Patnáct kroků k energeticky efektivnímu domu

Nízkoenergetický dům a energeticky pasivní dům jako nejvýznamnější zástupci energeticky efektivní výstavby se vyznačují tím, že oproti donedávna běžným domům potřebují na vytápění přibližně třetinu až desetinu tepla.

Energeticky efektivní dům (EED) poskytuje optimální obytný komfort za finančně velmi výhodných podmínek – vyznačuje se přibližně o 50 až 80 % nižší energetickou spotřebou na vytápění, než tomu bylo donedávna u běžných staveb. Pro novostavby realizované v budoucnosti lze dosažení těchto podmínek obecně jen doporučit – tím se budova navždy osvobodí od nadbytečného technického zařízení, které by bylo jinak potřebné pouze ke korigo­vání teplotního diskomfortu. [1]

Kvalitativní skok vedoucí ke konceptu EED je fyzikálně podložený a z tohoto pohledu neexistuje žádný důvod zaostávat za tímto standardem. Základní koncepci EED charakterizuje synergický efekt těchto základních koncepčních strategií, opatření a prvků (nejsou seřazeny podle významu)[2]:

• zastavovací podmínky (umístění budovy se zohledněním klimatických podmínek lokality, konfigurace terénu, orientace pozemku vzhledem ke světovým stranám, vegetace, druh okolní urbanistické zástavby atd.),
• koncepční podmínky (tvarové řešení budovy, její zónování, orientace hlavní fasády atd.),
• zvýšená tepelná ochrana obvodového pláště (vynikající tepelněizolační parametry podlah, stěn, střech, oken a dveří),
• předcházení vzniku tepelných mostů (důsledné provedení tepelněizolačních opatření v konstrukčních napojeních),
• neprůvzdušnost obvodového pláště (vyloučení netěsností v konstrukcích, jejich vzduchotěsnost a větrotěsnost),
• pasivní využívání sluneční energie a tepelná akumulace (správně dimenzované solární prvky a systémy v součinnosti se zimní akumulací tepelných zisků a letní ochranou před přehříváním),
• aktivní využívání sluneční energie (hybridní konvektivní systémy s cirkulací teplého vzduchu, fototermická a fotovoltaická solární zařízení),
• vhodné pokrytí zbytkové potřeby tepla (účinné, efektivní a k přírodním zdrojům šetrné zabezpečení tepla s vysokou měrou využívání obnovitelných zdrojů energie, zpětné získávání odpadního tepla, efektivní distribuce tepla bez tepelných ztrát atd.),
• optimálně zvolený systém vytápění (vhodný výkon a dobrá regulace, pružně reagující v závislosti na okamžité teplotě, podle možností nízkoteplotní, v ideálním případě výlučně teplovzdušný),
• energeticky efektivní příprava teplé vody (využívání aktivních solárních zařízení nebo účinných technických systémů, např. tepelných čerpadel),
• větrací zařízení se zpětným získáváním tepla (regulovaná a hygienická výměna vzduchu podle aktuálních potřeb, spojená s odváděním škodlivin z vnitřního prostředí),
• efektivní využívání elektrického proudu (energeticky úsporná zařízení, domácí spotřebiče, osvětlení a přístroje na pohon technických systémů atd.),
• uvědomělé chování uživatelů (kvalifikovaná obsluha, přihlédnutí k fázím dne a k ročnímu období, správné ovládání technických zařízení, omezování tepelných ztrát v důsledku větrání okny atd.),
• pozitivní ekologická bilance domu (zohledňování bilance celkového životního cyklu, splňování kritérií zdravotní nezávadnosti s pozitivním vlivem na tvorbu zdravého vnitřního klimatu atd.),
• optimalizace všech dílčích prvků (kombinace uvedených možností s ucelenou celkovou koncepcí – zohledňování specifických podmínek lokality a investičního záměru s výběrem optimálních strategií).

Článek je součastí publikace Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům od Ing. arch. Eugena Nagya, PhD.

Literatura
[1] Feist, W.: Das Passivhaus – behaglich, effizient, bewährt. Darmstadt: Passivhaus Institut, 2002.
[2] Nagy, E.: Nízkoenergetický ekologický dom. Bratislava: JAGA GROUP, 2002.