Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.
Energie
Požadavek novostaveb na splnění kritéria vyjadřuje záměr navrhovat takové budovy, které budou mít malou spotřebu energie na provoz budovy a ve velké míře budou využívat obnovitelných zdrojů energie. Při úvahách o splnění požadavků na energetickou náročnost se tak zaměřujeme zejména na ty prvky budovy, které ji nejvíce ovlivňují. U obytných a občanských budov je to obálka budovy a technické systémy pro zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí – vytápění, větrání, chlazení, umělé osvětlení.
Voda je nejstarší lidmi využívaný zdroj energie. Podobně vodní cesty jsou lidmi k dopravě osob i zboží využívány odnepaměti. Dnešní doba se ale k vodním dílům staví velmi kriticky až odmítavě. Záměr vybudovat vodní dílo se stává politickou otázkou, a to i v mezinárodním měřítku.
Český Siemens získal cenu poroty v soutěži Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku (ČEEP) 2016 za projekt implementace platformy komplexního řízení budov Desigo CC v nové budově CIIRC ČVUT v Praze. Cenu si firma odnesla v kategorii Technologie a inovace. Slavnostní předávání cen 15. ročníku soutěže ČEEP proběhlo právě v budově CIIRC.
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov definuje obecné požadavky na výstavbu všech nových budov tak, aby splňovaly kritéria budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento požadavek je v České republice zakotven v zákonu 406/200 Sb. o hospodaření energií a navazujících vyhláškách. Příspěvek ukazuje na příkladu rodinného domu, jak vhodnou kombinací technických systémů lze kritéria budovy s téměř nulovou spotřebou splnit.
Ocenění Stavba roku 2016 v kategorii bytový dům – rekonstrukce a obnova získal bytový dům na Ulici Pavla Horova 17 – 19 v Bratislavě. Tuto obnovu realizovala společnost E-RAN Slovakia, spol. s r. o. O průběhu a výsledcích celé obnovy jsme si povídali s jejím jednatelem a spolumajitelem Ing. Andrejem Demjanovičem.
Nová budova Energy Academy v Groningenu je nejekologičtější stavbou mezi vzdělávacími a vědeckými institucemi v Nizozemsku. Díky inteligentnímu designu a konstrukci produkuje více energie, než spotřebuje. K ohřevu a chlazení je využita geotermální energie, přirozená ventilace je stimulována „solárním komínem“ a díky speciálnímu nastavení solárních panelů na střeše je optimálně využita sluneční energie a současně zajištěno přirozené prosvětlení budovy. Dešťová voda slouží nejen k zavlažování, ale i ke splachování na toaletách. Stavba dostala nejvyšší rating BREEAM a stala se jedním z vítězů BREEAM Award 2017.
V projektu jsou zapojeny RD Rýmařov a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT spolu s dalšími podniky a univerzitami ze šesti zemí EU, aby byly zastoupeny různé klimatické podmínky, stavební technologie a kulturní aspekty. Vedoucím projektu je Peter Op ’t Veld z Holandska. Senior konzultant v Huygen Engineers and Consultants, také je profesor na Hasselt University a vedoucí mezinárodních projektů v programech Horizont 2020.
V současné době se neustále zvyšuje podíl elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů: výroba elektřiny u těchto zdrojů značně kolísá v závislosti na přírodních podmínkách (sluneční osvit, rychlost větru). V souvislosti s aplikací Smart Grids a Smart Metering se hledají spotřebiče, jejichž odběr elektřiny lze řídit podle situace v elektrizační soustavě.
V následujících týdnech by měl každý nájemník či vlastník bytové jednotky obdržet vyúčtování za teplo, vodu a případně další služby spojené s užíváním bytu. Odpovědnost za správnost rozúčtování má podle platné legislativy vždy vlastník domu.
Slovensko není bohaté na primární energetické zdroje, dováží téměř 90 % většinou z Ruska. Pro soustavy centralizovaného zásobování teplem (dále SCZT) se většinou využívá zemní plyn, přičemž je potřeba zvýšit efektivnost využívání a podle možností ho nahradit domácími obnovitelnými zdroji energie (dále OZE) na bázi biomasy (dřevní štěpka, pelety, brikety), odpadního tepla z různých technologií (v průmyslu), jakož i geotermální energie (sto sedmdesát vrtů po celém Slovensku). Samozřejmě aplikace OZE je vázána na její výskyt v některých regionech Slovenska.
Vyčerpatelnost primárních zdrojů energie a ochrana životního prostředí nás stále více nutí zabývat se možnostmi aplikace obnovitelných zdrojů energie i při komplexní obnově bytových domů. Možnost, jak snížit energetickou náročnost budov, poskytuje aplikace aktivní tepelné ochrany (dále jen „ATO“) nebo tepelné bariéry do obvodového pláště budov. Článek je věnován energeticko-ekonomickému hodnocení systému aktivní tepelné ochrany na bytovém domě.
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je interdisciplinární výzkumný projekt Českého vysokého učení technického v Praze zaměřený na energeticky úsporné budovy se zdravým vnitřním prostředím, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí.
6. a 7. dubna 2017 se v Popradu uskuteční 5. ročník technologických kempů – dvoudenní konference EnergyCamp 2017. Akci organizují společnosti CHASTIA, s.r.o. a TERMOKLIMA, s.r.o.
Hlavním účelem tohoto článku je popis kogenerační jednotky založené na principu organického Rankinova cyklu (dále jen ORC) pro využití v bytových domech. Významná část této práce je zaměřena na modelování dat tepelné potřeby domu a požadavku na dodávku elektrické energie. Cílem je určit výkonové parametry kogenerační jednotky, nezbytné kapacity pro akumulaci tepla, provozní stavy jednotky, investice a provozní náklady.