o 20 cm a utěsní se lepicí páskou. Na parozábranu se položí většinou tenká rohož z minerálních vláken, a tak se vytvoří zvuková izolace proti kročejovému hluku. Je-li v domě či bytě podlahové vytápění, je nevyhnutelné přizpůsobit tomu výběr podložky. Podlaha vydrží dlouho a vypadá dobře jen tehdy, když je bezchybně uložena. Jednotlivé desky se mohou do sebe zasouvat ze šikmé nebo horizontální polohy. Jde-li o kvalitní zámek při šikmé poloze (úhel přibližně 15°), stačí desky otočit směrem dolů a zasunout do sebe. Horizontální zasouvání je vhodné zejména pod těžko dostupná místa v blízkosti dveřních rámů nebo radiátorů. Tu už je potřebné zaklapnout do sebe jednotlivé desky pomocí kladiva příklepové destičky. Doplňky plovoucí podlahy, jako například soklové lišty, kryt radiátorových trubek nebo okrajové či přechodové profily, mají být ze stejného materiálu a ve stejném odstínu jako celá podlaha.

TEXT: Etela Veselá, Marína Ungerová