Správná izolace objektu a podlahy (Pracovní postup)

Při rekonstrukci zejména starších domů bývá často problém s vlhkostí a plísněmi. Příčiny jsou v zásadě dvě: buď chybí izolace úplně, nebo je porušená. Vlhké zdi s sebou navíc přinášejí i další potíže – nepříznivě působí na stavební konstrukce, mohou poškodit stabilitu domu a také značně zhoršují mikroklima v interiéru. Vlhkost je doslova živnou půdou pro vznik plísní a s ní jdou ruku v ruce zdravotní potíže.

Co budete potřebovat

• Kročejová izolace
  Hobra Skandor – zelená pod plovoucí podlahy, balení 6,99 m² 299 Kč/balení nebo
  Izolační podložka pod podlahy 2mm, balení 15 m² 125 Kč/balení nebo
  Izolační podložka Skandor Aqua Stop, 2 mm, balení 20 m² 799 Kč/balení
• Izolace:
  Fasádní polystyren Isover EPS 70 F, 100 x 50 x 12 cm, balení 4 ks 375 Kč/balení nebo
  Skelná vata Isover Domo Plus Twin, 8400 x 1200 x 50 mm, role 20,16 m² 707 Kč/balení nebo
  Extrudovaný polystyren Isover Styrodur 3000 CS, 1250 x 600 x 30 mm, balení 14 ks 1520 Kč/balení
• Samonivelační stěrka: AKKIT 201, Spotřeba: cca 1,6 kg/m² (na mm tloušťky vrstvy), papírové pytle 25 kg 399 Kč/pytel
• Nářadí: AKU šroubovák JC Schwarz JAS 10,8V, Profi lepidlo na parozábrany, Talířek izolační 40, Hmoždinka talířová neutral FIF – K, Hmoždinka do polystyrenu, Fischer FID 50.

Hydroizolace

V první řadě je potřeba řešit příčinu, nikoliv následek. Otlučení vlhkých zdí a nanesení sanační omítky málokdy řeší problém. Účinným řešením je celková hydroizolace, neboli sanační omítka, která vytvoří nepropustnou bariéru. Mnoho lidí se tomuto kroku brání, protože se jedná o velmi výrazný stavební zásah.

Hydroizolace zdiva je obvykle spojena také s izolací podlah. V současné době lze použít takzvané krystalizační stěrky. Ty fungují jako hydroizolační pláty, které se nanášejí na zeď stěrkou a dokážou vodu úspěšně odizolovat. Dále existuje ještě jeden poměrně neinvazivní postup – infuzní clona. Oba tyto způsoby jsou poměrně šetrné, ekonomické a také spolehlivé.

Tepelná izolace

Obecným a základním pravidlem je kompletní tepelná izolace domu. Částečné zateplení jen některých konstrukcí je sice také znát, ale celkové přináší markantně vyšší úspory. Jelikož je každý dům jiný z pohledu konstrukčních řešení, neexistuje jednoznačné pravidlo na tloušťku použitých tepelných izolací.

Na trhu jsou tři základní druhy tepelných izolací:

• polystyreny,
• skelné vaty,
• kamenné vlny.

Z pohledu zateplení se však nejedná jen o obal domu, je třeba také perfektně izolovat dům zespodu, oddělit ho od terénu, aby teplo neunikalo právě tudy. K tomu se dnes používají moderní podsypové materiály například v podobě keramzitu.

Pozor na tepelné mosty

Základní pravidlo ohledně zateplení je, že tepelná izolace musí být provedena bez přerušení a bez tepelných mostů. Pokud možno by skrze zateplení neměly vést prostupy, a pokud ano, tak musejí být perfektně řešeny, bez tepelných úniků.

Je samozřejmostí, že ruku v ruce se zateplením jde i vzduchotěsnost, což je zrovna u prostupů a složitějších konstrukčních řešení velmi důležité.

Teplo nesmí unikat jak prostupem tepelnou izolací z důvodu nedostatečné tloušťky či kvality tepelné izolace, tak i z důvodu netěsnosti spojů mezi částmi zateplení či špatně utěsněných míst a kolem prostupů a v napojování tepelné izolace na ostatní konstrukce domu.

Tvrzení, že větší tloušťka zateplení je mnohem dražší, se nezakládá na pravdě. Pokud při stejné ploše navýším tloušťku, tak je to jediná položka, která stojí víc peněz.

V celkovém rozpočtu to pak už neudělá markantní změnu v nákladech, neznamená to tedy, že jednou taková tloušťka zateplení přijde na jednou takové peníze. Ostatní komponenty zateplení totiž zůstanou ve stejném množství – to se týká kotvicích prvků, lepidel, stěrek, perlinek a omítek.

Jedna z dnes důležitých vlastností, která zajímá ekologicky smýšlejícího člověka, je také ekologická a zdravotní nezávadnost tepelných izolací, kterou deklarují certifikáty od výrobců, potvrzené státními zkušebními úřady.

Izolace podlah

U všech podlahových krytin položených na minerální podklady (potěry, přírodní kameny, dlaždice atd.) musí být jako izolace proti vlhkosti nejprve nainstalována parotěsná zábrana (tab. 1). Vzhledem k tomu, že stanovené doby sušení závisí na klimatických podmínkách, je třeba je chápat pouze jako orientační.

Izolační materiály jsou k dispozici v různých tloušťkách s integrovanou ochranou proti vlhkosti nebo bez ní. Tenké izolační materiály jsou zvláště vhodné pro nízké instalační výšky, silnější mají dobré tepelné izolační vlastnosti a jsou vhodné pro kompenzaci starých podlahových desek.

Krok 1: Příprava podkladu

Před pokládkou izolační fólie je potřeba povrch důkladně očistit od veškerých nečistot, ideální je začít zametením koštětem a následně dle potřeby odstranit zbytky lepidla, barvy nebo jiných vrstev, které by mohly ohrozit soudržnost.

Krok 2: Pokládka fólie

V případě potřeby před další pokládkou položíme PE parozábranu. Ta je potřebná zejména u minerálních podkladů, pokud již není integrována do skutečného izolačního materiálu.

Krok 3: Umístění fólie u stěn

V případě potřeby necháme PE fólii u stěn přečnívat přibližně o 5 cm.

Krok 4: Položení izolační podložky

Izolační fólii rozvineme. Pokládku začínáme od zdi. Upevníme k sobě jednotlivé kusy.

Nepřehlédněte: Podlaha s podlahovým topením. Jak na ni?

Krok 5: Těsnící a distanční páska

Ke dvěma stěnám přilepíme distanční pásku, ke zbylým dvěma těsnící pásku. Páska se upevní přitlačením ke stěně. V rozích je nutné spodní stranu pásky nastřihnout.

Krok 6: Pokládka podlahy

Po ukončení prací na izolaci pokračujeme pokládkou preferované nášlapné vrstvy.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 4/2019.