Jak vybrat správnou podlahovinu (1. část)
Aby podlaha správně fungovala, je třeba brát v potaz mnohem více, než jen samotnou správnou pokládku. Celá podlaha se dá pokazit poslední, nášlapnou, pohledovou vrstvou. Podlahovinu je proto třeba volit s ohledem na celou řadu faktorů.
Nejdůležitější otázky
Jaký materiál?
Na výběr jsou přírodní (marmoleum, dřevo, bambus) či umělé (vinyl, PVC, laminát) materiály. Obecně platí, že přírodní materiály vyžadují více péče než umělé, ale samozřejmě pravidlo má své výjimky.
Kam je podlahovina zamýšlena?
Je velký rozdíl, jestli plánovaná podlahovina bude umístěna v obývacím pokoji nebo v koupelně. Stejně tak je třeba promyslet i zda bude pouze v některých místnostech nebo po celém domě – ve druhém případě je třeba se ujistit, že je podlahovina jedné šarže, aby se odstín jednotlivých dílců nelišil.
Jaká bude zátěž?
Od zátěže se odvíjí odolnost, a proto je třeba zvážit, kolik lidí a zvířat (a jakých!) se bude po podlaze pohybovat, zda bude namáhána kolečkovými křesly nebo dětským odrážedlem, zda bude silně zatížena těžkým nábytkem atp. Zejména důležitá je zde přítomnost zvířete. Pokud se mazlíček pohybuje i venku, bude dovnitř nosit bláto, vodu a nečistoty, což se na podlaze může nepříjemně podepsat!
Podlahové vytápění – ano či ne?
Pokud topení je nainstalované nebo je plánované, je třeba tento fakt zohlednit při výběru. Platí sice, že většina podlah se dá použít s podlahovým vytápěním, otázkou ovšem je, jaká bude efektivita vytápění, pokud zvolíme podlahovinu, která teplo špatně přenáší. Rovněž je třeba dát pozor na podlahoviny, které by mohlo teplo od vytápění deformovat.
Co doplňky?
Podlaha by měla být celistvá a uzavřená, je proto třeba předem zjistit, zda a jaké lišty budou potřeba – lišty totiž nejen efektně zakončují podlahu, ale i brání prachu a špíně zapadnout do špatně čistitelných spár a zároveň chrání stěnu před ušpiněním či namočením od mopu nebo vysavače.
Jaká je náročnost údržby?
Náklady na údržbu podlahoviny se mohou v budoucnu prodražit. A navíc si i vyžádat spoustu času. Samozřejmě se podlaha sama neuklidí, ale některé typy podlahovin zkrátka vyžadují více pozornosti než jiné – a to je třeba vzít v úvahu s předstihem.
A cena?
Cena by měla být až to poslední, co nás zajímá. V zásadě neplatí, že čím dražší, tím lepší, je proto vhodnější si vybrat vyhovující podlahovinu s odpovídající odolností a náročností na údržbu, než se mermomocí snažit ušetřit.
Vrstvy podlahy
Podlaha musí být sladěna jako celek, aby nejen plnila svou funkci včetně všech představ a očekávání, která do ní vkládáme. Na co si tedy dát pozor?
Nášlapná vrstva musí mít v závislosti na provozu místnosti dostatečnou pevnost, odolnost vůči poškození, proražení, musí být bezpečná (např. protiskluzovost) a měla by splňovat i všechny ostatní požadavky, které by mohly vyplynout z požadavků provozu (odolnost vůči vodě, ohni, ochrana proti usazování prachu,…).
Separační (a přípravná) vrstva se v podlahové skladbě objevuje dvakrát. Prvně – většina nášlapných vrstev vyžaduje přípravu podkladního povrchu, vyrovnání nebo separaci. Podle materiálu a technologie povrchu podlahy to může být např. pěnová PE fólie, penetrační nátěry apod. A podruhé pak mezi roznášecí vrstvou a izolací musí být vrstva zamezující pronikání vlhkosti do izolace, která by v případě zvýšené vlhkosti mohla nevratně degradovat. Zde se používá většinou PE fólie.
Roznášecí (akumulační) vrstva k rovnoměrnému přenesení zatížení na izolační vrstvy (u pasivních domů a u podlahového vytápění i k akumulaci tepla). Dle typu podlahy může být vytvořena z vyztuženého betonu, litého anhydritu nebo z deskových materiálů (OSB, sádrovláknité desky…).
Akustická izolace se většinou provádí ze skelné nebo čedičové vlny, případně elastifikovaného polystyrenu. Často je akustická izolace dostatečná i jako tepelná, v případě terénu či nevytápěných prostor pod podlahou je ovšem třeba doplnit i tepelnou izolaci.
Tepelná izolace se nejčastěji provádí z minerální vlny, pěnového nebo extrudovaného polystyrenu. Je potřebná v podlahách nad nevytápěnými prostory či terénem, ale i u nevytápěných půd – zde totiž může dojít ke ztrátám tepla, které tvoří až 25 % celkové tepelné ztráty. Tepelnou izolaci je důležité brát v úvahu s dostatečným předstihem, protože její výška, aby izolace spolehlivě splnila svůj účel, se může vyšplhat až na několik desítek centimetrů.
Vyrovnávací vrstva slouží k vyrovnání nerovného povrchu nosné konstrukce, k tomu nejlépe slouží podsypy o zrnitosti 0-4 mm nebo nivelační stěrky. Pod vyrovnávací vrstvou se už nachází samotná nosná konstrukce.
Jak řádně zpevnit a vyrovnat podklad?
Samonivelační stěrka – pro vyrovnání nerovností od 2 mm do několika centimetrů (převážně do 3,5 cm), vhodné pro menší opravy (Cemix, Baumit, Ceresit, Weber, Den Braven)
Vyrovnávací potěr – pro tloušťky od 2 cm
Potěry lze připravit ze suchých směsí případně klasickým způsobem cement-písek-kamenivo, anhydritový potěr, betonový potěr (cementový).
Podsyp – rychlá pokládka bez časových přestávek, dražší a složitější než potěry (lehké kamenivo (Liapor, Fermacell), písek(klasického, křemičitého))