Úsporné, pasivní, tedy zelené budovy jsou moderní, žádoucí a jsou sexy. Slibují, že se v nich bude pracovat a žít pohodlněji, zdravěji a levněji než v těch „normálních“. Kancelářských zelených budov už máme v Česku více než v ostatní Evropě. Obytné se přestavují a shánějí se na to dotace.
Princip kogenerace spočívá ve využití spalovacího procesu v motoru nejen pro výrobu tepla, ale i pro výrobu elektrické energie. To znamená, že v době, kdy máme požadavek na topení, je blok motoru ochlazován a získané teplo je odváděno do topné soustavy. Na hřídel motoru je namontován generátor, který vyrábí elektrický proud, ten je spotřebováván v objektu a tím se elektrické energie nemusí nakupovat.
V domácnostech se spotřebovává nejvíce energie na vytápění, chlazení a přípravu teplé vody. Nízkoenergetické stavby s dokonalou izolací stěn a výplňových konstrukcí výrazně snižují spotřebu energie na vytápění a chlazení. Otázkou snižování energetické náročnosti budov tak zůstává snížení spotřeby energie na přípravu teplé vody.
V kampusu americké Ohio State University vyrostla budova chladicího zařízení přímo u hlavního vstupu do areálu. Představuje efektivní a udržitelné řešení pro výrobu a rozvod chlazené vody a nedávno získala stříbrný LEED certifikát.
Projekt v obci Krnča využívá turbínu ORC na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Realizací kogeneračního zdroje ORC na bázi biomasy v Krnči se sledovalo využití energetického potenciálu odpadové biomasy na pokrytí energetických potřeb v dřevozpracující společnosti. Kromě zvýšené kapacity dodávek tepla je však největším přínosem i výroba elektrické energie.
Co čeká investory, žadatele o dotace, projektanty nebo energetické auditory v programu Nová zelená úsporám? Jaké jsou novinky v programu, na co si dát pozor, i ukázky nejlepší praxe v podání těch nejpovolanější slibuje odborný seminář SFŽP Dotační podpora energetických úspor a revitalizace budov. Koná se v rámci letošního mezinárodního stavebního veletrhu na brněnském výstavišti ve čtvrtek 24. dubna od 13 do 16 hodin v sálu 102 Administrativní budovy.
Od 1. 4. 2013 vstoupila v platnost vyhláška č. 78/2013 Sb., která je aplikací evropské směrnice č. 2010/31/EU. Tato vyhláška stanovuje kritéria, pomocí kterých by mělo být možné porovnat nebo kategorizovat různé objekty z hlediska jejich tepelně technických vlastností a energetické náročnosti. Bohužel, v současné podobě tento dokument vytváří imaginární kritéria, která nemají s realitou naprosto nic společného.
Výroba elektrické energie z biomasy představuje ekonomicky zajímavou technologii pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie z biomasy. V obecné rovině se jedná o jednu z možných variant využití energie z biomasy jako obnovitelného zdroje.
Spotřeba energie při provozu obnovené Základní školy v Lietavské Lúčce, která využívá obnovitelné zdroje energie, byla analyzována podle spotřeby zemního plynu a elektrické energie a podle údajů z měřičů tržních dodavatelů energie z let 2006 až 2012.
Podloží může být využíváno jako zdroj tepla, chladu a pro jeho akumulaci. Díky velkému využitelnému objemu a stejnoměrné úrovni teploty se dobře hodí pro mnoho aplikací v oblasti s nízkými teplotami. Teplo z podloží se získává nejčastěji pomocí tepelných čerpadel ve spojení s horizontálními nebo vertikálními půdními výměníky tepla nebo s čerpáním spodní vody. Tepelná čerpadla mohou být vedle vytápění použita také pro chlazení budov. V některých aplikacích lze v létě provozovat přímé chlazení z podloží bez použití tepelného čerpadla, tzv. Free Cooling.
Dosažení parametrů nízkoenergetického domu (s potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/m² a rok), by mělo být při dnešní úrovni znalostí a dostupnosti vhodných stavebních materiálů rutinou. V případě rekonstrukcí a revitalizací je však pro dosažení očekávaných úspor energie nezbytná i nová regulace otopné soustavy a zdroje tepla.
Analýza energetické náročnosti vybrané školní budovy ukazuje, že v současnosti je třeba z energetického hlediska rekonstruovat všechny starší budovy. Cílem příspěvku je analýzou vybraného objektu poukázat na možnosti snížení tepelné zátěže budovy v letním období. Na základě této analýzy se prezentují vlivy různých konstrukcí stínění a aplikace různých typů skleněných konstrukcí na spotřebu energie budovy a na její vnitřní klima, které je velmi důležité, protože účinnou a úspěšnou duševní činnost je možné vykonávat jen při optimálních podmínkách vnitřního životního prostředí.
Mají obrovský potenciál, vždy je však třeba brát v úvahu, zda jsou v rámci daného objektu nejlepším řešením.Využívání geotermálních tepelných čerpadel zaznamenává v posledních letech značný nárůst. Geotermální tepelná čerpadla (Ground Source Heat Pumps, GSHP) jsou nejrychleji se rozvíjející aplikací z oboru geotermální energie, který má v rámci obnovitelných zdrojů největší potenciál. GSHP jsou vhodné nejen do malých budov, stále více se používají i u větších projektů.
Dosažení parametrů nízkoenergetického domu (s potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/m² a rok), by mělo být při dnešní úrovni znalostí a dostupnosti vhodných stavebních materiálů rutinou. V případě rekonstrukcí a revitalizací je však pro dosažení očekávaných úspor energie nezbytná i nová regulace otopné soustavy a zdroje tepla.
Bude právě tento plyn palivem budoucnosti? Hydrát zemního plynu je odpovědí na otázku: Jaké může být palivo budoucnosti? Jeho výzkumu se vědecké instituce a těžební společnosti věnují už víc než tři desetiletí. V březnu tohoto roku byl úspěšně realizován test zkušební těžby zemního plynu z ložiska hydrátu zemního plynu nacházejícího se pod dnem oceánu.
