Efekt interiérové, rostlinami porostlé stěny na teplotu v místnosti

Rostliny sloužily lidstvu od nepaměti, poskytovaly nám jídlo, oblečení, materiál pro stavbu domů a řadu dalších artiklů. S příchodem moderního, průmyslového města se více než polovina populace světa – architekti, designéři i urbanisté – opět navrací k přírodě. Zelená infrastruktura je totiž klíčem k čistému vzduchu a vodě, zlepšuje životní prostředí, působí na lidské zdraví a psychiku.

Zelené dělicí stěny mohou být vystavěny v existujících konstrukcích, případně mohou být navrženy i jako samonosné konstrukce dělící prostor, a to bez potřeby dodatečných materiálů [1]. Zelené stěny mohou být použity i jako dělicí konstrukce, nakolik substrát rostlin působí na akustiku a tlumí přenos zvuku v prostoru.

Vzato do důsledku – vegetace zlepšuje stav prostředí. Rostliny zachycují částice na své listy, regulují teplotu v místnosti a zabraňují kontaminaci vzduchu. Zelené stěny mohou rovněž pozitivně působit na čistotu ovzduší, snižují přítomné jedy a pozitivně působí i na zdraví jedince [2]. Působení zelené stěny lze dělit celkem do tří kategorií – na estetiku, konstrukci a ekologii. Následující text se zaměřuje na ekologický efekt zelené stěny, tedy na teplotu vzduchu ve vestibulu, kde je stěna umístěna.

Zelená, rostlinná stěna

Živé zelené dělicí stěny dodávají prostoru jedinečný, atraktivný a příjemný výraz. Jsou skvělé nejen pro svůj vzhled, ale i pro pocit pohody, který v prostoru vyvolávají. Rostliny v dělicí stěně disponují řadou pozitivních vlastností, které obyvatelé budov mohou ocenit. V Košicích tak návštěvníky ve vestibulu laboratoří vítá bohatá, zelená výzdoba, která má na své prostředí uklidňující vliv, jaký může poskytnout jen pohyb v blízkosti rostlin (obr. 1, obr. 2).

Obr. 1 Zelená stěna ve vestibulu laboratoří v Košicích	Obr. 2 Půdorys podlaží se zelenou stěnou ve vestibulu laboratoří v Košicích

Konstrukce

Konstrukce zelené stěny je tvořena plastovými dílci. Použity byly celkem dva typy plastových segmentů. Přímý díl (o velikosti 600 x 200 mm a výšce 180 mm) pojme až 3 sazenice rostlin. Rohový díl (o velikosti 200 x 200 mm a výšce 180 mm) pak pojme jednu sazenici. Celková velikost hotové stěny je 1 600 x 2 850 mm.

Vrstvy zelené stěny

Vespod každého plastového dílce je filtrační vrstva, která zajišťuje, že se neucpou zavlažovací otvory. Půda, ve které jsou vysazeny jednotlivé rostliny, je pokryta keramzitovými granulemi. Zavlažování je zajištěno z místnosti vedle vestibulu a probíhá automaticky. Stěna je zavlažována každé pondělí, středu a pátek v 6:00 po dobu 2 minut.

Vegetace

Na zelenou stěnu je umístěno celkem šest různých druhů rostlin: kapraď (24 kusů), zelenec (12 kusů), aglaonema (23 kusů), šplhavnice (24 kusů), filodenrdon (21 kusů) a toulitka (16 kusů). Dohromady tedy 120 rostlin.

Měření

Pro potřeby tohoto výzkumu byly použity snímače. Seznam použitých snímačů je zapsán v tabulce 1 a jejich lokace je vyznačena v obrázku 3. Jak lze z obrázku 3 vyčíst, tři senzory byly umístěny na zelenou stěnu přímo mezi vysazenou vegetaci. Tl1 na horní část stěny, Tl2 na střední část a Tl6 do spodní části stěny. Při měření z října 2017, zaměřeném na teplotní rozdíly mezi senzory umístěnými na různých částech stěny, byla v průběhu 101 minut zaznamenána změna teploty – k vidění na obrázku 4.

Obr. 3 Umístění jednotlivých senzorů pro potřeby měření

Obr. 4 Teplotní rozdíly mezi senzory Tl1, Tl2 a Tl6, říjen 2017

Závěr

Hlavním cílem práce bylo představit průběžné výsledky probíhajícího výzkumu se zaměřením na zelené stěny a jejich vliv na teplotu. Změna teploty na třech různých místech měření je z údajů z října 2017 dobře patrná. Další měření se pak budou zaměřovat na rozdíly naměřených teplot – teploty vzduchu v místnosti, teploty vzduchu poblíž zelené stěny, teploty vzduchu poblíž stěny, povrchové teploty listů rostlin, povrchové teploty keramzitu, povrchové teploty stěny atd.

Ing. Arch. Mohammed Salem AlHosni; doc. Peter Kapalo, Ph.D.; Ing. Arch. Zuzana Poórová, Ph.D.; prof. Ing. Zuzana Vranayová, Ph.D.
Autoři působí na stavební fakultě TU v Košicích.

Obrázky: archiv autorů

Poznámka
Výzkum je podporován Slovenskou grantovou kulturní a vzdělávací agenturou a společností Udržitelného a bezpečného vodního hospodářství ve stavbách 3. tisíciletí.

Zdroje
[1] Steemers Koen, architecture for well-being and health, online http://thedaylightsite.com/architecture-for-well-being-and-health/
[2] Life givers: why houseplants in Hong Kong can be used to combat indoor air pollution, online http://www.scmp.com/article/1667715/life-givers-why-houseplants-hong-kongcan-be-used-combat-indoor-air-pollution

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 2/2018.