Nastává desetiletí tepelných čerpadel
V roce 2000 byla u nás v návaznosti na vznik Evropské asociace tepelných čerpadel založena Asociace pro využití tepelných čerpadel. Obě organizace spojuje společný cíl – tím je podpora rozvoje instalací tepelných čerpadel, která jsou mimořádně efektivním zdrojem obnovitelné tepelné energie. S tím souvisí značné ekologické přínosy, podíl na snižování energetické náročnosti staveb a ovlivňování ekonomiky v oblasti hospodaření energiemi. Zakladatelem Asociace pro využití tepelných čerpadel a zástupcem ČR v Evropské asociaci tepelných čerpadel je Ing. Josef Slováček a tomu jsme položili několik otázek.
Z dob, kdy tepelná čerpadla byla ještě u nás takzvaně v plenkách a instalovala se především s hlubinnými vrty, byla jejich celková cena příliš vysoká – pro běžný rodinný dům asi 400 tisíc korun. To bylo ale asi tak před patnácti lety. Nové technologie a menší ztráty dnešních rodinných domů cenu tepelných čerpadel snižují na polovinu, a to jsme již velmi blízko ceně dobrého kondenzačního plynového kotle s celkovou instalací. Tuto skutečnost mnozí stavebníci nevědí, dokonce někteří projektanti, kteří neumí systém s tepelným čerpadlem vyprojektovat, poradí zájemci, že plyn je plyn, a ten se už na tepelné čerpadlo dále neorientuje. To je opravdu škodlivé a dá to dost práce předat seriózní informace veřejnosti.
Dává asociace nějakým způsobem i laikům rady, jak si správně vybrat tepelné čerpadlo? Píšete například do hobby magazínů?
Pro laickou veřejnost organizujeme především v rámci veletrhů a stavebních výstav přednášky, na kterých srozumitelnou formou vysvětlujeme, čím jsou tepelná čerpadla pro uživatele užitečná, jaké jsou systémy, kam směřuje vývoj, jak se orientovat v široké nabídce, čemu se vyhnout, aby nenásledovalo po koupi tepelného čerpadla zklamání a podobně. Pravda, v hobby magazínech příliš neinzerujeme, jsme neziskové sdružení, které od nikoho nic nedostává, a fungujeme jen na základě svých členských příspěvků. A magazíny žijí z toho, že se jim musí platit za zveřejnění článků. Proto upřednostňujeme přímou diskusi právě na přednáškách, kam zájemci rádi chodí.
Asociace ale sdílí informace i mezi profesionály a především svými členy. Jakým způsobem získáváte nejnovější informace ze světa a jakým je předáváte? Co mohou u vás na stránkách zjistit běžní technici a projektanti?
Profesní přenos informací ze zahraničí je především z naší aktivní spolupráce s Evropskou asociací tepelných čerpadel, jejímiž členy jsou všichni, kdo oblasti tepelných čerpadel v Evropě něco znamenají. Je to jednak účast v odborných komisích, kde se podle zaměření setkávají přední specialisté zemí EU, pak jsou to mezinárodní konference, kde se prezentují nejnovější poznatky z oboru.
Pro naše členy, ale i nečleny, pořádáme odborné semináře a kurzy, které vycházejí především ze zdrojů informací v návaznosti na naši mezinárodní spolupráci. Velmi úspěšná bývají školení pro projektanty ústředního vytápění, specializovaný kurs EU.CERT-HP, který představuje nejvyšší formu vzdělání v oboru tepelných čerpadel a vychází z mezinárodní spolupráce specialistů v rámci EHPA. Ti vypracovali studijní materiály, které komplexně shrnují informace o tepelných čerpadlech, a úspěšní absolventi obdrží mezinárodní certifikát platný v zemích EU. Další přenos informací z našeho oboru cílíme do řad architektů, protože to jsou ti, kteří jsou jako první v kontaktu s investory, když se řeší koncepce staveb. Tehdy je nutno řešit i otázky energie a tam musí tepelná čerpadla zaznít. Jde to pomalu, ale nepolevujeme. Na webových stránkách se vyučovat nedá, ale zveřejňujeme především informace o tom, co se připravuje a pro koho jsou akce určeny.
Děláte tedy i různá školení a kurzy. Pro koho jsou vhodné, co se na nich lidé dozvědí a kolik orientačně stojí?
Obsahově jsou vždy školení a kursy koncipovány pro konkrétní okruh posluchačů. Jsou třeba pro začínající zájemce o instalace tepelných čerpadel, například kurs Z1, kde se probírají základy, bez nichž by se nikdo neměl do instalace tepelných čerpadel pouštět, pokud nechce nadělat víc škody než užitku. Dvoudenní kurs stojí 4 500 Kč, specializovaný kurs pro projektanty stojí 1 400 Kč a ten s mezinárodní platností v trvání 6 dnů stojí přes 10 000 Kč. Pak jsou to školení s různým aktuálním zaměřením podle potřeby členů.
Vy jste dobrovolné uskupení – co ale musí vaši členové splňovat? Už se stalo, že jste někoho odmítli nebo vyhodili? Samozřejmě nechci konkrétně jmenovat.
Ano, jsme dobrovolné zájmové sdružení, ale hodně nám záleží na tom, abychom mezi svými členy měli dodavatele s ověřeně kvalitními výrobky, montážní firmy, které mohou prokázat svou odbornou a profesionální činnost. Před přijetím nového člena správní rada posoudí, zda žadatel splňuje požadavky, které na své členy asociace v souladu s kodexy klade. Mohu sdělit i tu skutečnost, že některým členům bylo také členství ukončeno.
Jak se změnil trh s tepelnými čerpadly za posledních deset let? Jak se změnil přístup prodejců, na co se klade důraz? Prodlužují se například záruční doby nebo se zlepšuje servis?
Současně s rozvojem instalací tepelných čerpadel systému vzduch – voda, který byl schopen prakticky od roku 2000 pracovat i při venkovních teplotách vzduchu –20 ˚C, se na našem trhu začala postupně objevovat zařízení, která silně připomínala klimatizační jednotky a byla vydávána za tepelná čerpadla. Ano, princip funkce byl podobný, ale s tím rozdílem, že primárně byla tato zařízení určena na chlazení. Dokázala také trochu topit, ale jejich odmrazování výparníků většinou bylo problematické, což se projevovalo v úrovni topných faktorů pod bodem mrazu, a tak se začalo šidit tím, že se udávaly hodnoty COP při +7 ˚C, aby to lépe vypadalo. Trh se tím stal značně nepřehledný. Aby se dala od sebe rozeznat kvalitní tepelná čerpadla od těch ostatních, byl v rámci EHPA vyřešen systém jednotného měření a vyhodnocování jejich parametrů. Těm, která vyhověla stanoveným kritériím, bylo umožněno přiznání značky kvality EHPA, která se stala garancí věrohodnosti výsledků, a pokud se v zemích EU přiznávají dotace, pak právě jen takto hodnoceným výrobkům.
S politováním konstatujeme, že se bohužel vyskytují naši někteří výrobci a také dovozci s výrobky pochybného původu, které pak dělají starosti jejich uživatelům, a to samozřejmě ovlivňuje někdy názor na tepelná čerpadla obecně a tomu se snažíme zabránit, především však osvětou. Příslušné orgány státní správy se tím prakticky nezabývají. S přibývajícím počtem instalovaných čerpadel, těch je v současné době asi 50 tisíc, stoupají nároky na zajištění servisních prací, kterých přibývá v souvislosti se stárnutím výrobků. Renomované značky to mají zpravidla vyřešeno, ale u těch s nejasným původem je to často problém s náhradními díly a těch bude postupně přibývat, dokud je budou zájemci nakupovat. Pak je to opět o osvětě.
Záruční lhůty se sice prodlužují, ale je to spíš marketingový tlak v konkurenčním prostředí, který sice nutí dodavatele přizpůsobovat se, ale když prodejce neustojí ekonomicky záruční servis a dostane se do úpadku; poškozený zákazník na to bohužel doplatí. Není rozumné umělé prodlužování záruk, jen aby se prodalo, jak tomu bohužel někdy bývá.
Na co si dnes zákazníci nejvíce stěžují?
V prvé řadě na problém, jak si z nepřeberné nabídky vybrat, když tomu nerozumí. Často jako hlavní kritérium volí cenu, ale právě vybírat podle nejnižší ceny v domnění „čerpadlo jako čerpadlo“ je tou nejhorší variantou, ale na to se zpravidla přijde až pozdě. Totéž pak platí o montážních pracích. Z důvodu snížení ceny někdo používá levný materiál, který nevydrží, a je tady problém. Je dobré držet se seriózních dodavatelů.
Co nejvíce brání většímu rozšíření tepelných čerpadel?
Především dojem, že je to zařízení, které se nevyplatí instalovat. Dá se spočítat, že je to velký omyl a na konkrétních instalacích prokázat, že vynaložené prostředky na instalaci tepelného čerpadla se brzy vrátí, a pak už se jen šetří.
Jistě by všichni výrobci tepelných čerpadel byli rádi, kdyby tepelná čerpadla byla podporována nějakou formou dotací. S Novou zelenou úsporám a podporou OZE to nakonec nedopadlo nejlépe, ale přece jenom něco to je…
Nová zelená úsporám nedocenila přínosy, které tepelná čerpadla vytvářejí ve srovnání se zateplováním. Neřeší třeba náhradu elektrického vytápění tepelnými čerpadly, kde je jejich využití zcela žádoucí, neřeší náhradu vytápění zemním plynem, což je strategická surovina, na jejímž dovozu jsme závislí. Mnohem více by se dala snížit energetická náročnost staveb, pokud by se umožnilo podpořit, byť nižšími částkami, více instalací.
Snažíte se jistě i sledovat a ovlivňovat legislativu dotýkající se tepelných čerpadel. Vidíte v tomto směru nějaké problémy? Už se vám něco povedlo změnit?
Mělo by se zakázat nedostatečně vybaveným zkušebnám provádět měření tepelných čerpadel a toto vydávat za oficiální v souladu s normami. Měl by být dohled nad tím, co se dodává na trh, aby byli chráněni zákazníci. V dotacích ze státních prostředků tyto poskytovat jen na výrobky splňující stanovená kritéria. Jde to někdy příliš ztuha. V asociaci není prakticky žádný placený pracovník, naši činnost vykonáváme vedle svých běžných pracovních úkolů v zaměstnáních a na diskuse nad legislativou se dostáváme pouze, pokud je to překážkou našemu snažení. Co mohu hodnotit pozitivně, je to, že se stále více na nás obracejí instituce, kterým chybí informace a přehled v oboru tepelných čerpadel a bez asociace by rozvoj instalací tepelných čerpadel zdaleka nebyl takový, jaký je.
Jak vidíte budoucnost tepelných čerpadel v České republice? Co jako asociace chystáte pro tento rok?
Jsem v podstatě optimista a vidím, že systematická práce v oblasti tepelných čerpadel přináší své ovoce. Bez seriózního a odpovědného přístupu členů asociace bychom zdaleka nebyli tam, kde dnes jsme. Letos bychom rádi prosadili, aby byl kladen důraz na přednostní využívání tepelných čerpadel se značkou kvality EHPA, která jediná zajistí uživatelům to, co od nich očekávají, a životnímu prostředí pak snižování emisních látek v ovzduší, což je dárek pro nás pro všechny.
Rozhovor připravila Veronika Křelinová.
Foto: Asociace pro využití tepelných čerpadel
Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.
