Jak legislativa EU (z)mění obor vytápění a chlazení?

Podle dat Evropské komise až 40 % energie v EU spotřebují budovy, které mají „na svědomí“ i 36 % emisí skleníkových plynů. Evropská unie proto podniká rázné legislativní kroky, jež si kladou za cíl tato čísla snížit. Nedílnou součástí tohoto procesu je i nová legislativa spjatá s omezováním F-plynů i zavádění mandatorního ESG reportování.

V únoru letošního roku byla zveřejněna Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech a (EU) 2024/590 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu. První nařízení se tedy týká tzv. F-plynů a druhé tzv. regulovaných látek. Tato nařízení tak mají téměř okamžitý dopad zejména na segment HVAC, kdy výrobci budou muset přejít na přírodní chladiva s nižším GWP, jako je například R290.

To však nejsou jediná nařízení, která obor vytápění a chlazení ovlivní. V květnu 2024 byla v rámci klimatického balíčku „Fit for 55“ institucemi EU oficiálně zveřejněna poslední revize směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která stanovuje cíle pro dekarbonizaci stávajících i nových budov do roku 2050. Současně EU od roku 2024 zavádí více požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti pro podniky prostřednictvím směrnice (EU) 2022/2464 o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (směrnice CSRD). V těchto oblastech se HVAC týká především sekce ESG.

ESG

Zkratka ESG představuje tři faktory vlivu podniku na životní prostředí (Enviromental), sociální oblast (Social) a na správu a řízení podniku (Governance). Na jejich základě se posuzuje, jak odpovědně se firma chová, a „udržitelnost“ jejích aktivit. V podstatě to můžeme považovat za určitou formu sociálního kreditního skóre podniku. Čím dál častěji se tedy vyžaduje určitá forma ESG certifikace či důkazu o společenské odpovědnosti poskytovatelů služeb.

Nedodržování ESG, respektive negativní ukazatele mohou totiž zkomplikovat situaci nejen samotné společnosti, která je dostatečně nedodržuje, ale též ostatním organizacím, s nimiž jsou v obchodním styku. ESG reporty totiž sledují investoři, regulátoři, banky a finanční instituce nebo firmy hodnotící trh na základě ESG Reportu jako Bloomberg ESG Data Services apod.

Například Petr Palička, generální ředitel Penta Real Estate, se pro server Seznam Zprávy vyjádřil v dubnu 2024 tak, že minimálně v Praze se neúsporné kanceláře již nestavějí, protože banky na tyto projekty nepůjčují peníze. Ve většině mají totiž zahraniční „matky“ a ty nechtějí, aby se jim zhoršoval rating, protože jejich pobočka v Česku půjčuje na budovy, které nesplňují normy a současný trend udržitelnosti.

ESG tedy ovlivňuje týmy facility managementu, pokud jde o ekologickou stopu společnosti v oblastech jako uhlíková stopa, environmentální udržitelnost, energetická diverzita i odpovědných investic. To v oblasti HVAC zvýší například poptávku po preventivní údržbě (například technologie jako Panasonic Service Cloud, Health Check ad.).

Dekarbonizace budov

Finálním cílem Evropské unie je uhlíková neutralita v roce 2050. Vyplývá to ze směrnice o energetické náročnosti budov. Ta se však netýká pouze novostaveb, ale všech domů, tedy i těch dříve postavených, kdy výjimku mohou dostat některé historické stavby.

Nová nařízení vycházejí z toho, že na budovy připadá 40 % spotřeby energie a mají 36% podíl na spotřebě emisí skleníkových plynů, které souvisejí s energiemi. Členské státy nyní mají dva roky na přípravu legislativních změn, jež směrnici převedou do zákona. Již od roku 2028 musí být uhlíkově neutrální nové budovy vlastněné, provozované či užívané veřejnými orgány a od roku 2030 bude platit to samé pro všechny novostavby.

V praxi to znamená úkol snížit průměrnou spotřebu primární energie celého fondu rezidenčních budov do roku 2030 o 16 % proti roku 2020 a do roku 2035 se požadavek zpřísní a pokles spotřeby energií bude muset dosahovat 20 až 22 % ve srovnání s rokem 2020. Až 55 % tohoto cíle má zajistit úprava těch nejméně hospodárných staveb, které představují 43 % veškerých budov. U nebytových budov je cílem renovovat 16 % národního fondu s nejhoršími výsledky do roku 2030 a 26 % do roku 2033.

U novostaveb směrnice cílí na celý životní cyklus budovy, tedy i na stavební materiály a jejich recyklaci. Nebo možnost dobíjení elektromobilu. Pokrývá i vytápění fosilními palivy, pro který bude naprosto klíčový rok 2040. Do tohoto roku by měly členské státy Evropské unie zavést legislativu, která zásadně omezí instalace systémů využívající fosilní paliva. Po roce 2040 by se měly instalaci těchto systémů státy EU vyvarovat úplně. Preferovanými budou OZE – tepelná čerpadla, fotovoltaické elektrárny nebo biomasa. Je ovšem důležité také zmínit, že dle aktuálních plánů NEBUDE nutné systémy vytápění na fosilní paliva instalovaná před 2040 k tomuto roku mandatorně vyměňovat.

F-plyny a regulované látky

Cílem nově přijatého nařízení týkajícího se fluorovaných skleníkových plynů je plnění Pařížské dohody o změně klimatu, Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, i Vídeňské úmluvy na ochranu ozónové vrstvy, které jsou základem klimatických cílů EU. Evropská unie zde počítá s úplným ukončením využívání fluorovaných uhlovodíků do roku 2050.

Nařízení zavádí úplný zákaz uvádění na trh několika kategorií zařízení s obsahem F-plynů, kdy dobu a typ systému určují jejich parametry provozu nebo výkonu. V rozmezí let 2025–2035 se zákaz těchto látek dotkne domácího chlazení, chladičů kapalin (chillery), monoblokových i dělených klimatizací a tepelných čerpadel. Jedná se o chladiva jako R410a, R407 nebo R134a.

Náhradu za výše zmíněné F-plyny s vysokým GWP představují přírodní látky jako propan (R290), CO2 (R744) či amoniak 2.8(R717). V České republice patří k výrobcům systémů s R290 například i společnost Panasonic, která své produktové portfolio pro Evropu vyrábí v továrně v Plzni.

Evropská unie počítá i s údržbou stávajících chladicích zařízení. Při servisu systémů s F-plyny, které mají GWP>2500, bude od roku 2025 možné používat pouze látky recyklované nebo regenerované. Úplný zákaz servisu těchto F-plynů bude platit od roku 2030. Totéž platí od roku 2032 pro zařízení s úplně novými (tedy nerecyklovanými ani neregenerovanými) F-plyny s GWP>750 (výjimku v tomto případě budou mít pouze chillery). Ve směrnici existují samozřejmě i výjimky jako chlazení výrobků pod -50 °C a lékařské využití, ale zde je potřeba se s vyhláškou pečlivě seznámit.

Vypracováno z podkladů firmy Panasonic.
Článek vyšel v časopisu TZB 2/2024.