Realizace stropního systému z pórobetonu

Důležitým kritériem při výběru stavebního materiálu je kromě samotné ceny i rychlost výstavby. Zhotovitelé v průmyslové i individuální výstavbě stále více upřednostňují komplexní systémy, jejichž prvky do sebe zapadají, a tak umožňují stavět rychle a snadno.

Výhoda každého uceleného stavebního systému je v tom, že zabraňuje projekčním a technickým problémům, které vznikají při výstavbě z různých materiálů.

Specifickou kategorií jsou stropní systémy. To, zda je možné je v budově použít, je vždy na posouzení statika. Ten musí spočítat, zda je daný systém schopný snášet zátěž vyšších poschodí. Návrh vychází zpravidla z podkladů dodaných výrobcem, které obsahují přehled únosnosti stropního systému.

Jednou z možností osvědčenou v občanské výstavbě je použití stropního systému z šedého pórobetonu. Ten je složen ze stropních nosníků, stropních vložek a monolitické betonové zálivky C 20/25 (v souladu s ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda minimálně C16/20) vyztužené ocelovou sítí s průměrem prutů 6/200/200.

Stropní nosník
Stropní nosník tvoří příhradová svařovaná výztuž kotvená do betonové patky lichoběžníkového průřezu o rozměrech 160 × 40 mm. Na spodní straně je spojena s vrstvou z pórobetonu o tloušťce 10 mm, která spolu se stropní vložkou zabezpečuje jednotný pórobetonový podhled stropu a dovoluje jednoduché drážkování na elektrorozvody v libovolném směru. Oba konce nosníků jsou bez této vrstvy, čímž je zabezpečena pevná betonová dosedací plocha. Proto nelze nosníky zkracovat.

Stropní vložka
Stropní vložka je zhotovena z pórobetonu P3/520. Výška vložky 200 mm zaručuje konstrukční výšku stropu 250 mm. Ta je totožná s výškou tvárnic – je dodrženo jednotné výškové členění.

Vyztužení nosníků
Nosníky jsou vyztuženy dolní i horní výztuží, doplňkovou výztuží z drátů a smykovou výztuží. Při montáži nosníků, které mají předepsáno zvýšení, je možné přestřihnout pomocnou horní výztuž, aby se dalo zvýšení dosáhnout. Krytí výztuže se doporučuje v tloušťce 15 mm.

Postup při montáži stropní konstrukce
Se stropními nosníky a stropními vložkami je třeba manipulovat se zvýšenou opatrností, protože případná poškození mohou mít negativní vliv na statiku stropní konstrukce. Stropní konstrukce se ukládá přímo na nosné stěny zabezpečené betonovým věncem. Stropní nosníky se ukládají ručně nebo pomocí mechanismů, a to v modulu 600 mm, podle výkresu skladby stropu. Minimální úložná délka je 150 mm.

Při zvýšeném nebo rovnoměrném zatížení (například příčkou) je nutné uložit dva nosníky vedle sebe. Uložené stropní nosníky je třeba podepřít montážními podpěrami ve vzdálenosti maximálně 1 600 mm tak, aby vzniklo převýšení uprostřed nosníku s výškou L/300 – pokud se nezačnou zvedat konce nosníku. Při uložení stropních nosníků délky do 5 000 mm na pórobetonové zdivo se musí ukládat na betonovou roznášecí vrstvu s minimální tloušťkou 50 mm vyztuženou u dolního okraje dvěma pruty o průměru V6. Při uložení stropních nosníků délky 5 200 až 7 400 mm na pórobetonové zdivo se musí ukládat na betonovou roznášecí vrstvu s minimální tloušťkou 100 mm vyztuženou u dolního okraje dvěma pruty s průměrem V6. Stropní vložky se ukládají na připravené nosníky v kolmém směru až po montáži podpěr. Orientační spotřeba na jeden metr čtvereční stropu je 6,67 kusu stropní vložky na 1,67 běžného metru nosníku.

Axonometrie skladby stropu

Stropní vložky krajního pole lze ukládat jednou stranou na stropní nosník a druhou na ztužující věnec (minimální uložení vložky na věnci je 20 mm). Na uložené stropní vložky je třeba položit příčnou konstrukční výztuž – doporučují se ukládat ocelové pruty o průměru 6 mm z oceli 10 216 ve vzdálenosti 200 mm nebo síťovinu, která se upevní betonářským drátem k podélným prutům nosníku.

Musíme myslet na to, že pórobeton vstřebává vlhkost, proto je nutné stropní vložky před betonáží navlhčit vodou v množství asi 4 až 6 l/m². Beton na zalévání mezer mezi stropními vložkami a betonová deska o tloušťce 50 mm se musejí zalít v jedné vrstvě. Doporučuje se použít beton třídy minimálně C20/25. Při převážení betonové směsi po uložených stropních vložkách je třeba použít dřevěné desky. Doba potřebná k vytvrzení betonu je asi 28 dní při teplotě vzduchu +12 až +20 °C. Při teplotě nižší než +12 °C se doba tvrdnutí úměrně prodlužuje. Betonáž při teplotách pod +5 °C se nedoporučuje realizovat bez potřebných přísad. Po dostatečném vytvrzení betonu lze přistoupit k odstranění podpěr.

Napojení balkonu
Nosníky tohoto systému nejsou schopny plnit funkci konzoly, proto je možné zhotovovat pouze monolitické železobetonové balkony. Při konstrukci balkonu je třeba seříznout o 100 mm stropní vložky, které se potom kladou z vnitřní strany seříznuté v úseku, jehož šířka bude stejná jako šířka vysunutí balkónu. Svařované sítě stropní zálivky s výztuží balkonu musejí být uloženy s přesahem minimálně 400 mm.

Nejčastější chyby
Při realizaci stropních systémů se stavebníci (investoři) nebo zhotovitelé v praxi dopouštějí chyb, které mají často za následek poruchy vyplývající z nesprávného fungování této vodorovné nosné konstrukce. Mezi nejčastější patří:

• stavebník si nezabezpečí kladečský plán,
• podepření před betonáží je nevhodné nebo nedostatečné,
• nedodržují se pracovní postupy: délka uložení, nedodržení zdvojení nosníků, použití nevhodného armování při betonáži, nedostatečné krytí oceli.

Stropní systémy z pórobetonu se těší oblibě především díky variabilitě systému, a to možnostem úpravy (zkracování) stropních vložek v obou směrech, vytvoření otvorů v stropním systému na komínové těleso, kanalizaci, elektrickým rozvodům, klimatizaci, respektive výlezu na půdu. Rovný podhled je zase zárukou nízké spotřeby omítkových směsí.

Připravené z podkladů firmy PORFIX
FOTO: PORFIX

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.