Pačesova komise nezavrhuje ani uhlí, ani jádro

To vzbudilo prudké reakce představitelů Strany zelených, kteří si stěžují i na skutečnost, že byla zveřejněna úvodní verze zprávy, když definitivní výsledky budou známy až v září.

Podle obecného očekávání zpráva doporučila vládě, aby co nejvíce podporovala všestranné úspory energie a snažila se už dále nezvyšovat závislost na dovozu energetických zdrojů z nestabilních oblastí.

„Významným domácím zdrojem energie zůstává uhlí, i když jeho spotřeba bude postupně klesat,“ uvedl člen komise, exministr průmyslu Vladimír Dlouhý, který zprávu prezentoval. Dlouhý řekl, že v budoucnu bude stále poptávka po jaderné energetice. Nezmínil však, zda komise výslovně doporučí stavbu dalších reaktorů.

Ze zprávy však vyplývá, že vláda by měla podporovat prohloubení konkurence na energetických trzích a měla by „označit jadernou energetiku za jednu z přijatelných variant výroby elektřiny“. Dlouhý také uvedl, že se nepředpokládá prolomení limitů v severních Čechách, nicméně komise konstatuje, že by se o limitech mělo diskutovat.

Dlouhý zmínil i nutnost pokračovat v celoevropském trendu, a sice zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Pro obnovitelné zdroje energie ale vidí komise výraznější uplatnění až za dvě desetiletí. „V každém případě poroste energetická dovozní závislost naší země,“ dodal Dlouhý.

Rozšířenou verzi své zprávy, která bude sloužit jako doporučení pro vládu, předá komise kabinetu na podzim.

Bursík: podpora jádra je pro nás nepřijatelná
Možnost podpory jaderné energetiky vzbudila nesouhlasnou reakci ministra životního prostředí a předsedy Strany zelených Martina Bursíka, pro jehož stranu je odmítání jaderné energetiky klíčové.

Ministr navíc upozornil, že jde stále o dílčí výsledky komise pro posouzení energetických potřeb Česka. Závěry by se tedy měly hodnotit až po zveřejnění závěrečné zprávy v září. „Počkal bych na to, zda závěrečná zpráva ověří dílčí výsledky,“ řekl Bursík s tím, že až poté se nad nimi dá vést diskuse.

Bursík již dříve Pačesovu komisi zpochybnil, vadila mu hlavně metodika práce a úniky dílčích výsledků do médií. Tyto výhrady stále přetrvávají. Zpráva by podle Bursíka měla více rozpracovat problematiku ochrany klimatu, která v ní údajně nyní chybí. Například prolomení ekologických limitů není podle něj „jen o bourání ­vesnic, skrývá to v sobě spálení dalších milionů tun uhlí“.

Bursíkovi rovněž vadí složení týmu, který by měl Pačesovu práci oponovat. V komisi by podle něj měli usednout lidé, kteří nemají konflikt zájmů. Zároveň by měla být složena z expertů na každou konkrétní problematiku.

Komise, která bude kontrolovat nynější komisi, sice ještě oficiálně nevznikla, ale podle premiéra Topolánka by v ní měli zasednout jeho poradci Pavel Stehlík a Petr Kalaš, člen představenstva ČEPS Miroslav Vrba, někdejší člen představenstva RWE Transgas Milan Kajtman a jaderný fyzik František Janouch.

„Bez ohledu na to, že ve vládě zasedají i ministři za Stranu zelených, je třeba rozhodnout o budoucnosti jaderné energetiky rychle, protože výstavba trvá až 15 let,“ soudí Topolánek. Chce, aby začala diskuse o projektu dostavby jaderných zdrojů. Konečné rozhodnutí ale zřejmě jeho vláda nepřijme kvůli koaliční dohodě, ve které si koalice výstavbu jaderných bloků zakázala.

Většina sněmovny je pro dostavbu elektrárny
Strana zelených je sice proti dostavbě Temelína, ale většina poslanecké sněmovny ji podporuje, vyplynulo z ankety, kterou uspořádal mezi poslanci týdeník Ekonom. Podle ankety dostavbu schvaluje sto devadesát poslanců z dvou set. Z celé poslanecké sněmovny jsou proti pouze všichni zelení a jeden sociální demokrat; tři poslanci nevědí.

Dostavbu elektrárny podporuje i ministr průmyslu Martin Říman (ODS). Podle něj bude další elektřina z jádra pro české hospodářství nutná. ODS je v tomto tématu vzácně zajedno s ČSSD. Také stínový ministr průmyslu Milan Urban rozšíření stávající kapacity Temelína podporuje.

ČEZ již požádal o posouzení dostavby Temelína
Předběžné závěry již za několik dnů po zveřejnění předběžné zprávy Pačesovy komise přinesly první ovoce: Elektrárenská společnost ČEZ požádala ministerstvo životního prostředí o komplexní posouzení vlivu případné dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Posouzení vlivu je jedním z podkladů pro rozhodnutí o případné dostavbě Temelína.

„Závěry Pačesovy komise potvrdily naší prognózu, že po roce 2015 začne i Česká republika trpět nedostatkem elektřiny. Počítáme s úsporami i rozvojem obnovitelných zdrojů, žádný jiný bezemisní zdroj však dosud není schopen vyrobit potřebné množství elektřiny. Jadernou energii pokládáme za nejlepší možné řešení z hlediska ekonomiky i ekologie,“ uvedl generální ředitel ČEZ Martin Roman. Dodal: „Zvažujeme proto možnost dostavět další dva původně plánované bloky v Temelíně a EIA je jedním z kroků při shromažďování podkladů pro rozhodnutí.“
 
ČEZ: elektřina od ledna podraží až o 15 procent
Může zpráva Pačesovy komise ovlivnit ceny energií? Jen nepřímo. Daleko více rozhoduje vývoj cen na energetické burze, tj. poměr mezi nabídkou a poptávkou. A poptávka po elektřině bohužel stále stoupá, i když ceny elektřiny na burze v poslední době klesaly.

Šéf ČEZ Martin Roman a analytici tvrdí, že českým domácnostem se příští rok nezdraží elektřina o více než deset procent. Malé a střední podniky mohou čekat navýšení až o patnáct procent.

Úvahy vychází z poklesu cen elektřiny na Energetické burze Praha (PXE), kde se nyní jedna megawatthodina s termínem dodání v příštím roce prodává za cenu okolo 75 eur (1762 korun), a z poklesu cen černého uhlí a ropy, které cenu elektřiny přímo ovlivňují. Pražská burza PXE také přímo reaguje na zlevňování elektřiny na energetické burze v německém Lipsku. „Jsou to propojené nádoby,“ říká analytik Jan Procházka ze společnosti Cyrrus.

Na odpověď, kolik budou lidé opravdu v roce 2009 za proud platit, je nutné si počkat do listopadu, kdy ČEZ plánuje oznámit ceny tarifů na příští rok. Jestliže se současná cenová hladina do konce roku udrží, mají domácnosti vyhráno. Bude záležet zejména na tom, zda budou dále klesat ceny uhlí a ropy.

ČEZ má na trhu zhruba 45% podíl, vyrábí ale téměř tři čtvrtiny elektřiny v Česku. Významnější obchodní podíl mají ještě E.ON, který obsluhuje zákazníky především na jihu Čech a na jižní Moravě, a Pražská energetika.

Klesající ceny elektřiny na příští rok reagovaly také na klesající ceny povolenek k vypouštění oxidu uhličitého. Právě nárůst ceny povolenek a černého uhlí stál za zvýšením cen elektřiny v červnu. Černé uhlí se používá k výrobě elektřiny hlavně v Německu, které ho ale dováží. Kvůli nedostatečné logistice vznikly problémy s dodávkami uhlí do Evropy a hnaly jeho cenu k rekordním hodnotám.

Naopak růst ceny elektřiny v Česku by mohl být ještě větší, kdyby ho uměle nezbrzdila loňská dočasná regulace cen na startující pražské energetické burze. Ta prodávala po otevření určitou dobu elektřinu i na rok 2009 za regulovanou cenu. V roce 2010 ale výhody plynoucí z tohoto kroku skončí a obchodníci si budou chtít vynahradit, o co regulací přišli.
Česko má však stále levnější elektřinu než jeho sousedé.

Accenture: Unijní boj s klimatem má zdvojnásobit domácnostem účty za paliva
Ani studie konzultační firmy Accenture není optimistická. Podle ní účty domácností za paliva prý budou muset do roku 2020 narůst na dvojnásobek proti současnosti, pokud se má Evropská unie přiblížit naplnění svých ambiciózních plánů, které si dala pro boj se změnami klimatu. Nárůst však může být i vyšší, vyplývá ze studie.

Zástupci členských zemí „sedmadvacítky“ loni v březnu po zdlouhavých jednáních Unii vytkli za cíl do roku 2020 snížit proti roku 1990 emise skleníkových plynů nejméně o pětinu. Využití obnovitelných zdrojů se má naopak navýšit na 20 procent z asi 8,5 procenta v roce 2005. Letos Evropská komise vypracovala rozsáhlý balík návrhů opatření, takzvaný energetickoklimatický balíček, o jehož podobě se nyní jedná.

Studie firmy Accenture analyzuje, zda je Unie schopná zmiňovaným cílům dostát a na kolik ji to přijde. Luca Cesari z Accenture řekl, že možné to je, avšak domácnosti za to citelně zaplatí.

V případě paliv prý jejich účet může vzrůst zhruba na třiapůlnásobek. Studie vychází i z nedávného průzkumu mezi britskými domácnostmi. Tam je prý možné, že se účet z asi 600 eur ročně navýší na přibližně 1750 eur. Takový skok je prý ale „nepřijatelný“, takže studie přišla i s alternativním scénářem. Ten má Unii umožnit se cílům přiblížit a zároveň udržet růst palivových nákladů britských domácností do výše jen kolem 1200 eur. Scénář je založen na rozvoji šetrnějších technologií a počítá s jejich ještě výraznější podporou od EU.

Evropská komise odhadla, že náklady na dosažení ekologických cílů každého občana Unie přijdou týdně asi na tři eura. Celková jejich výše by pak měla do roku 2020 dosáhnout 60 miliard eur.