Jak mohou obnovitelné zdroje energie přispět k rozvoji regionu

Region v okolí Güssingu je výjimečný svou nezávislostí na fosilních zdrojích energie.„Na schůzku s novináři jsem se snažil přijet co nejekologičtějším způsobem, a proto jsem zvolil jako dopravní prostředek auto, které pohání bioplyn.“ To byla úvodní slova Bernharda Deutsche, spolupracovníka Evropského centra pro obnovitelnou energii a starosty rakouské obce Strem, která leží v okrese Güssing. V tomto regionu se z obnovitelných zdrojů vyprodukuje třikrát více energie, než se spotřebuje.

Můžete nám přiblížit váš region?
 Güssing leží v nejvýchodnější spolkové zemi Rakouska, Burgenlandu, v krajině malých struktur. Tato spolková země má 285 000 obyvatel. V okrese Güssing s rozlohou 485 km2 žije 26 500 obyvatel. Ve městě Güssing 4 300 obyvatel. Náš region to měl v minulosti velmi těžké. Nejprve se tímto územím prohnaly dvě světové války, jejichž výsledkem bylo zpustošené území. Později měla za dob železné opony na rozvoj země negativní vliv nevýhodná poloha u hranic s Maďarskem. Nebudovaly se tu žádné ­průmyslové podniky, v zemi se nacházely jen menší řemeslné podniky a živnostníci. Důsled­kem bylo málo pracovních míst. Až 70 procent obyvatelstva tak muselo docházet za prací většinou do Vídně, která je vzdálená přibližně 200 km. I v současnosti mnoho mladých lidí opouští tento region. Charakteristické pro toto území jsou malé zemědělské a lesní struktury ve vlastnictví velkého počtu jednotlivců. Zároveň jsme jediným regionem v Rakousku, který nemá vybudované ani dálniční, ani železniční spojení. Tato špatná dopravní infrastruktura nás ještě více odsouvala do pozadí.

Kdy jste se rozhodli tuto situaci zvrátit?
V roce 1988 byl okres Güssing vyhlášen nejchudobnějším v Rakousku. To byl největší impuls. Vysoký odtok financí z regionu představoval především nákup energie (olej, elektrická energie, pohonné látky). Lokální suroviny se využívaly jen minimálně. Proto v roce 1990 přijali členové městského zastupitelství rozhodnutí, že se celý region roz­loučí s fosilními zdroji energie.

Jak toto rozhodnutí přijali vrcholoví představitelé a veřejnost?
V té době to byl i na rakouské poměry velmi ambiciózní plán, jemuž nikdo nevěřil. Bojovali jsme s protivníky ze všech možných táborů. Mezi odpůrce patřili politici, dále zástupci různých energetických skupin a samozřejmě místní podnikatelé, kteří se obávali o práci a své zisky. Dnes je situace úplně jiná. Region zaznamenal výrazný růst, a pokud jde o obnovitelné zdroje energie, patříme mezi průkopníky. Náš projekt jezdíme prezentovat po celém světě.

Na čem se váš projekt zakládá?
Celý model se zakládá na decentralizovaném zásobování energií. Energii se snažíme vyrábět v menších zdrojích a tak ekonomicky, jak se jen dá. Model se skládá z pěti základních pilířů – demo zařízení, výzkum a vývoj, další vzdělávání, služby, ekoturismus.

Na co se orientujete v rámci prvního pilíře demo zařízení?
V rámci prvního pilíře se zaměřujeme na výrobu demonstračních zařízení, která se zakládají na obnovitelných zdrojích energie. Momentálně máme v provozu 39 těchto zařízení. Začínali jsme se zpracováním biomasy a zbytkového dřeva pro výrobu elektrické energie. Později přibyla zařízení na výrobu bioplynu. Základní surovinou je biomasa pocházející ze zemědělství. Před desíti lety jsme uvedli do provozu elektrárnu na biomasu. Funguje na bázi zplyňování dřeva.

S kým spolupracujete, pokud jde o výzkum a vývoj?
Úspěšná realizace projektu úzce souvisela s druhým pilířem – výzkum a vývoj. Momentálně spolupracujeme se třemi univerzitami, Technickou univerzitou ve Vídni, v Grazu a se Zemědělskou univerzitou ve Vídni. Máme rozvinutou spolupráci s různými výzkumnými ústavy ve Švýcarsku nebo v Německu. V Güssingu jsme v této souvislosti vybudovali technologické centrum, které zaměstnává dvacet šest výzkumných pracovníků z různých zemí světa. Na spolupráci se podílejí také různé velké celosvětové koncerny z oblasti automobilového či leteckého průmyslu. Jedním z nich je například Lufthansa, která se zajímá o náš projekt výroby kerozinu ze dřeva. Výroba pohonných látek v plynném a kapalném skupenství tvoří momentálně základ našeho výzkumu.

Co je náplní pilíře dalšího vzdělávání?
Už dětem ve školkách se snažíme hravou formou zprostředkovat informace o obnovitelných zdrojích energie, protože tyto děti jsou budoucí spotřebitelé. Samozřejmě pracujeme také s dětmi základních a středních škol. Na vysokých školách nabízíme samostatné studijní obory. Úzce spolupracujeme též s institucemi na trhu práce, s úřady práce. Chceme totiž, aby studenti dostali vzdělání v oborech, které mají na pracovním trhu perspektivu.

Jaké služby poskytujete?
Služby jsou dalším pilířem našeho modelu. Zkušenosti, které jsme získali za posledních 25 let, se snažíme promítat do různých energetických koncepcí. Koncepce vypracováváme pro firmy, velké koncerny, obce, města a regiony z celého světa. Mnoho koncepcí jsme vypracovali pro obce a regiony v Ra­kousku a Německu, ale například i pro Cookovy ostrovy. Hodně požadavků momentálně přichází z asijských zemí. Já sám jsem byl před jistou dobou v Japonsku. Události ve Fukušimě změnily celé nazírání Japonců na energetické zdroje. V rámci tohoto pilíře se zaměřujeme také na vývoj nových technologií. Momentálně řešíme projekt švédského města Göteborg. Kompletní spotřebu zemního plynu tohoto města bychom chtěli nahradit plynem vyráběným z obnovitelných zdrojů energie.

Jakou roli sehrává v modelu pilíř ekoturismus?
Na začátku byla samozřejmě prioritou výroba energie. Dnes se toto těžiště přesouvá do oblasti cestovního ruchu. Je to přesně ta oblast, která u nás v minulosti vůbec neexistovala. Momentálně se začíná významně rozvíjet. Před patnácti lety v Güssingu přenocovalo 18 000 návštěvníků. V současnosti se počet návštěvníků několikanásobně zvýšil. S tím samozřejmě souvisí i investice do hotelů a gastronomií.

Jak hodnotíte úspěšnost projektu s odstupem času?
Před dvaceti lety bychom si nemysleli, že náš projekt bude někoho vůbec zajímat. Dnes je situace taková, že k nám přijíždí 30 000 návš­těvníků ročně, aby na vlastní oči viděli, jak to tu funguje. Tento náš model se snažíme prezentovat po celém světě. Před jistou dobou jsem byl v Japonsku, před rokem v Brazílii. Celou tuto aktivitu prezentování projektu zastřešuje spolek Krajina ekoenergie. Členem tohoto spolku je 18 obcí z našeho regionu. Náš projekt podporují i prominentní osobnosti. Mezi ně patří například též Arnold Schwarzenegger. On sám se problematice obnovitelných zdrojů energie věnuje velmi intenzivně a přednáší po celém světě. V každé přednášce vždy řekne, že z celého světa se jednou musí stát Güssing. To je pro nás velká čest.

Jaké obnovitelné zdroje energie využíváte?
Malý okres Güssing musel na fosilní zdroje energie v minulosti vynaložit 35 milionů eur ročně. V současnosti využíváme pro zásobování regionu sluneční energii, lesní hospodářství (dřevo), zemědělství. Z těchto obnovitelných zdrojů vyrábíme teplo, elektřinu a částečně pohonné látky. Díky tomu zůstává v regionu 22 milionů eur ročně. Dalším cílem je zvýšit produkci pohonných látek na takové množství, abychom pokryli celkovou spotřebu.

Nemluvili jste o větrné a vodní energii.
Ano, máte pravdu. Ale zatímco severní oblast Burgenlandu je dostatečně větrná, pro oblast jižního Burgenlandu, kde Güssing leží, nejsou silné větry charakteristické – proto nemáme možnost využívat tuto energii. Podobné je to s vodní energií, protože naším územím neprotékají žádné významné vodní toky. Na druhé straně jsme nejslunnějším regionem Rakouska. Máme 300 slunečných dní do roka a také intenzita slunečního záření je tu vyšší. Slunce posílá na Zem patnácttisíckrát více energie, než lidstvo potřebuje. Proto je v našem zájmu tuto energii využívat, konec konců je zadarmo.

Do jaké míry tedy tuto sluneční energii využíváte?
Máme vybudována fotovoltaická zařízení, jimiž sluneční energii měníme v elektrickou energii. V tomto směru bychom chtěli v budoucnosti realizovat mnoho projektů především na lokální komunální úrovni. Zároveň v této souvislosti nabízíme našim občanům, aby se tohoto projektu zúčastňovali jako podílníci. Ročně jsme schopni každému vyplatit dividendy ve vyšší hodnotě, než jaké by dosáhly jejich finanční prostředky úročením na bankovních účtech. Sluneční energii zároveň využíváme i pro solární ohřev, tedy přípravu teplé vody. Využíváme částečně velká zařízení – dálkové vytápěcí systémy. Momentálně je už i v zákoně zakotveno, že nové budovy postavené v Rakousku musejí mít zařízení na solární ohřev.

Dalším obnovitelným zdrojem energie, který využíváte, je dřevo…
Největší potenciál má v našem regionu dřevo. Lesy tvoří 45 procent celkové plochy. V minulosti se dřevo vůbec nevyužívalo. Proto jsme vytvořili struktury, které mají na starosti obhospodařování všech lesních ploch. Už deset let máme v Güssingu největší výrobu parket v Rakousku, z nichž vzniká zbytkové dřevo. Ze začátku jsme dřevo jen spalovali a vzniklou energii a teplo využívali k ohřevu vody pro domácnosti. V roce 1996 jsme vybudovali největší teplárnu na biomasu v Rakousku. Tento model jsme rozšířili v rámci celého regionu všude tam, kde to bylo technicky možné. V roce 2001 jsme s pomocí vědeckých pracovníků technických univerzit vyvinuli technologii termického spalování dřeva. Vybudovali jsme výzkumné zařízení, které stálo 10 milionů eur. Tuto technologii jsme tak dlouho precizovali, že dnes patří mezi světové špičky. Každou hodinu se zplyňuje 2,5 t dřeva. Tento plyn se potom přivádí do plynového motoru, jímž se produkuje například elektrická energie. Takto je možné vyrobit 2 MW elektrické energie za hodinu. Celková účinnost je 85 procent, což je, podle mého názoru, vysoká hodnota. Podobné palivové články, které by byly schopné produkovat elektrickou energii a teplo, bychom chtěli v budoucnosti instalovat i v domácnostech. Ve spolupráci se švýcarskými výzkumníky jsme postavili mechanizační zařízení, díky němuž lze z plynu získaného ze dřeva s obsahem 11 procent metanu vyrobit plyn, který dosahuje kvality zemního plynu. Plyn se rozkládá na uhlíkové řetězce. To umožňuje jeho využití i k výrobě plastů. Další technologii, která využívá jako hlavní surovinu dřevo, je technologie Fischer – Tropsch – Syntéza. Jde o technologii vyvinutou v Německu už před sto lety. Díky ní je možné ze dřeva vyrobit kapalnou pohonnou látku – kerozin.

Které konkrétní suroviny využíváte ze zemědělské produkce?
Zemědělské suroviny využíváme jako biomasu. Nevyužíváme však kukuřici, jak je tomu v případě jiných zařízení, ale odpadové suroviny, například trávu či slámu. Zbytkovým produktem je potom kvalitní hnojivo.

Je množství energie, které vyprodukujete z alternativních zdrojů, dostatečné?
Momentálně vyprodukujeme v regionu více tepla, než potřebujeme. Část této energie využíváme v letních měsících k chlazení nebo sušení dřeva. Už několik měsíců se nám daří produkovat více elektrické energie, než je spotřeba celého Burgenlandu.

Zatím jste vůbec nezmínil zemní plyn…
Zemní plyn k nám ještě nedorazil a o výstavbu plynovodu nemáme momentálně ani zájem. Naším cílem je produkovat vlastní bioplyn, přičemž plánujeme vybudovat vlastní rozvody. Chtěli bychom vybudovat přibližně 300 km rozvodů. Bioplyn bychom chtěli využívat na vytápění v oblastech, které nejsou napojené na teplárnu. Zároveň plánujeme zřídit čerpací stanice plynu. Za pět let bychom chtěli z vlastních zdrojů pokrývat i spotřebu kapalných pohonných látek. Nepůjde však o biodiesel vyráběný z řepky. Spíše se chceme zaměřit na výrobu syntetických pohonných látek vyráběných ze dřeva.

Neobáváte se vyčerpatelnosti zdroje dřevní hmoty?
Momentálně spotřebujeme 44 tisíc tun dřeva ročně. Je to číslo, které v mnohých samozřejmě vyvolává otázky. V současnosti však v regionu doroste dvakrát více dřeva, než se na výrobu elektrické energie spotřebuje.

Naplnili jste cíl snížit náklady na výrobu energie?
V roce 1991 byla celková spotřeba energie na úrovni 120 500 MWh. Na fosilní zdroje energie se v té době vynakládalo 6,2 milionů eur ročně. Asi jen 650 tisíc eur zůstávalo v regionu jako vlastní hodnota. Od roku 2005 je město úplně soběstačné, i když se potřeba energie zvýšila na 185 500 MWh. Veškerá energie se produkuje přímo v Güssingu – to znamená, že celých 13,5 milionů eur zůstává v regionu. Díky vývoji se ve městě usadilo 50 nových firem, které vytvořily více než 1 100 pracovních míst.

Jak bude vypadat budoucnost Güssingu?
Všude, kde využíváme v současnosti sluneční energii a biomasu, bychom chtěli vybudovat zařízení na zplyňování biomasy. Vzor Güssingu následovalo už 108 regionů Rakouska. Měli bychom velkou radost, kdyby se tento model podařilo prosazovat v celé Evropě a po celém světě.

Rozhovor zpracovala Andrea Dingová.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.