Energie

Výkon větrných turbín může během několika sekund stoupnout nebo klesnout až o 50 %. Takové výkyvy, které v rámci elektrické energie představují rozdíl v rozsahu megawattů, ovšem zatěžují jak energetické sítě, tak samotné turbíny.

Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.

Letošní říjen pomohl odhalit velkou neznámou ohledně plynových vařičů, konkrétně proč majitelé plynových kotlů umírají předčasně. Trochu morbidní otázka, fakta jsou ovšem jasná – plynová zařízení přispívají k předčasným úmrtím přibližně 40 000 Evropanů ročně. Proč?

Zapracování tzv. zimního balíčku evropské energetické legislativy do českého práva trvá Česku od roku 2019 a stále není kompletní. Prodlevy při implementaci působí zaostávání české energetiky a průmyslu za ostatními státy Evropské unie a brání v rozvoji nových technologií, bez kterých se tuzemský odchod od spalování uhlí prodraží.

Zima má být nejlepším obdobím pro větrnou energii – vítr je silnější, a protože hustota vzduchu s klesající teplotou roste, na lopatky tlačí větší síla. Zatímco rtuť na teploměru klesá, stoupá každou zimu rychlost, s jakou kolují dezinformace o výkonu větrných elektráren.

Praha využije geotermální energii získanou z budovaného metra D na Nových Dvorech na pomezí Prahy 4 a 12. Pomocí tepelných čerpadel ji použije k vytápění či chlazení v domech, které mají v této lokalitě vzniknout. Čerpadla budou umístěna v konstrukci metra.

Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.

Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO2 (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší. Plyn CO2 patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO2 v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO2 je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…

Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.

Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.

U obce Stašov poblíž Poličky na Svitavsku by mohla stát zřejmě nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Společnost PV Consulting tam chce vybudovat větrník s instalovaným výkonem až 7,2 megawattu (MW). Obyvatelé, kteří se zúčastnili ankety, se záměrem z větší části souhlasili, i když někteří lidé jej kritizovali.

Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.

Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.

Díky hojnosti slunce a větru Španělsko vypadá jako adept na budoucího evropského lídra v produkci zeleného vodíku. Někteří odborníci z energetického sektoru však vyjadřují opatrnost před rozšiřováním průmyslu, který by byl závislý na obrovském nárůstu obnovitelné energie.

Akumulátorové nářadí, mobilní telefony nebo i elektroauta – v každodenním, běžném životě jsme obklopeni zařízeními, které disponují dobíjecí baterií. Tento trend má ovšem i své mínusy, přestože se o nich možná často nemluví. Některé baterie měly v minulosti nešťastný zlozvyk začít hořet například v letadle, o hořících elektromobilech jsme nepochybně také slyšeli zřejmě všichni.