Doba jaderná po Fukušimě a Černobylu: Překonáme černo-bílý pohled?
Chladne projaderné nadšení? Některé země se za poslední měsíce stačily odvrátit od atomu: Německo část svých jaderných elektráren odstavilo a zbytek chce do 11 let uzavřít. To okamžitě vedlo k prudkému růstu ceny elektřiny v Evropě a škodolibci již čekají, až Němcům začnou zhasínat v energetických špičkách světla. Itálie, stejně jako po Černobylu, zmrazila na rok svůj jaderný program. Doufejme, že stejně jako po Černobylu nezažije sever Itálie odpojování od elektřiny. Některé americké firmy (např. texaský NRG) odstoupily od svých jaderných ambicí. Podobně jako Evropa odstupovala od jaderných elektráren po Černobylu v dubnu 1986.
Česká republika jako jedna z mála zemí Evropy zůstává výstavbě nových bloků zatím věrná. Podobnou zkušenost udělalo v minulosti Finsko, které své jaderné elektrárny stavělo v době jaderného útlumu za velmi výhodné ceny. A také Jižní Korea, která po americké nehodě v Three Mile Island vystavěla celý svůj program za zlomek obvyklé ceny. Tři zájemci o Temelín budou teď daleko přátelštější. Moc jiných možností v Evropě totiž nemají.Poptávka po elektřině se ale v Evropě nehodou v Japonsku nezmenší – někdo bude muset vyrábět elektřinu například za odpojené německé nebo nepostavené italské jaderné bloky. Majitelé provozovaných jaderných elektráren si mnou ruce. A chtěli by stavět další. Jenže protivníci jádra, hlavně z táborů konkurenčních zdrojů elektřiny, hned vyrukují s více (např. poučením z japonských chyb při evakuaci) či méně (např. strašením zemětřesením v Česku) relevantními argumenty. Pokud se tedy u nás bude v Temelíně stavět i po Fukušimě, musíme se připravit na větší byrokracii kolem schvalování. Protože například narychlo vymyšlené zátěžové testy jaderných elektráren zaberou člověkoroky dodatečné práce.
Je Fukušima nový Černobyl?
Je příznačnou ironií, že s právě uplynulým smutným výročím 25 let od havárie jaderné elektrárny v Černobylu můžeme srovnat situaci s letošní havárií ve Fukušimě. Obě mají stejný stupeň závažnosti INES 7 a obě jsou odlišné. Jaký byl Černobyl a Fukušima, jaké jsou podobnosti a rozdíly? Než zbrkle bilancovat nad neúplným účtem, pojďme se podívat, jak si Fukušima stojí ve srovnání s Černobylem v jednotlivých oblastech.
Příčiny havárie
Kombinace dvou katastrofických jevů, kdy elektrárna sice přečkala velmi silné zemětřesení stupně 9 (šlo o 7krát silnější zemětřesení, než na co byly stroje projektovány – přesto elektrárna přežila v podstatě bez úhony), ale nepřežila týdenní výpadek proudu po následné gigantické tsunami – to jsou důvody havárie ve Fukušimě. Oproti tomu v Černobylu bylo hlavním důvodem totální selhání kultury jaderné bezpečnosti, a to jak u konstrukce elektrárny, tak u personálu.
Úniky radioaktivních látek
Úniky radioaktivních látek odhadované jak mezinárodní IAEA, tak Francouzi a Japonci, vycházejí pro Fukušimu na 1/10 černobylských, jedná se o odhady s chybou ±300 % (tedy nakonec to může být 3 až 30 % černobylských). Rusové sami uvádějí ještě větší rozdíl: 50 MCi pro Černobyl a 100 kCi pro Fukušimu (0,2 %). K upřesnění a sjednocení jistě časem dojde. Že to je pro Japonsko výrazně méně, je jasné. Vítr vál během japonských úniků kromě dvou dnů do moře, kde skončila většina radioaktivního spadu – k velkému štěstí obyvatelstva. Černobylský spad totiž končil na zemi, na polích, sadech. Ony dva osudové dny vítr v Japonsku odvál spad severovýchodně od elektrárny, i několik kilometrů za evakuovanou zónu. Naštěstí nedosáhl na třistatisícové město Fukušima. K únikům v Japonsku docházelo několik dnů po odstavení reaktoru – to znamená, že hodně krátkodobých izotopů ve fukušimských únicích nebylo přítomno (na rozdíl od Černobylu). Nebezpečný střednědobý jód ale byl zastoupen řádově stejně u obou havárií, stejně jako dlouhodobé cesium.
Rychlost reakce na havárii
V případě Černobylu byla evakuace reakcí na havárii. Ve Fukušimě prevence před havárií zahrnovala evakuaci a zároveň profylaxi. A je potřeba říci, že poměrně úspěšnou. Lze spekulovat, jestli dodatečná evakuace oblastí zasažených spadem nešla udělat rychleji. Dávky do 10 mSv pro obyvatelstvo, které byly zaznamenány v místech před dodatečnou evakuací, jsou v normálním provozu nepřípustné, nicméně nejsou pro dospělé osoby prokazatelně škodlivé. Zvláště pro kojence a těhotné jsou však před obyvatelstvem těžko obhajitelné. Ale je třeba dodat, že informace o dávkách obyvatelé měli (nikoliv jako po havárii Černobylu) a měli možnost sami na situaci reagovat a mimo zaměstnanců elektrárny nikdo neobdržel dávku větší než 20 mSv a rozhodně nikdo, ani ze zaměstnanců elektrárny, nebude trpět nemocí z ozáření.
Evakuovaná zóna
Ve Fukušimě nejprve evakuovali obyvatelstvo ze vzdálenosti 20 km kolem elektrárny, později se okruh rozšířil na 30 km – většinu tohoto území tvoří naštěstí moře a zasažené osady jako Litate a Kawamata. Obyvatelnou plochou je to výrazně méně než kruh o poloměru 30 km a 350 000 lidí natrvalo evakuovaných po Černobylu. Důvod již byl zmíněn – japonský únik byl menší a většina ho šla nad oceán. Po Černobylu bylo navíc uzavřeno několik území i na Ukrajině, Bělorusku a Rusku kvůli kontaminaci cesiem 137. Jestli zůstanou trvale uzavřené oblasti v Japonsku a jaké to případně budou, se dozvíme časem – přibližně rok po úniku hrají dominantní roli izotopy cesia 134 a 137. Pokles aktivity tohoto prvku se postupně zpomaluje a lze říct, že kam se lidé nevrátí bydlet do roka, tam se nevrátí (bez speciální dekontaminace) po mnoho dalších let.
Profylaxe a kontrola potravin
Havarijní plán v Japonsku podchytil preventivní rozdávání jódových tablet, také kontrola vody, zeleniny, mléčných výrobků a ryb proběhla na výbornou. Spolu s evakuací to jsou hlavní důvody, proč nedojde ke ztrátám na životech z důvodu ozáření. Černobyl byl v tomto ohledu noční můra, kdy lidé běhali s dozimetry nad sklizeným ovocem, aby věděli, co jíst a co nejíst.
Medializace informací
Z havárie Černobylu bylo informací poskytováno čertovsky málo, v případě Fukušimy proklatě moc a často protichůdných. Nakonec i Rusko poslalo ilegálně svůj tým do japonského vzdušného prostoru, aby zjistilo, co se vlastně děje. Snaha novinářů poskytovat senzace typu „radioaktivní voda se valí na Česko“ či „smrtelné plutonium uniká z reaktorů“ sice zvedla sledovanost mnoha médií i obecnou paniku, ale k likvidaci havárie určitě neprospěla.
Místní ztráty
Zasažené reaktory jsou na odpis v obou případech; dekontaminace je proces trvající mnoho let a stojící mnoho miliard – tato fakta jsou totožná u obou havárií. Ztráty na životech si Fukušima připsala za zaměstnance odplavené vlnou tsunami a zabité při výbuchu vodíku. Žádní mrtví ani nemocní s akutní nemocí z ozáření. To je neporovnatelné s tucty mrtvých a stovkami lidí postiženými nemocí z ozáření po Černobylu. Profylaxe též zabrání v Japonsku hanebným případům rakoviny štítné žlázy známých u dětí z oblasti Černobylu. Otázka vzrůstu počtu rakoviny po havárii ve Fukušimě bude předmětem studií, ale statistická povaha tohoto jevu nedá jasnou odpověď, ať už je jakákoliv.
Dopad na obyvatele
Uplyne řádově několik měsíců, než se do evakuovaných oblastí navrátí obyvatelstvo. Japonci jsou velmi disciplinovaní a se silnými vazbami k rodnému místu – ani zemětřesení, ani tsunami, ani jiná katastrofa je jen tak nezlomí. Zemědělci a rybáři ze zasažených oblastí budou očekávat kompenzace, vláda i firma Tepco se k této záležitosti musejí postavit čelem. Oproti tomu stojí zmatek v informačním vakuu po Černobylu, kdy v podstatě celý Kyjev se samovolně v panice na čas „evakuoval“ a zamořené potraviny se trestuhodně běžně konzumovaly.
Dopad na jadernou energetiku
Samo Japonsko, čerstvě zasažená země, jasně deklarovalo, že svůj jaderný program po neštěstí ve Fukušimě nezastaví a bude jaderné elektrárny provozovat dále. Elektrárna Onagawa, která byla ve stejnou dobu zasažena ještě větší vlnou tsunami než Fukušima, je příkladem, že jaderné zdroje lze provozovat bezpečně i při živelných pohromách nepředstavitelného rozsahu. Další jaderné mocnosti – USA, Čína, Rusko, Francie a Korea pokračování svého jaderného programu též podporují. Země, které byly vždy k jádru nerozhodné, jsou nyní více negativní – například zmiňované Německo a Itálie. Prodejcům reaktorů nastávají krušnější časy.
Studium příčin havárie a zlepšení stávajících elektráren už začalo a povede jistě ke konstrukčním a organizačním změnám. Bude to proces dlouhodobý a nemůže být nahrazen kosmetickými cvičeními na zátěžové testy, jak je někdy prezentováno v Evropské unii.
Mezinárodní dopad
Velké země se zachovaly k Japonsku v nouzi galantně, malé země zůstaly při zemi. Na Japonsko nemá dobré vzpomínky z války Korea, Rusko ani USA. Přesto tyto země ihned po havárii Japonsku pomohly: Korea poslala kyselinu boritou, Američané celý svůj radiační havarijní tým a vybavení, Rusové nabídli pomoc, Francie dekontaminuje vodu ve Fukušimě. Naproti tomu nejrychlejší a nejvíce negativní reakce mělo Rakousko, země bez jediného jaderného inženýra, ale zato s nápady na rozdávání. Mezinárodní organizace ukázaly, že rychlá reakce není jejich silná stránka – ale to nebylo žádné překvapení.
Celkové srovnání
Fukušimská havárie je horší než černobylská v tom, že postihla několik reaktorů zároveň a přírodní katastrofa zuřila kolem i několik dnů po havárii. Též mediální pokrytí, v honbě za senzací, bylo výrazně větší. Ve všech ostatních parametrech Fukušima za Černobylem zaostává. Naštěstí. Jde zejména o dopad na obyvatele, ztráty na životech a zamoření. Konečný účet se ale bez hostinského nevystavuje – nechme na Japoncích, aby sami uzavřeli tuto pro ně těžkou kapitolu. Sovětům to po Černobylu trvalo až do rozpadu SSSR.
Dr. Radek Škoda
Autor působí na univerzitě Texas A&M University v USA.
Ilustrační foto: Skupina ČEZ
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.