Hodnocení energetické náročnosti budov od roku 2009

Úspora energie a s ní související hodnocení budov prostřednictvím spotřeby energie je oblast, která v současnosti z důvodu legislativních požadavků kladených na členské země EU prochází dynamickým vývojem. Jedním z odvětví, kde lze dosáhnout významných úspor energie za přijatelné vložené náklady, je úspora provozní energetické náročnosti budov a také zvýšení energetické účinnosti.

Komplexní přístup neznamená pouze snížení spotřeby energie na vytápění pomocí známých aplikovaných postupů, ale skloubení všech systémů v budově ovlivňujících její provozní energetickou náročnost, tzn. celkovou dodanou energii do budovy (European Commission, 2001). Pro podporu lepší integrace energeticky úsporných opatření v členských zemích EU přijala EK příslušné směrnice a dokumenty ve vztahu k úsporám energie. V kontextu k jednotné evropské legislativě a nařízením EK je závazným dokumentem, který se významně promítl do legislativy jednotlivých členských zemí EU směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (dále jen směrnice EPBD).

Požadavky směrnice EPBD v ČR
V rámci tohoto obecného článku vztahujícímu se k řešení problematiky hodnocení energetické náročnosti budov bude dále rámcově zmíněna problematika související s článkem 7 směrnice EPBD (certifikace budov) a článkem 3 EPBD (metoda výpočtu energetické náročnosti budovy) (obr. 2). Do českého právního řádu uvedené podmínky zasahují primárně prostřednictvím závazných legislativních předpisů a přejímaných technických norem. V právním systému České republiky je směrnice zapracována do novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a to vloženým § 6a Energetická náročnost budov.

Zákon byl novelizován prostřednictvím zákona č. 177/2006 Sb., který vešel v platnost 1. července 2006. Podoba zákona následně doznala několika dalších úprav a ve sbírce zákonů může být uvedena pod dalšími označeními, § 6a se ale změny nedotýkají. Prováděcím dokumentem k § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů je náhrada zrušené vyhlášky č. 291/2000 Sb. Vyhlášku nahrazuje vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti energetické náročnosti budov. V souhrnu tedy jde o dva právní předpisy:

• Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o hospodaření energií),
• související prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu ve vztahu k hodnocení ENB, jmenovitě o prováděcí vyhlášku k § 6a zákona o hospodaření energií – vyhlášku MPO č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov (dále jen vyhláška o energetické náročnosti budov).

Třída energetické náročnosti budovy
Metoda výpočtu energetické náročnosti budovy podle současných požadavků hodnotí budovu z pohledu celkové dodané energie. Hodnoticí kritérium v současnosti představuje měrná spotřeba celkové dodané energie – EPA v kWh/(m² . rok), nikoliv potřeba tepla, tedy energie na vytápění, jak tomu bylo doposud. Výpočet pro bilanční hodnocení je prováděn jako stacionární, s časovým krokem výpočtu pro jednotlivé časové intervaly s minimální délkou jednoho měsíce a vyplývá z požadavků na hodnocení ENB. Na základě vypočtené celkové dodané měrné energie do budovy EPA je budova zařazena do třídy energetické náročnosti budovy (třídy EN).

Podle platné legislativy ČR se budovy zatřiďují do příslušné třídy EN, a to podle celkové měrné roční dodané energie v kWh/(m² . rok). V případě vypovídající měrné hodnoty energie vztažené na měrnou jednotku užitné plochy objektu podle této metodiky hovoříme o měrné spotřebě energie dodané do budovy, která zahrnuje jak celkovou potřebu energie, tak účinnost, s jakou je tato potřeba kryta, a pomocnou energii, kterou spotřebovávají jednotlivé energetické systémy zajišťující krytí této potřeby. Energie dodaná do budovy je údaj, který má být prostým hodnoticím měřítkem, prostředkem pro zařazení budovy do třídy energetické náročnosti v rozsahu A až G. Toto označení jasně hodnotí budovu a investorovi, v mnoha případech laikovi, je srozumitelné a čitelné. Budova by celkově měla dosáhnout minimálně na třídu A až C, třída D až G je z pohledu splnění požadavku vyhlášky nevyho­vující.

Podle současného požadavku vyhlášky o energetické náročnosti budov je zatřídění budovy prováděno podle pevně stanoveného rozsahu měrné roční spotřeby energie. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy pro zařazení budovy do příslušné klasifikační třídy jsou stanoveny v tabulce pro vypočtenou měrnou roční spotřebu energie v kWh/(m² . rok). Měrná roční spotřeba energie v kWh/(m² . rok) uvedená ve třídě C je pro vyjmenované druhy budov ve vyhlášce o energetické náročnosti budov hodnotou referenční.

Tab.:  Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.

Průkaz energetické náročnosti budovy
Průkaz energetické náročnosti budovy vyjadřuje a hodnotí budovu komplexně s důrazem na skutečnou provozní energetickou náročnost budovy. Je to zcela nový požadavek na definování energetické náročnosti budovy, který se skládá za dvou částí:

• Grafické znázornění průkazu ENB – grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje budovu do třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice.
• Protokol průkazu ENB – protokol, který popisuje formou vyplněného formuláře budovu jak po stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, tak po stránce jednotlivých energetických systémů včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny.

Povinnost vystavení průkazu energetické náročnosti budovy
Povinnost plnění průkazu ENB ukládá zákon o hospodaření energií od 1. ledna 2009; každá budova se bude komplexně hodnotit za jasně stanovených podmínek uvedených přímo v zákoně a ve vyhlášce o energetické náročnosti budov. Při pořízení stavby nebo změně stavby se v § 6a Energetická náročnost budov zákona o hospodaření energií stanovují pro stavebníka, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek následující povinnosti (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon):

• Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy – vyhláška č. 148/2007 Sb.
• Splnění porovnávacích ukazatelů (požadované tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí, vlastnosti a provoz technického zařízení budovy a osvětlení aj.) – vyhláška č. 148/2007 Sb.
• Splnění požadavků stanovených harmonizovanými českými technickými normami.

Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek právě průkazem energetické náročnosti budov, který nesmí být starší než deset let a je součástí dokumentace při výstavbě nových budov a větších rekonstrukcí:

• Výstavba nových budov. Součástí průkazu nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m² musejí být i výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění (kombinovaná výroba elektřiny a tepla, dálkové nebo blokové ústřední vytápění či chlazení, decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, tepelná čerpadla).
• Větší změny stávajících budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost. Větší změny by měly být využity jako příležitost k efektivnímu využití nákladů. Větší změny stavby (opravy, rekonstrukce, modernizace) jsou takové, které se provádějí na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, tzn. jak svislých, tak i vodorovných vnějších ochlazovaných ploch.

Směrnice požaduje, aby byl při prodeji nebo pronájmu předložen průkaz energetické náročnosti. Zároveň je nutné v souvislosti s vyhláškou MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, uvést požadavek na rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 odst. 2 stavebního zákona.

Pro tyto účely musí část projektové dokumentace D. Dokladová část obsahovat:

• stanoviska, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování projektové dokumentace,
• průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií.

Výpočetní pomůcky pro stanovení energetické náročnosti
Implementace do právního řádu národních legislativ představuje jeden stupeň, druhým – a možná komplikovanějším – stupněm je praktické provedení zmíněných požadavků čl. 3 a 7 EPBD v praktickém životě. Jako komplikovaný se ukázal požadavek čl. 3 EPBD na postup a metodu výpočtu integrované energetické náročnosti budov tak, aby byla prakticky aplikovatelná. Tento požadavek vzhledem ke komplikovanosti výpočtu vyžaduje výpočetní pomůcku – výpočetní nástroj, výpočetní software. Výpočetní pomůcky vznikají na základě národních legislativních požadavků a prakticky se liší podle národních specifik. Ačkoli směrnice nepožaduje použití výpočetních SW k tomu, aby podporovaly implementaci, pro implementaci článků 3 a 7 směrnice EPBD je existence výpočetního SW zásadní [Hitchin, 2007].

Z důvodu rozsáhlosti výpočetního postupu stanovení energetické náročnosti budov a provázanosti jeho částí bylo nezbytné pro jednoduchou transparentnost a aplikovatelnost tohoto výpočetního postupu nejprve vytvořit funkční výpočetní algoritmus. V České republice byl jako první výpočetní pomůcka používán výpočetní nástroj NKN – Národní kalkulační nástroj, který je vytvořen jako pilotní pomůcka pro výpočet energetické náročnosti budov ve smyslu zpracování průkazu energetické náročnosti budov ve formě protokolu průkazu ENB a grafického znázornění průkazu ENB. Od něj jsou v současné době odvozeny komerční výpočetní software – společnosti Protech, s. r. o. – modul ENB a společnosti Svoboda Software – Energie 2008.

Obr. 4: Celková spotřeba dodané energie do budovy

Závěr
Vyhláška o energetické náročnosti budov vstoupila v platnost 1. července 2007, účinnosti však nabývá 1. ledna 2009; výpočet energetické náročnosti je tedy nová, živá záležitost, která se bude postupně uvádět do praktického běžného života. Proto se v současné době pořádá řada odborných seminářů, které mají za úkol obeznámit širokou odbornou veřejnost s touto problematikou ať už z ryze praktického nebo teoretického hlediska.

Ing. Miroslav Urban
Foto: Dano Veselský
Obrázky: M. Urban

Autor je doktorandem na ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technických zařízení budov

Literatura
1. Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (EPBD).
2. Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
3. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů.
4. Kabele, K. – Urban, M. – Adamovský, D. – Kabrhel, M. Energetická náročnost budov v souvislostech s platnou legislativou ČR. 1. vyd., Praha, ABF – nakladatelství ARCH, 2008, 144s., ISBN 978-80-86905-45-7
5. Kabele, K. – Urban, M. – Adamovský, D. – Kabrhel, M.: Národní kalkulační nástroj NKN [počítačová aplikace]. Ver. 2.05 Praha, 2008. Dostupné z http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn>. Výpočetní nástroj pro stanovení energetické náročnosti budov, 61 MB.
6. Protech, s .r. o. – ENB [počítačový program], 2008. Komerční software pro výpočet energetické náročnosti budov.
7.  Svoboda, Z.: SVOBODA SOFTWARE, Energie 2008 [počítačový program], 2008. Komerční software pro výpočet energetické náročnosti budov, dostupný v 1. pol. 2008.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK 1/2008.