Jak šetřit teplem

15. října 2014

Partneři sekce:

Volba alternativního zdroje tepla může přinést významnou úsporu provozních nákladů především v oblastech s vysokou cenou tepla ze systému CZT. Při hledání úspor tepla v budově byste si měli nejdříve nechat vypracovat rozbor současné spotřeby, plateb za energii a zkontrolovat, zda jsou ceny optimální. Někdy je totiž možné změnit tarif, snížit platbu za instalovaný příkon, respektive platby za základní složku tepla. U elektřiny a plynu je možné ušetřit i přechodem k jinému dodavateli. V této fázi se dají najít relativně malé úspory peněz, ale k jejich dosažení často postačuje několikaminutové jednání s dodavatelem energie.

Nezávislé studie

Dále se doporučuje nechat si vypracovat studii, která zhodnotí energetický a ekonomický přínos použití jednoho zdroje tepla. Důležité je zohlednit všechny investiční náklady, včetně nákladů na odpojení od CZT, jakož i všechny provozní náklady. Studie nemá hodnotit jen jediné řešení, vždy je třeba mít k dispozici srovnání několika variant. Studie by měla být nezávislá. Vypracuje-li ji například dodavatel tepelných čerpadel, jen těžko bude objektivní. Důležité je zohlednit nejen provozní náklady (nejde jen o náklady na palivo), ale i přínos pro obyvatele bytového domu (například možnost využití výhodnější sazby při odběru elektřiny). Ve studii je velmi důležité zohlednit i způsob financování, použití úvěru může ekonomiku projektu výrazně zhoršit. Můžete uvažovat o použití EPC (Energy Performance Contracting – Projekty energetických úspor), kde úspory financuje třetí osoba, vlastní investici potom splácí z dosažených úspor. V tom případě si takovou studii zpracovává firma EPC sama. Firmu EPC je proto vhodné vybrat dříve, než se pustíte do samotných řešení.

Tabuľka č. 1

Výběr dodavatele

Na základě výsledků studie lze následně vybrat odpovídající technologii. Dodavatelská firma obvykle zabezpečí projekt a pomůže s vybavením stavebního povolení, je-li nutné. Nevyhnutelností je kvalitní smlouva o dílo. V rámci výběrového jednání je vhodné důkladně specifikovat poptávku, aby byly nabídky srovnatelné. Můžete vyžadovat poměrně podrobnou specifikaci (například vytápěcí faktor tepelného čerpadla při venkovní teplotě 0 °C a výstupní teplotě +55 °C) nebo vyžadovat například výrobky se značkou Energeticky šetrný výrobek nebo s jinou ekoznačkou.Vždy je třeba zabezpečit, aby nový zdroj tepla spolupracoval s vytápěcím systémem domu. Standardně realizovaná vytápěcí zkouška neověří chování během reálné zimy. Je tedy vhodné žádat od dodavatele, aby zabezpečil regulování vytápěcí soustavy na základě zkušeností z reálného provozu. Vyplatí se nejméně rok (raději však trvale) sledovat skutečnou spotřebu energie a porovnávat, jestli odpovídá počasí. Na začátku se díky tomu správně vyreguluje systém, později se tak odhalí případné problémy. Zároveň je potřebné obyvatelům domu vysvětlit odlišnosti oproti původnímu stavu, protože nový zdroj tepla se může chovat jinak, než byli zvyklí.Pozornost je dále třeba věnovat harmonogramu prací, který by měl obsahovat časovou rezervu. Ocitnout se na začátku vytápěcí sezóny bez zdroje tepla by bylo velmi nepříjemné, bez ohledu na případnou pokutu pro dodavatele.

Dodávka paliva

Palivo, včetně elektřiny a plynu, lze nakupovat od různých dodavatelů. Užitečné se jeví i vyhlášení výběrového jednání na dodavatele paliva. V případě víceleté smlouvy si musíme důkladně přečíst ustanovení o změně ceny. Ceny na trhu se mění a vyplatí se je sledovat.

Tabuľka č. 2

Investiční náklady

Orientační zřizovací ceny alternativních zdrojů vytápění a přípravy teplé vody vztažené na tepelnou ztrátu budovy jsou shrnuty v tabulce 1. Investiční náklady na jednotlivé zdroje jsou porovnány v případě instalace do nezatepleného a zatepleného panelového bytového domu. Orientační ceny sestavené podle konkrétních cenových nabídek z roku 2010 zahrnují kompletní instalaci, včetně regulace, stavebních úprav, bivalentních zdrojů v případě tepelných čerpadel a akumulačních nádrží. Rozpětí cen je dáno jednak velikostí zdroje (čím větší výkon, tím nižší je měrná cena zdroje v Kč/kW), jednak rozptylem cenových nabídek. Ceny však nezahrnují aditivní náklady jako vyhotovení nové přípojky plynu či navýšení ceny elektrické přípojky na tepelné čerpadlo ani náklady spojené s kompletním odpojením se od CZT. Z porovnávaných zdrojů představuje nejlevnější alternativu CZT volba plynové kotelny. Uvedené ceny jsou jen orientační, v každém případě lze doporučit energeticko-ekonomickou optimalizaci, která rozhodne o dalším postupu. Obvyklým výsledkem optimalizačních výpočtů je, že před případnou výměnou tepelného zdroje je ekonomicky výhodné nejprve snížit spotřebu tepla na vytápění (tedy budovu zateplit, vyměnit okna apod.) a potom dimenzovat zdroj tepla na vytápění. Tak se předejde zbytečnému předimenzování zdroje a s tím spojeným vyšším nákladům na jeho zakoupení a provoz. Z ekonomického hlediska je možné výhodnost investice do jednotlivých zdrojů porovnat na základě kumulované finanční úspory, které se dá dosáhnout například 40 let po instalaci nového zdroje (tab. 2 a 3). Tato finanční úspora se rovná úspoře provozních nákladů (po odpočítání vstupních investičních nákladů) reinvesticí do jednotlivých komponentů při uvažovaném meziročním nárůstu cen energie 3 %. Z hlediska finanční úspory je v případě nezateplených panelových bytových domů nejvhodnější investice do plynového tepelného čerpadla. V porovnání s tepelnými čerpadly je levnějším řešením kotelna s kaskádou kondenzačních kotlů na zemní plyn, která však přináší nejmenší úsporu provozních nákladů. Přesunutím zdroje tepla přímo do budovy se odstraní ztráty potrubním vedením od centralizovaného zdroje tepla k bytovému domu. I navzdory tomu se však nemusí investice do nového zdroje vrátit v podobě úspory provozních nákladů, a to především v lokalitách s levnějším teplem ze systému CZT (do 500 Kč/GJ). Výnosnost investice do nového zdroje se u každé budovy liší, a proto je nevyhnutelné nechat si před zamýšlenou realizací zpracovat energeticko-ekonomickou studii výměny zdroje.