Projekt Sluneční ulice

Lokalita s nízkoenergetickými domy není v současné době nic tak výjimečného, alespoň co se myšlenky týče. V roce 2003, kdy tato realizace vznikala, to však nebyla věc zcela obvyklá. Navíc přestože se pyšní přívlastkem nízkoenergetická lokalita, není zde úspora energie tou prioritní záležitostí. Prioritou je především člověk a jeho dobrý pocit z bydlení. Tím se bude pravděpodobně i v budoucnu odlišovat od jiných, nově vznikajících zástaveb.

Lokalita byla postavena na orné půdě s nejvyšší bonitou, což není z ekologického hlediska zcela v pořádku. Když se však dnes podíváte, jaké velké množství živočichů zde žije, tak to možná tak velký prohřešek nebude. Myšlenku vzniku projektu inicioval záměr naší firmy a moje tehdejší potřeba bydlení.

V roce 2003 jsme koupili pozemky v Hradčanech u Brna o celkové rozloze 20 000 m². První problém nastal již s urbanistickou studií – nemohli jsme najít projektanta, který by navrhl zajímavou kompozici a celkovou ideu. Nakonec jsme se obrátili na paní architektku Jitku Maškovou, která navrhla velmi zajímavou studii s 19 domy a jedním menším bytovým domem pro 4 rodiny (obr. 1). Záměrem bylo vytvořit území pro rozličnou sociální strukturu obyvatel. Součástí byl i park s malým jezírkem pro setkávání všech obyvatel i lidí z okolí s rozlohou 800 m². Rozloha pozemků se pohybovala od 350 do 1 200 m². Byly zde zastoupeny jak samostatné domky, tak i dvojdomky, které byly všechny orientovány na jih. Dalo by se říci, že to byla ideální lokalita. Bohužel jsme však neměli dostatek zákazníků, aby se projekt mohl rozvinout dále. Ukázalo se, že problémem byla cena pozemku a domu.

Problémové navýšení cen
V době, kdy se pozemky v okolí prodávaly za 850 Kč/m², jsme ty naše prodávali za 1 300 Kč/m². Cenu navyšovala především nutnost vybudovat komfortní komunikace, které díky malým pozemkům musely v území dosáhnout takřka všude. Tvar komunikací a zkratky pro pěší byly navíc zvoleny tak nešťastně, že v nich bylo třeba vést vodovodní a elektrické sítě, což navyšovalo jejich cenu. Všem zájemcům o novou lokalitu se velmi líbil prostorný park, ale ve chvíli, kdy zjistili, že tento park je zakalkulován v ceně pozemku částkou 100 Kč/m², bylo rázem po nadšení a tito lidé se mne začali ptát, jestli by nemohl být park menší.

Lokalita s předpokládaným počtem obyvatel si vyžadovala i úpravy stávajících komunikací, zřízení nové trafostanice a zesílení stávajícího vodovodního řádu. Protože v obci není kanalizace, bylo nutné počítat i s vybudováním nové čistírny odpadních vod. Toto vše zapříčinilo příliš vysokou cenu pozemků.

Domy jsme chtěli prodávat jako hrubé stavby, protože jsme měli zájem naplnit lokalitu domy se zajímavým designem. Po jednání s více projek­tanty mě nejvíce zaujal přístup Jana a Aleše Brotánkových, kteří měli zkušenosti s projekto­váním pasivních domů, přizpůsobovali se přáním zákazníka a navrhovali jak zděné, tak i dřevěné stavby. Společně jsme na úřadech prosadili myšlenku zelených střech u všech domů. Právě zelené střechy však zvýšily cenu hrubé stavby, a když se ještě do kalkulace zahrnula cena projektu za každý individuálně navržený dům, bylo zřejmé, že zákazníka budeme hledat obtížně. Reklamu na prodej domů jsme uveřej­ňovali pravidelně v realitních novinách a z nějakého pro mne neznámého důvodu se během čtyř měsíců ozvalo jen několik zájemců. Když se jim prozradila cena, nezbyl z nich nikdo.

Nová koncepce
Naštěstí jsme projekt nevzdali a během několika probdělých nocí vznikla současná koncepce Sluneční ulice (obr. 2). Při projektování jsme využili znalosti tohoto území – dokonale jsme znali pozitivní i negativní vlastnosti jednotlivých částí pozemků a všechny tyto poznatky byly zapracovány do návrhu. V části pozemku byl například problém s vysokou hladinou spodní vody. Tato skutečnost je velké negativum pro zakládání domů, ale ve chvíli, kdy na tomto pozemku vykopete jezero, se problém změní v exkluzivní záležitost (obr. 3).

V té době jsme již měli jasnější představu o budoucích obyvatelích. Představovali jsme si jejich potřeby i priority a to vše jsme využili při návrhu. Oproti původní variantě došlo ke zvětšení pozemků, zmenšení komunikace i parku a zjednodušení inženýrských sítí. Tato opatření znamenala zásadní zlevnění pozemků na poloviční cenu. Pozemky byly nabízeny k prodeji samostatně, pouze s podmínkou, že projekt domu provede Aleš Brotánek a v lokalitě budou domy výhradně se zelenými střechami. Tímto opatřením jsme chtěli docílit jednotného rukopisu u stavěných domů. Reklamu na prodej pozemků jsme dali do stejných realitních novin a reakce zájemců byla takřka okamžitá. Každý týden se hlásil jeden nový zájemce a pozemky se prodaly během šesti týdnů.

První pasivní dům v této lokalitě byl dokončen v roce 2007. Jedná se o přízemní domek s obytnou plochou 107 m². Typově jde o hybridní dřevostavbu – tedy dřevostavbu s vnitřními zděnými příčkami z nepálených cihel, hliněnými omítkami na obvodových stěnách a betonovou podlahou. Dům je zateplen celulózovou izolací o tloušťce 40 cm. Solární kolektory na střeše vyhřívají akumulační nádrž s teplou vodou, která je využívána také k dohřívání vzduchu z rekuperační jednotky. Ohřátý vzduch je distribuován do celého domu.

Největším problémem při stavbě domu bylo najít dodavatele nových technologií a zkoordinovat s nimi ostatní činnosti. Také práce s novými materiály nebyla vždy jednoduchá. Pasivní domy jsou náročnější na detaily, což vyžaduje větší počet odborných pracovníků. Tato skutečnost se pak samozřejmě projevuje i ve výsledné ceně za takovýto dům.

V současné době je ve Sluneční ulici zkolaudovaný jeden pasivní dům a čtyři nízkoenergetické domy jsou ve fázi výstavby – tři z nich budou zděné, jeden slaměný. V roce 2010 se zahájí stavba dalších tří domů. Jednou za dva měsíce se zde pořádají dny otevřených dveří, kde se lidé mohou seznámit s touto lokalitou.
Rád bych touto cestou poděkoval všem zainteresovaným úřadům, především odboru životního prostředí v Tišnově. Bez jejich vstřícnosti a pochopení by tento projekt nemohl vzniknout.

Michal Navrátil
Foto: Michal Navrátil

Autor je spolumajitelem stavební firmy RIGI a člen rady Ekodům, o. s.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.