Energetický audit, cesta k úsporám a dotacím

Článek popisuje přínosy energetického auditu z pohledu úspor energie a životního prostředí. Popisuje i varianty řešení úspor energie bez něj, kterými jsou studie energetických úspor, metoda Energy Efficiency Retrofit Survey a studie v rámci EPC projektu (Energy Performance Contracting).

Energetický audit představuje odborné posouzení toků energie a nakládání s ní v objektu – může to být soubor budov, budova nebo technologie. Jeho cílem je zhodnotit stav užití energie v něm a identifikovat – z technického, ekonomického a ekologického hlediska – optimální způsob dosažení jejích úspor. Energetické audity mají v České republice své počátky v polovině 90. let, povinnost jejich zpracování však byla zavedena do národní legislativy až v roce 2001, a to do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Příslušný zákon v platném znění určuje (zákon č. 103/2015 Sb.), včetně příslušných vyhlášek, pro koho je zpracování energetických auditů povinné. Nová legislativa o hospodaření energií zavedla od 1. července 2015 řadu změn v oblasti povinného energetického auditu. Jejím cílem je především upravovat podmínky ke zvyšování energetické účinnosti v ČR a podporovat energetické úspory.

Co nás čeká

Více než dva tisíce podniků v ČR tak bude muset podle novely zákona zpracovávat kaž­dé čtyři roky energetický audit. Z ní vyplývá, že je povinná pro každého podnikatele, který nemá výjimku z titulu malého nebo středního podniku (dle definice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU), a užívá nebo vlastní energetické hospodářství. Řešením, jak se pravidelného energetického auditu zprostit, je projít certifikací ISO. „Od minulého roku už firmy nenutí k šetření energie jen ekonomické důvody, tedy snižování nákladů v případě investic do úsporných opatření, jako je zateplování budov nebo například využívání šetrnějších technologií. Nově musí každé čtyři roky zpracovávat energetický audit, který prověří jejich rezervy energetických úspor.

Jak splnit požadavky zákona

Způsoby, jak mohou firmy naplnit požadavky zákona, jsou tři:

• mít energetický audit a opakovat jej každé 4 roky
• certifikace podle ISO 50001 (zde není nutné zpracovat energetický audit)
• certifikace podle ISO 14001 (zde je nutné zpracovat energetický audit, ale již není nutné opakovat energeticky audit každé čtyři roky)

Pro firmy to znamená se rozhodnout, kterou z cest se vydají. Zda budou preferovat „jednorázové řešení“, tedy energetický audit, či se vydají systémovou cestou ve formě zavedení a certifikace systému managementu hospodaření s energií podle ISO 50001.

Vyplatí se energetický audit?
Nicméně i společnosti, pro které není energetický audit závazný, by ho měly mít z následujících důvodů:

• výrazně si tím snížit výrobní náklady
• zvýšit konkurenceschopnost
• vyhovět požadavkům příslušné legislativy i ISO 50001
• vyhnout se problémům a případným pokutám od Státní energetické inspekce
• musí ho mít všichni, kteří chtějí požádat o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám, jenž je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje energie. A také žadatelé o dotaci z programu OP PIK, jehož řídicím orgánem je MPO.

Termometrický snímek technologického zařízení v rámci prediktivní údržby stroje

Energetický audit budovy

Stručně energetický audit zahrnuje odborné zhodnocení toků energie a nakládání s ní v objektu. Cílem tohoto odborného posouzení je inspekce budovy, vyhodnocení jejího existujícího stavu a návrh opatření, jejichž realizací by došlo ke snížení spotřeby energie a zlepšení jejího vnitřního klimatu v souladu s hygienickými předpisy. Výsledky se prezentují v závěrečné zprávě, která popisuje doporučená opatření s potřebnými investicemi, vyčíslení úspor a zisku. Zjištění a výsledky energetického auditu budovy se používají též jako podklad na vystavení požadovaných dokumentů podle národních nebo mezinárodních norem, předpisů a požadavků.

Zde je třeba uvést, že zpracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, provádět kontroly kotlů, chlazení a klimatizací mohou pouze osoby přezkoušené Ministerstvem průmyslu a obchodu z podrobností provádění těchto činností. Konkrétně se jedná o energetické auditory a inženýry autorizované Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro obor: pozemní stavby, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb. Při energetickém auditu, který je interdisciplinární, se musí vyhodnotit všechny faktory ovlivňující spotřebu energie a vnitřní klima budovy. Jedná se zejména o obvodový plášť budovy (obalové konstrukce, tj. obvodové stěny, okna, střechy a podlahy), topnou soustavu, systém větrání a klimatizace, systém přípravy teplé vody, automatickou regulaci, osvětlení, různá technologická zařízení (kuchyně, prádelny).

Komplexní zpráva z energetického auditu by měla obsahovat: souhrn, organizaci projektu (příslušní účastníci), popis existujícího stavu budovy, spotřebu energie v objektu, potenciál úspor energie, popis doporučených energeticky úsporných opatření, environmentální přínosy a zlepšení životního prostředí, realizační plán, finanční plán, popis navrhovaného způsobu provozu, údržby a energetického managementu. Energetický audit se tak stává pro společnosti významným pomocníkem v hospodaření s energií. Návratnost investic do energeticky úsporných opatření je překvapivě krátká. Například efektivním řízením vzduchotechniky, kompresorů nebo čerpadel mohou firmy získat investované prostředky již do jednoho roku, u osvětlení mohou počítat s tříletou až pětiletou návratností. Rekuperace tepla si na sebe vydělá přibližně za tři roky. Z praxe víme, že energetické audity přinášejí opatření, která ročně ušetří firmám v průměru 15 procent nákladů na energii, ale jsou i případy, kdy se podniky dostanou i na více než 30 procent. Takto získané prostředky pak mohou přesunout například do rozvoje nebo zkvalitnění výroby.

Audity stlačeného vzduchu

Příkladem výrazných úspor ve firmách může být výroba a distribuce stlačeného vzduchu, což je velký spotřebitel elektrické energie. Některé prameny uvádějí, že až 10 % elektřiny v průmyslu je spotřebováno na jeho výrobu. Typické náklady na provoz kompresoru za 10 let jsou tvořeny následovně: 12 % činí pořizovací cena, 3 % náklady na instalaci, 15 % náklady na údržbu a zbytek 70 % jsou výdaje na energii. Mezinárodní studie přitom dokládají, že kompresory nabízejí vysoký potenciál pro snižování nákladů, ve většině případů se jedná o 10% až 30% úsporu spotřeby elektřiny.

Audity pak zahrnují analýzu stávajícího systé­mu výroby a distribuce stlačeného vzduchu, sběr potřebných dat, jejich analýzu a komplexní zprávu včetně doporučení a vyčíslení ztrát. Vlastní měření a audit může být rozšířen o měření úniků stlačeného vzduchu na rozvodech, při kterém jsou úniky lokalizovány. Lokalizace je prováděna pomocí ultrazvukového detektoru LDE-10 od výrobce SPM Instrument. V místě úniku dochází vlivem turbulentního proudění vzduchu k tvorbě ultrazvuku, který je zachycen detektorem. Přesné místo je pak potvrzeno použitím speciálního spreje pro lokalizaci úniků. Každý odhalený únik je označen štítkem a řádně zdokumentován. Velikost úniku je hodnocena následovně: A – malý únik, B – střední únik, C – velký únik.

• a) malé úniky (manometrové kohouty, regulační ventily, šroubení, plastové hadičky, tlakové nádoby aj.). Tyto úniky lze odstranit dle plánovaných odstávek.
• b) střední úniky (potrubí o světlosti větší než DN 1/2“, ukončení rozvodů pracovního vzduchu – rychlospojky, napojení na hadice aj.). Tyto již znamenají významné ztráty stlačeného vzduchu. Proto je nutné tyto úniky plánovitě odstraňovat (dle technologie).
• c) silné úniky (příruby armatur, šroubovaná potrubí, ucpávky armatur, prasklé sváry, díry v potrubí ovládací armatury, písty, kostky aj.). Tyto úniky znamenají velké ztráty stlačeného vzduchu. Je nutné odstranit je pokud možno okamžitě.

Servisní technik společnosti Veskom provádí měření na chladicím zařízení v rámci prediktivní údržby a legislativní revize zařízení

Úniky v praxi

Když vyjdeme z konkrétní praxe Veskom, spol. s r.o., tak například zcela běžným měřením úniků při výrobě a distribuci stlačeného vzduchu se zjistí, že úniky tvoří až 33 %! Například ve středně velkém podniku s 250 zaměstnanci tyto ztráty dosahovaly v absolutním finančním vyčíslení až milion korun ročně. Přitom náklady na odstranění vad jsou nízké, takže návratnost je obvykle jen několik málo měsíců. Nejčastějšími místy úniků bývají netěsnící rychlospojky, přípojné hadice ke spotřebičům, rozpadlá těsnění apod. Nalezení úniků je možné namydlením přípojek stlačeného vzduchu, poslechem slyšitelných úniků nebo ultrazvukovým detektorem úniků. Ze zkušeností je největší podíl úniků lidských uchem neslyšitelný, detekovatelný tedy pouze pomocí ultrazvukového měřiče. Doporučeným opatřením bývá instalace průtokoměru do potrubí, který bude zaznamenávat spotřebu stlačeného vzduchu. Tím je možné průběžně ověřovat množství spotřebovaného vzduchu, resp. cenu vyrobeného 1 m³ při podělení celkovou spotřebovanou energií v kWh.

Studie energetických úspor

Chce-li majitel nebo provozovatel budovy snížit spotřebu energie a s tím spojené provozní náklady a nepotřebuje přitom zpracovat energetický audit v rozsahu požadovaném zákonem o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.), je možným řešením zpracování studie energetických úspor s důrazem na energeticko-ekonomickou optimalizaci provozu či objektu. Ta je zacílena na co nejvyšší snížení provozních nákladů cestou snížení spotřeby energeticky náročných technologií (tepla či elektřiny, páry či stlačeného vzduchu) a tepelných ztrát budovy. V rámci energetické optimalizace se jednak odhalí hlavní zdroje nadměrné spotřeby a plýtvání energií, ale také se hledají různé možnosti využití kombinace a využití odpadních energií. V prvním případě plýtvání se navrhnou opatření k jeho snížení či odstranění. U druhé části se doporučí různé kombinace využití energií např. na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení technologického procesu dle specifických potřeb zadavatele.

Pro jednotlivé varianty lze zpracovat srovnání z hlediska investičních nákladů, provozních nákladů na získávání a spotřebu energie, průběhu cash-flow a stanovení rizik realizace jednotlivých variant. Takové srovnání umožňuje výběr vhodné varianty řešení z hlediska energetické bilance provozu, návratnosti investice a optimalizace provozních nákladů. Další eventualitou je zpracování studie energetických úspor metodou Energy Efficiency Retrofit Survey. Jde o velmi efektivní, rychlou a ve srovnání s energetickým auditem méně nákladnou metodu vyhledání potenciálu energetických úspor v budovách a provozech. Konečně je to zpracování studie v rámci EPC projektu (Energy Performance Contracting), což je jeden z nástrojů, jak v praxi snižovat provozní náklady se zaručeným smluvním výsledkem s předem definovaným rámcem investic, úspor a návratnosti včetně trvalé udržitelnosti.

Příklady z praxe

Samosprávy se na základě energetického auditu rozhodují pro vhodnou variantu řešení, které jim uspoří energii a zároveň zajistí tepelnou pohodu budovy včetně chlazení a řízeného větrání. Našim zákazníkům navrhujeme komplexní systémové řešení v oblasti vytápění, chlazení a větrání, které jim přináší rychlou finanční návratnost a minimální dopad na životní prostředí. Společnost pro ně zařizuje potřebné technické posudky i podklady pro veškerá povolení, pomáháme s financováním tepelných čerpadel pro komunální sféru, pravidelně provádíme preventivní prohlídky a zákazníkům jsme k dispozici prakticky nepřetržitě po celý rok.

Zateplení budovy samo o sobě nic neřeší. Důležité je zvolit vhodný typ vytápění a vzhledem k vlnám letních veder i způsob chlazení. Podle propočtů jsou nejefektivnější z tohoto hlediska tepelná čerpadla. Sice mají vyšší počáteční investici, která se však v průběhu několika let vrátí, ale pak jsou budovy jimi vybavené vytápěny a „chlazeny“ s minimálními náklady. Dokladem výhodnosti tohoto řešení jsou desetitisíce instalací tepelných čerpadel v rodinných domech, hotelích, administrativních budovách, školách, školkách a průmyslových objektech. Současný technický trend je však ještě sofistikovanější. Tepelná čerpadla vybavená chladicími moduly, které vyvinula a patentovala naše společnost, dokážou vyrábět chlad i teplo zároveň. Je tak možné dosáhnout při nižších investičních nákladech vyšších provozních úspor a zajistit ještě větší komfort pro uživatele. A to při použití pouze jednoho zařízení.

Foto: Veskom
Text: Ing. Stanislav Teplý, Ing. Václav Kahoun
Stanislav Teplý je spolumajitel a ředitel Technické divize společnosti Veskom, spol. s r.o.,
Václav Kahoun je vedoucí obchodního oddělení Tepelných čerpadel firmy Veskom, spol. s r.o.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.