Ať chceme nebo ne, řada politických rozhodnutí významně ovlivňuje náš život. Průkaz energetické náročnosti budov je jedním z těch, které, ač širší veřejností nepovšimnuto, může výrazně ovlivnit tepelné vlastnosti budov a jejich systémy.
Jakou máte ledničku? Áčko? Dokonce A+! A pračku? A co dům? Že je to nesmysl, že domy nejsou takhle značené? Ale ano, jsou – tedy, už brzy budou! Přinejmenším ty nově realizované. Je to logické vyústění trendu sjednocování tuzemských předpisů s legislativou Evropské unie.
Vhodně zvolený typ obvodového zdiva, tloušťka tepelné izolace podlahy a stropu, kvalita oken, způsob větrání a vytápění může vést k významným úsporám energie. Odborníci i laici si nyní mohou energetickou náročnost budov z cihelných bloků snadno spočítat prostřednictvím programu Energetický štítek, který na svých internetových stránkách spustila společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Aplikace zařadí zvolený objekt do příslušné kategorie energetické náročnosti, znázorní tepelné ztráty a vypočte orientační náklady na vytápění.
Úspora energie a s ní související hodnocení budov prostřednictvím spotřeby energie je oblast, která v současnosti z důvodu legislativních požadavků kladených na členské země EU prochází dynamickým vývojem. Jedním z odvětví, kde lze dosáhnout významných úspor energie za přijatelné vložené náklady, je úspora provozní energetické náročnosti budov a také zvýšení energetické účinnosti.
Spotřeba elektrické energie v nevýrobním (terciárním) sektoru v zemích EU se neustále zvyšuje. Důvodem je dynamický rozvoj nejrůznějších služeb veřejného i soukromého charakteru a nemalé energetické nároky staveb včetně jejich zařízení. Často jde o výsledek krátkého investičního horizontu developerů preferujících nízkou investiční náročnost před nižšími provozními náklady, což vede k energeticky neefektivním řešením.
Od ledna nastala nejen pro architekty a projektanty výrazná změna. Všechny budovy, zkolaudované po 1. lednu 2009, musejí vlastnit tzv. průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který informuje o předpokládané spotřebě energie objektu. Týká se to i energeticky významných rekonstrukcí starých domů o podlahové ploše nad 1 000 m2. Podle názoru některých odborníků způsobí tato povinnost revoluci na trhu nemovitostí. Úsporné budou mít konkurenční výhodu.
„Garantovaná výkupní cena klesne maximálně o pět procent, je to limit daný zákonem,“ oznámil Petr Kusý z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na konferenci Schüco Networkdays. Potvrdil tak informace již dříve zveřejněné v médiích. Snížení cen tak bude pravděpodobně příčinou poklesu nových instalací solárních elektráren v příštím roce v ČR.
Jednou z možností úspor energie je využívání odpadního tepla spalin při spalování zemního plynu. Lze využít spalné a latentní teplo obsažené ve spalinách u klasických kotlů a při kondenzaci spalin.
Solární elektrárna s instalovaným výkonem 528 kW, která se nachází v Hustopečích na Brněnsku, zahájila výrobu elektřiny a dodávku do distribuční sítě. Tím byla dokončena první etapa projektu skupiny J&T v této lokalitě. V příštím roce zde J&T plánuje uvést do provozu další solární elektrárnu s kapacitou zhruba 600 kW.
Správa objektů může být hospodárnější, pokud je do procesu zapojen facility manažer se znalostí příslušných norem a technických projektů a vybavení svěřených budov. Profesionální správce budov by měl monitorovat, analyzovat a vyhodnocovat náklady na vytápění a spotřebu všech druhů energií a médií a na výkony v budovách. S tím souvisí jeho potřebná schopnost plánovat, připravit prognózu vývoje cen a především snižovat náklady.
Energie z obnovitelných zdrojů se stala mantrou posledního desetiletí. Přírodní nefosilní zdroje za nás mají vyřešit hned několik úkolů – posloužit jako dlouhodobě nevyčerpatelný zdroj energie, snížit emise skleníkových plynů a v neposlední řadě podpořit ekonomickou nezávislost na producentech fosilních paliv. Nadšení pro obnovitelné zdroje však poněkud zchladila praxe – ne všude jsou ideální podmínky pro jejich využívání, leckdy je užitek záporný nebo přinejmenším sporný. Podívejme se, jaké jsou s využíváním alternativních zdrojů energií zkušenosti ve světě i u nás.
Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík byl silně rozladěn z některých závěrů tzv. Pačesovy komise, která nezavrhuje jadernou energetiku, a doporučila vládě její další rozvoj. Jak by se zachoval, kdyby vláda schválila rozšíření Temelína?
Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb státu, vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem, předala na počátku července premiéru Mirku Topolánkovi úvodní verzi své zprávy. Zpráva je velice realistická: konstatuje, že žádný zázračný zdroj energie po ruce není, musíme vyjít s tím, co máme. Včetně jaderné energetiky.
Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.
Po bezmála dvouletém trvání projektu Síť center Pasivního domu, který byl zahájen v září roku 2006 a potrvá do letošního srpna, je čas bilancovat. Projekt byl koordinován Centrem pasivního domu v Brně a zapojilo se do něho 13 partnerů z celé České republiky.
