Energetický audit

Poslanecká sněmovna schválila dne 11. února 2015 novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Senát ČR na pořadu 7. schůze podal pozměňovací návrh, který nyní projedná opět Poslanecká sněmovna. Podle všeho bude novela přesto schválena včas a vstoupí v platnost již od 1. července 2015.

 Novela mimo jiné plánuje uložit velkým podnikům povinnost provádět pravidelný energetický audit nebo implementovat systém energetického managementu dle ISO 50001. Jednou z reakcí podnikatelů je jejich nesouhlas s další povinností, která přichází „z Bruselu“. Nicméně se zapomíná, že pokud bude správně v podniku uchopena, přinese užitek.

Povinnost k provádění energetických auditů je v zákoně stanovena již dnes. Jen není paušálně vztažena na všechny velké podniky, chybí pravidelné opakování a povinnost je omezena na podniky s vyšší než stanovenou celkovou spotřebou energie (35 000 GJ).

Co přinese novela

Cílem novely je právě zvýšit energetickou účinnost a upřesnit pravidla pro efektivní nakládání s energií. Do §9 odst. 2 se vkládá nová povinnost energetických auditů, alternativně implementace systému ISO 50001 či ISO 140001 pro „podnikatele, kteří nejsou malým nebo středním podnikem“. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Celkem cca 2 150 velkých firem tato kritéria přesáhne a mezi ně určitě budou patřit velké výrobní firmy, obchodní řetězce, potravinářské koncerny.

Pokud tyto velké podniky mají již zavedený a certifikovaný systém ISO 50001 či ISO 14001, tak to pro ně neznamená prakticky nic. Pokud nemají, musí se rozhodnout, kterou ze tří možných cest se vydají: energetické audity každé 4 roky, nebo certifikace ISO 50001 či ISO 14001. Pro tyto firmy to bude znamenat hodně práce a výdaje v řádu statisíců korun. Ty je však třeba brát jako investici, která se jim časem vrátí, a to nejen formou úspor energií. Pokud toto subjekty nesplní, hrozí jim sankce dle §12a zákona od 200 tis. Kč až do výše 5 mil. Kč.

Bohužel mnoho podniků vnímá tuto budoucí povinnost jen jako další administrativní překážku, aniž by měly dostatečné informace o tom, co vlastně energetický audit a energetický management je a jaké mohou být jeho přínosy.

Co je energetický audit?

Energetickým auditem se rozumí písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém provozu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci. Tolik definice. Tedy je jasné, že je možné zpracovat jak „nějakou“ zprávu v souladu s patřičnou vyhláškou, jejíž vypovídající a technická hodnota bude velmi nízká, ale zákonná povinnost bude splněna. Nebo je možné pravidelně zevrubně monitorovat energetické hospodářství podniku a navrhovat skutečně efektivní energeticky úsporná opatření za účelem maximálních úspor a zvýšení účinnosti a efektivity užívání energie.

Co tedy mohou pravidelné energetické audity a energetický management podnikům přinést? Tato novela zákonem ukládá podnikatelům šetřit peníze, snižovat náklady a zvyšovat svou konkurenceschopnost. Tyto benefity by měli podnikatelé vidět především. Náklady na energie tvoří ve velkých podnicích 30 až 50 % variabilních nákladů. Tedy namísto rozčarování z nové povinnosti dané zákonem opravme své manažerské uvažování a začněme provádět pravidelné energetické audity a energetický management ne proto, že to nařídí zákon, ale proto, že pozitivně ovlivňují naše náklady a konkurenceschopnost.

Takže plánovaný zákon o hospodaření energií je vlastně na straně podniků – jen stanovuje povinnost k něčemu, co racionálně a ekonomicky uvažující manažer nebo podnikatel sám chápe jako klíčovou možnost rozvoje své konkurenceschopnosti. To, zda nutné mít toto stanoveno zákonem, je na jinou diskusi.

Průběh auditu
Vlastní energetický audit, který ze zákona musí provádět tzv. energetický specialista s kvalifikací ověřenou ministerstvem průmyslu, resp. tým vedený tímto energetickým specialistou, probíhá v několika etapách. Klíčovou činností je detailní prověření, průzkum a analýza celého energetického hospodářství podniku, jednotlivých míst spotřeby, zdrojů, spotřebičů, rozvodů, jejich účinnosti a ztrát, stavu a způsobu jejich údržby, stavu budov, analýza spotřeb a nákladů na energie a jejich vývoje v čase, prověření způsobu měření a monitorování energetického hospodářství, nastavení smluvních vztahů apod. Tento soubor činností stanoví tzv. energetickou základnu – detailní popis výchozího stavu. Následně energetický auditor provede detailní analýzu a návrh veškerých proveditelných energeticky úsporných opatření v rámci podniku a z nich sestavuje konkrétní návrhy energeticky úsporných projektů nejvýhodnější pro podnik z ekonomického, energetického a environmentálního hlediska. Výše uvedené ve stručnosti popisuje proces jednorázového energetického auditu. Tento proces trvá řádově několik týdnů až jednotek měsíců a podnik za něj zaplatí řádově desítky až jednotky stovek tisíc korun (dle velikosti energetického hospodářství). Je-li audit proveden kvalifikovaně a správně, náklady na jeho provedení se podniku násobně vrátí ihned po prvním realizovaném energeticky úsporném projektu.

Cyklické auditování

Proč tedy zákon zavádí povinnost audity provádět každé 4 roky nebo implementovat systém energetického managementu, když i jednorázový audit může být tak přínosný? Protože situace v podniku se mění velmi dynamicky. Mění se výrobní portfolio, mění se výrobní zařízení, mění se strategie podniku, mění se jeho potřeby a tím pádem se velmi často radikálně mění energetický profil podniku. Jednorázový energetický audit je proto zpravidla možné efektivně použít právě tak 3–4 roky. Pak už je zastaralý a jeho závěry mohou být přežité, zavádějící a neefektivní. Proto je nutné provádět audity buď opakovaně, nebo přistoupit k zavedení systému energetického managementu, který veškeré procesy, které audit provádí jednorázově, rozběhne v reálném čase a za účelem neustálého zlepšování.

ISO 50001

Energetický audit je velmi vhodným východiskem pro následnou implementaci energetického managementu podle ISO 50001, což umožní organizacím přijmout systematický přístup k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti, včetně energetické účinnosti, využití a spotřeby energie.
ČSN EN ISO ISO 50001 (Systém managementu hospodaření s energií) (obr. 1) poskytuje metodiku založenou na struktuře požadavků vedoucích ke snižování energetické náročnosti organizace a neustálému zvyšování její energetické účinnosti. Systém vychází z kompletního přehledu spotřeb všech hlavních i pomocných zařízení (budovy, technologie aj.), zlepšení sledování spotřeby při všech činnostech a určení energetické využitelnosti a spotřebních limitů pro nejdůležitější využití energií. Norma je dobře kompatibilní s normou ISO 9001 a zejména s normou ISO 14001, proto je tedy možné implementovat systém managementu hospodařeni s energií samostatně nebo i prostřednictvím existujícího systému managementu kvality či environmentálního managementu.

Obr. 1 Schéma ČSN EN ISO ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií

Ing. Jakub Kejval, Ing. Jakub John
Jakub Kejval je generální ředitel inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.
Jakub John je energetický auditor, ředitel a předseda představenstva VIA ALTA a.s.

Ilustrační foto: Dano Veselský